Řidiči cestující mezi obcemi Chýšná a Skoranovice na Pelhřimovsku by si měli dát dobrý pozor, a to nejen kvůli nevyhovujícímu stavu vozovky. Přívalové deště zde v posledních letech opakovaně smyly zeminu z polí, zanesly ji na silnici a v zatáčce u usedlosti Popovický dvůr pak kvůli splaveninám docházelo k dopravním nehodám. To by se snad v dohledné době už nemělo opakovat. 

Po mnoha letech příprav a odkladů poslalo ministerstvo životního prostředí do připomínkového řízení takzvanou protierozní vyhlášku. Dlouho očekávaný předpis má nastavit pravidla hospodaření na erozí ohrožených pozemcích, a zabránit tak miliardovým škodám na půdě, ale také třeba komunikacích a vodních tocích zaplavených bahnem. Jen škody na ztrátě zeminy vyčíslilo ministerstvo zemědělství v minulosti na 4,3 miliardy za rok.

Vyhláška především stanovuje míru přípustné eroze na devět tun na hektar a rok. U mělkých půd to jsou dvě tuny, takových však mnoho není. V jednom z předchozích návrhů bylo přitom navrženo až 17 tun, oproti původním plánům jde tedy o zpřísnění. Zemědělci, na jejichž pozemcích bude erozní ohrožení identifikováno, budou mít povinnost zpracovat plán nápravy a tím se pak řídit. V opačném případě jim budou hrozit sankce.

Přípravu vyhlášky brzdily spory mezi zemědělci a odborníky. Ti první požadovali volnější pravidla a obávali se také nadměrné byrokracie. Experti oproti tomu prosazovali přísnější limity a vadí jim, že nezodpovědné hospodáře bude možné trestat až se zpožděním a po opakovaném porušování pravidel. 

V Česku je přitom vodní erozí ohroženo 60 procent veškeré zemědělské půdy. Počet nahlášených erozních událostí loni poklesl na 397. I tak však jde o druhé nejvyšší číslo v historii zaznamenávání. Rekordní byl rok 2019 s 427 nahlášenými případy.