Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Konečně. Praha (prý) bude lépe plánovat výluky. Nechá si vytvořit jejich mapu

O koordinaci staveb se v metropoli mluví dlouhodobě. Zatím ale chybí nástroj, který by sdružoval všechny informace na jednom místě.

Konečně. Praha (prý) bude lépe plánovat výluky. Nechá si vytvořit jejich mapu
Aktuálně probíhá třeba velká oprava kolejí v těsné blízkosti Václavského náměstí | Shutterstock.com

Pražský magistrát si nechá vytvořit digitální mapu plánovaných oprav a výstavby, které budou mít vliv na dopravní situaci ve městě. Cílem je efektivněji plánovat stavební práce v ulicích metropole. Novinářům to řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Mapa bude hotova v letošním roce a bude primárně sloužit pro vnitřní účely, některé informace pak bude magistrát zveřejňovat. Aplikaci pro magistrát připraví městská organizace Institut plánování a rozvoje (IPR). O koordinaci prací či oprav se mluví dlouhodobě, město bylo za její nezvládnutí v minulosti často kritizováno.

„(Mapa) pomůže s lepší koordinací a minimalizací dopadu výluk na dopravu ve městě. Samozřejmě už teď důsledně Technická správa komunikací (TSK) projednává své plány na rekonstrukce silnic, mostů či tunelů s městskými částmi. Je ale důležité si uvědomit, že investorů, jejichž stavební činnost zasahuje do plynulosti dopravy, je ve městě mnohem více,“ řekl Hřib.

Nyní existuje několik dílčích databází, které sledují chystané stavební záměry s vlivem na dopravu ve městě. Zatím ale chybí nástroj, který by sdružoval všechny informace na jednom místě. To má zastat zmíněná digitální mapa, ve které se podle Hřiba vše „nahrne na jedno místo“. Mapa tak bude obsahovat informace od silničářů, vodárenských firem, provozovatelů rozvodů plynu nebo elektřiny a dalších společností, a to jak městských, tak soukromých.

Základem systému sdílení budou společné standardy dat o stavebních a investičních záměrech a opravách ve veřejném prostoru. Do budoucna plánuje město propojení systému s daty o stavebních pracích z geoportálu Středočeského kraje, a to zejména na rozhraní obou krajů, což má vliv na dopravu v hlavním městě. Prvními daty by měla být aplikace naplněna už během letošního srpna.

Město bylo v minulosti často kritizováno, že stavby koordinuje nedostatečně či vůbec. Podle Hřiba má koordinace několik obtíží, které politici neovlivní. Přestože městem vlastněná TSK ví o plánech jiných investorů v ulicích, konečné povolení vydávají úředníci státní správy, do jejichž práce politici nesmí zasahovat.

Další problém představují nenadálé havárie, které mohou proces narušit. Mezi nimi například havárie plynu či vody. „To není jak zkoordinovat s čímkoliv, protože plyn nebo vodu nemůžete nechat unikat a počkat, až půjde někdo okolo s tím, že tam bude chtít kopat kabely. Tak to nejde,“ řekl Hřib. Další vliv mají dopravní nehody, které ovlivňují dopravu při uzavírkách a stavebních pracích.

Vznik mapy přivítalo opoziční hnutí ANO, avšak vedení města vytklo zpoždění, se kterým ji připravuje. Zároveň prý není jasné, kdo bude dohlížet na její použití a využití. „Je s podivem, že Zdeněk Hřib, který byl čtyři roky primátor, další dva roky už je náměstkem pro dopravu, teď přišel s nápadem, že zadá IPR, aby udělal mapu uzavírek. Počin je to chvályhodný, avšak už nám nevysvětlil, kdo s tím bude pracovat a bude mít tu pravomoc plánované opravy a výstavbu skutečně koordinovat,“ uvedl předseda zastupitelů ANO Ondřej Prokop.

Předseda opoziční Prahy sobě a bývalý náměstek primátora Adam Scheinherr považuje krok města za správný. „Nová platforma dává městu nástroj, jak nepříjemné uzavírky lépe koordinovat. Už za mého působení jsme prosadili akvizici vývojářské společnosti Technickou správou komunikací. Díky tomu získala městská data nové možnosti a plánování,“ uvedl Scheinherr.

O koordinaci staveb se v metropoli mluví dlouhodobě. Například v polovině roku 2018 založil magistrát tým pro koordinaci dopravních uzavírek. O necelý rok pak tehdejší vedení Prahy mluvilo o zřízení funkce komunikačního koordinátora uzavírek. Vznikl také portál opravujeme.to, kde lidé najdou přehled oprav chystaných zejména TSK.