Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Češi uměle vypěstovali hovězí burger. Je prý masitý, šťavnatý a voňavý

Startup Bene Meat Technologies teď pracuje na tom, aby splnil přísné bezpečnostní standardy stanovené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

Startup Bene Meat Technologies teď pracuje na tom, aby splnil přísné bezpečnostní standardy stanovené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

Celý článek
0

Luxus za hubičku? Nový čínský hit mezi e-shopy má jméno DeWu

Obří čínský e-shop nabízí luxusní zboží za snížené ceny. Má to svůj důvod: zřejmě jde ve velké části případů o padělky.

Obří čínský e-shop nabízí luxusní zboží za snížené ceny. Má to svůj důvod: zřejmě jde ve velké části případů o padělky.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové
Trump má větší sklony k protekcionismu než Harrisová, což je pro Evropskou unii i pro Česko nevýhodné | miss.cabul / Shutterstock.com

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že Trump má větší sklony k protekcionismu než Harrisová, což je pro Evropskou unii i pro Česko nevýhodné. "Evropa je kontinent, jehož prosperita závisí na dobrém fungování přeshraniční obchodní spolupráce," řekl Hradil. U Trumpa je podle něj pravděpodobnější zavedení cel nebo jiných ochranných nástrojů proti evropské automobilové produkci, což by se mohlo projevit ztrátami v desetinách procenta hrubého domácího produktu (HDP) pro evropské země.

Z volebních programů i dřívějších kroků obou kandidátů také podle Hradila vyplývá, že Trump by jako prezident pravděpodobně přijímal opaření, která mohou zhoršit konkurenceschopnost EU vůči USA. Jako příklad uvedl Trumpovy sliby o úlevách pro americký fosilní průmysl nebo možné snížení daní pro velké korporace. "V Evropě si z rozpočtových důvodů nemůžeme dovolit účastnit se závodů v tom, kdo nejvíc sníží daně, takže by to znamenalo pokles evropské konkurenceschopnosti," řekl Hradil.

Evropa by z vítězství Trumpa zřejmě těžila v případě americké migrační politiky, když Trumpovy sliby o omezení pracovní migrace mohou vyústit v omezení odchodu kvalifikovaných pracovníků z EU do USA. Výhodou jeho vítězství by bylo i to, že jeho ekonomické plány počítají s menším zadlužováním než Harrisová, takže by tolik nezdražily americké státní dluhopisy. Na jejich cenu jsou přitom navázané i ceny evropských dluhopisů a jejich výrazné zdražení by zkomplikovalo evropským zemím obsluhu státního dluhu.

Z pohledu investic do amerických aktiv je výhodnější vítězství Trumpa, uvedl portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. "Trumpova ekonomická opatření lze považovat za prorůstová, to je něco, co američtí investoři chtějí slyšet," řekl. Nižší daně by podle něj podpořily ziskovost amerických firem, a tím i růst jejich akcií. Prorůstová ekonomická opatření by přispěla i k posílení dolaru vůči euru. Vítězství Harrisové by pak vzhledem k očekávané větší rozpočtové expanzi zvýšilo výnosy amerických dluhopisů.

V celostátních průzkumech si Harrisová drží náskok několik procentních bodů. Ve volbě amerického prezidenta však není rozhodující počet získaných hlasů, ale počet udělených volitelů ve sboru, který pak oficiálně zvolí hlavu státu. O jeho složení lidé rozhodují v přímém hlasování. Drtivá většina amerických států uděluje všechny své volitele vítězi hlasování o prezidentských kandidátech v daném státě. Může tedy nastat situace, že kandidát s největším počtem volitelů nemá celkem i nejvíce voličských hlasů.