Naprosté selhání systému zajišťování kvality. Podprůměrná úroveň vědecké činnosti, nedostatek učitelů a další závažné nedostatky, které neumožňují realizovat vzdělávací činnost na dostatečné úrovni. Známá Univerzita Jana Amose Komenského v Praze (UJAK) čelí obtížím, které mohou být až existenčního charakteru. Národní akreditační úřad pro vysoké školství jí odebírá klíčové akreditace a univerzitu pravděpodobně čeká i povinné přejmenování.

„Studujte pro svoji budoucnost,“ láká Univerzita Jana Amose Komenského v Praze nové posluchače. Reklama je nepřehlédnutelná, zdobí vozy pražské hromadné dopravy, zobrazuje se na sociálních sítích, nalezneme ji i v tištěných médiích. Fotografie usměvavých studentů a chytlavé slogany slibují „atraktivní studijní programy“ na „první soukromé vysoké škole s univerzitním statusem“.

V marketingové komunikaci však škola pozapomíná dodat, že o obojí může velmi brzy přijít. „Atraktivní studijní programy“ jí totiž chce odebrat akreditační úřad. A možná je rovněž jen otázkou času, kdy přijde i o svůj univerzitní status.

Ohrožená andragogika

Škola, která od studentů vybírá školné 25 tisíc korun za semestr, má totiž problémy s udržením kvality. Přišla na to kontrola Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, který ze zákona pečuje o vysokoškolské prostředí. Ta upozornila na velmi nízkou kvalitu v případě studijního programu andragogika, který své posluchače připravuje na vzdělávání a výchovu dospělých, například v rámci volnočasových aktivit nebo celoživotního učení.

Andragogiku na UJAK bylo možné absolvovat ve všech studijních stupních: tedy od základního bakalářského stupně vhodného pro praxi přes rozšiřující magisterský až po vědecky orientovaný doktorský stupeň. Jenže právě o magisterský a doktorský stupeň škola pravděpodobně přijde. Rada akreditačního úřadu jednohlasně hlasovala pro odnětí daných akreditací.

Vladimír Barák

„Personální zabezpečení studijního programu je dlouhodobě nedostatečné, vyučující dlouhodobě nevykazují publikační činnost, která by odpovídala požadavkům na magisterský a doktorský typ studijního programu jak z hlediska kvantitativního, tak z hlediska kvality. Vysoká škola dlouhodobě vykazuje podprůměrnou vědeckou, výzkumnou a další tvůrčí činnost, kdy za posledních pět let nebyla řešitelem žádného výzkumného projektu typu Grantové agentury ČR, Technické agentury ČR či zahraničního projektu nebo nositelem významnějších projektů aplikovaného či smluvního výzkumu,“ zdůvodňuje akreditační úřad své rozhodnutí.

Vysoká škola po kontrole dostala možnost nedostatky napravit, ale nápravné kroky prý nakonec nestačily. „Uvedené nedostatky jsou dlouhodobého charakteru a jsou též dlouhodobě vysoké škole známy. Vysoká škola uvedené nedostatky nebyla schopna odstranit, což ukazuje na selhávání vnitřního systému zajišťování kvality,“ konstatuje úřad.

Rozhodnutí ještě nenabylo právní moci. Škola se k němu může vyjádřit a také se může odvolat k přezkumné komisi úřadu, která posoudí zákonnost rozhodnutí. Takový postup již předeslala.

„UJAK po obdržení náležitých informací oficiální cestou bude reagovat a proti odnětí akreditací navazujícího magisterského a doktorského studijního programu andragogika se odvolá. Univerzita v dané věci vždy řádně reagovala a předchozí výhrady akreditačního úřadu reflektovala,“ řekl Hrotu Jan Červenka, tiskový mluvčí univerzity. Podle něj UJAK magisterský studijní program již nenabízí, vzdělávání v něm sama ukončila. Opatření by se tak nemělo dotknout žádných studentů.

Jiné je to však v doktorském stupni. „Tato záležitost se týká sedmi studentů doktorského studia, kteří byli o situaci zpraveni a budou neprodleně a jako první informováni o dalším postupu, jakmile obdržíme příslušné informace a podklady. Nad rámec tohoto vyjádření se s ohledem na dosud neuzavřené řízení UJAK nyní nebude k dané věci dále vyjadřovat,“ dodává Červenka.

Jakmile škola o akreditaci definitivně přijde, podle platného vysokoškolského zákona nesmí v daném programu realizovat vzdělávací činnost. „Vysoká škola bez akreditace již nemá oprávnění ke studiu přijímat nové uchazeče, konat výuku, zkoušky ani udělovat akademické tituly v daném studijním programu,“ potvrzuje Hrotu Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, pod které akreditační úřad spadá. Podle zákona se škola musí o stávající studenty postarat, například tím, že jim zajistí dostudování na jiné vysoké škole s odpovídající akreditací.

Bakaláři zatím v klidu

Tato nepříjemná situace se zatím netýká studentů bakalářského stupně andragogiky, kteří však již nemají v rámci univerzity možnost studovat dál – musí se tak spokojit s bakalářským titulem, nebo jít jinam. Univerzita totiž nemá žádný další akreditovaný magisterský ani doktorský program. I přes to na bakalářské studium každoročně nastupují desítky zájemců. Zejména jde o lidi z praxe, kteří si z různých důvodů potřebují doplnit vysokoškolské vzdělání. Podle informací Hrotu z vysoké školy je mnoho studentů úředníky státní správy, kteří chtějí v tomto segmentu zastávat vyšší pozice.

Na škole si mohou zvolit kombinovanou, v podstatě dálkovou, formu studia. Mohou tak docházet do zaměstnání a ve volném čase studovat. Díky dosaženému vysokoškolskému vzdělání dosáhnou ve státní správě na vyšší pozice i plat. Státní správa nerozlišuje mezi tím, jak kvalitního vzdělání daný úředník dosáhl – důležité je, že vůbec nějaké vysokoškolské vzdělání má. Proto na UJAK stále studuje velké množství lidí, i když odborné renomé instituce nepatří k nejlepším.

To však není jediná komplikace. Škola také může přijít o svůj univerzitní status. Aby na něj v minulosti dosáhla, musela splňovat nároky na uskutečňování doktorského studijního programu. Tím, že o akreditaci studijního programu přijde, tuto podmínku již nebude splňovat. Akreditační úřad tedy může svým rozhodnutím status školy změnit. Z univerzity by se tak stala „obyčejná“ ne­univerzitní vysoká škola. A musela by se přejmenovat. „Vysokoškolský zákon stanovuje, že název univerzita mohou po­užívat pouze vysoké školy univerzitního typu,“ vysvětluje Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství. Zda a kdy k takovému kroku úřad přistoupí, však ne­uvedla. Podle informací Hrotu ale úřad touto cestou chce postupovat.

Uvedené problémy jsou dalším hřebíkem do rakve kdysi obrovské univerzity s velkým významem, z níž si tituly odnesly například modelky Iva Kubelková, Iveta Lutovská, moderátorky Ivana Gottová a Kateřina Kristelová či olympijská vítězka Kateřina Neumannová nebo manželka expremiéra Petra Nečase Jana Nečasová, dříve Nagyová.

V minulosti na UJAK studovalo až jedenáct tisíc studentů (2010), nyní již „pouze“ 1123. Na počtu se promítly četné skandály, například hangárová výuka v letech 2011 až 2014 ve Starém Hrozenkově, kde v nedůstojných podmínkách studovaly tisíce lidí. Někteří bakalářský titul obdrželi i po půl roce, přičemž standardní dobou studia jsou tři roky. Akreditační komise (předchůdce akreditačního úřadu) v minulosti dokonce ministerstvu školství navrhla instituci odebrat státní souhlas. Resort návrhu nevyhověl. 

UJAK v kostce

• Vysoká škola univerzitního typu.

• Sídlí v Praze na Žižkově.

• Založena je jako společnost s ručením omezeným.

• Rektorem a jediným vlastníkem školy je doc. PhDr. Luboš Chaloupka, CSc.

• Studuje zde 1123 studentů v akreditovaných studijních programech andragogika, komunikační studia, mezinárodní vztahy a diplomacie, právo v podnikání, resocializační a penitenciární pedagogika, speciální pedagogika.

• Komisaři akreditačního úřadu v roce 2020 po hloubkové kontrole ve škole uvedli, že identifikovali závažné nedostatky, které „vzájemnou penetrací snižují kvalitu realizovaných činností, zejména realizaci akreditovaných studijních programů, a devalvují tak úroveň vysokoškolského studia na této vysoké škole.“ Akreditační komise v roce 2015 uvedla, že UJAK „není vrcholným centrem vzdělanosti, jak po vysokých školách vyžaduje vysokoškolský zákon.“ Vedení školy kritiku opakovaně odmítalo.