Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vyšší odvody pro vysokopříjmové zaměstnance, firmy i majitele nemovitostí. Omezení zaměstnaneckých benefitů, vyšší zdanění neřestí i změna sazeb DPH.
Navzdory předvolebním slibům nezvyšovat daně vláda v rámci konsolidačního balíčku prosadila hned několik změn, které povedou k růstu odvodů. Týká se to lidí i firem. Novinky se dotknou naprosté většiny Čechů – podle propočtů poradenské společnosti BDO se bude průměrný dopad na poplatníka pohybovat v rozmezí dvou až pěti procent hrubé mzdy.
Nejvíce vládní opatření, která mají snížit tempo zadlužování, zasáhnou rodiny s dětmi staršími tří let, kdy má rodič zaměstnanecký příjem kolem čtyřiceti až padesáti tisíc korun měsíčně a druhý rodič je doma s dětmi. „Zde se dostáváme na úroveň až o 10,5 procenta vyšších odvodů. Jedná se nicméně o nejextrémnější případ,“ vysvětluje vedoucí daňového oddělení a partner společnosti BDO Zenon Folwarczny.
Konsolidační balíček přináší změny napříč daňovým systémem a mění jak přímé, tak nepřímé daně. Kromě toho ruší také řadu daňových slev. Na co se od ledna 2024 připravit?
Úpravy daní z příjmů zasáhnou od příštího roku především firmy. Sazba daně z příjmů právnických osob vzroste od ledna z dnešních 19 na 21 procent.
V případě daně z příjmů fyzických osob cílí konsolidační balíček na lidi s vyššími příjmy. Obě dnešní sazby – 15 i 21 procent – zůstávají sice ve stejné výši, mění se ovšem hranice pro uplatnění vyšší z obou sazeb. Současná hranice činí 48násobek průměrné mzdy (1,9 milionu korun pro rok 2023). Od roku 2024 by se měla hranice snížit na 36násobek průměrné mzdy (1,6 milionu korun pro rok 2024).
K vyšším odvodům do státní kasy povede i seškrtání některých daňových slev. Nejvýznamnější změnou je v tomto ohledu zpřísnění slevy na manželku/manžela. Dosud si může poplatník uplatnit slevu na dani na manželku či manžela s vlastním ročním příjmem nižším než 68 tisíc korun (pokud manželé žijí ve společné domácnosti).
Podle nové právní úpravy se uplatnění slevy na dani bude týkat pouze poplatníků žijících ve společné domácnosti s dítětem do tří let věku. Úplně se pak ruší daňová sleva na studenta nebo sleva za umístění dítěte (školkovné).
Jedním z nejkontroverznějších kroků byl zásah do zaměstnaneckých benefitů. „Vláda sice upustila od původního návrhu zcela zrušit daňové zvýhodnění nepeněžních zaměstnaneckých benefitů, nicméně konsolidační balíček zavádí pro jejich osvobození od daně ze závislé činnosti omezení,“ konstatuje Folwarczny.
Od roku 2024 se bude na všechny druhy nepeněžních benefitů vztahovat jeden úhrnný roční limit pro jejich osvobození, a to ve výši poloviny průměrné mzdy. Pro příští rok jde o částku 21 983 korun.
Do tohoto limitu budou nepeněžní benefity poskytnuté zaměstnanci od daně ze závislé činnosti osvobozeny. Hodnotu benefitů nad tento limit už ale bude finanční úřad považovat za zdanitelný příjem zaměstnance, z nějž se budou odvádět také odvody sociálního a zdravotního pojištění.
Výsledkem novinky tak bude s velkou pravděpodobností omezení poskytovaných benefitů u mnoha firem, stejně jako pokles zájmu například o příspěvek na sportovní nebo kulturní aktivity mezi zaměstnanci.
Hodně viditelný – i když z hlediska rozpočtu nepříliš významný – byl škrt v oblasti firemních automobilů. Pod heslem „konec dotování firemních ferrari“ prosadila Pirátská strana do konsolidačního balíčku zavedení maximální daňově uznatelné částky na pořízení osobního firemního vozu, a to na úrovni dvou milionů korun.
A netýká se to jen daně z příjmů, ale také daně z přidané hodnoty. V případě pořízení osobních automobilů bude nově možné uplatnit nárok na odpočet maximálně ve výši 420 tisíc korun.
„Jedná se o částku DPH, která připadá na pořízený automobil ve výši dvou milionů korun bez DPH,“ vysvětluje Folwarczny.
Místo současných tří sazeb daně z přidané hodnoty budou od ledna platit pouze dvě – základní, 21procentní a snížená ve výši 12 procent. To povede k přeřazení některých typů zboží a služeb do jiné sazby.
Mezi nejvýznamnější položky, u nichž dojde ke snížení sazby z dnešních 15 na 12 procent, patří například potraviny, kohoutková voda, zdravotnické prostředky, dětské autosedačky, nemovitosti pro sociální bydlení, stavební práce u rodinných a bytových domů nebo pohřební služby.
Naopak mírné zdražení se dá očekávat u zboží a služeb, které se přesunou z desetiprocentní do dvanáctiprocentní sazby. Jde třeba o ubytovací a stravovací služby, vodné a stočné, teplo a chlazení, léky, noviny, časopisy, vstupenky na sportovní a kulturní akce či o lázně, sauny a solné jeskyně.
A konečně, vyšší daně se budou platit také u položek, kde sazba stoupne z dnešních 10 či 12 procent na 21 procent. Dotkne se to například většiny nápojů (včetně čepovaného piva), kadeřnických služeb, služeb autorů a umělců, sběru, přepravy a ukládání komunálního odpadu, oprav obuvi, oděvů nebo jízdních kol, úklidových prací v domácnosti či palivového dříví a řezaných květin.
Významné úlevy se naopak dočkají nakladatelé. Tištěné a elektronické knihy budou nově osvobozeny od DPH s nárokem na odpočet. Půjčování a nájem těchto knih budou rovněž podléhat tomuto osvobození.
Nejméně sporným daňovým bodem v konsolidačním balíčku je zvyšování spotřebních daní. To se dotkne všech neřestí, ale také třeba leteckého benzinu.
Milovníci posezení u skleničky pocítí postupné zvyšování spotřební daně z lihu. Ta poroste o deset procent v roce 2024, o dalších deset procent v roce 2025 a o pět procent v roce 2026. Rovněž se zvýší zajištění daně z lihu pro provozovatele daňového skladu.
Na poměrně dramatický růst cen se musejí připravit kuřáci. V průběhu následujících čtyř let dojde k nárůstu zdanění tabákových výrobků a alternativních produktů (například elektronických cigaret či nikotinových sáčků). Pro rok 2024 se zvyšuje spotřební daň z cigaret, tabáku na kouření, doutníků a cigarillos o deset procent; v letech 2025, 2026 a 2027 každý rok o pět procent.
„Zvýšení daně u elektronických cigaret má v příštích čtyřech letech proběhnout ve schématu 2,5 + 5,0 + 7,5 + 10 korun za jeden mililitr náplně, u nikotinových sáčků ve schématu 0,4 + 0,8 + 1,2 + 1,7 koruny za gram,“ vysvětluje Folwarczny. Balíček kromě toho zahrnuje každoroční patnáctiprocentní zvýšení daně ze zahřívaného tabáku v letech 2024 až 2027.
Letecký průmysl pocítí růst daní zatím jen částečně. Zrušení osvobození leteckých pohonných hmot od daně se totiž v příštím roce vztahuje jen na vnitrostátní leteckou dopravu. Zasáhne tak pouze zlomek byznysu aerolinek.
Díky konsolidačnímu balíčku si polepší nejen erár, ale také rozpočty obcí. Právě jim připadne veškerý výnos z daně z nemovitých věcí. Zároveň obce dostanou větší pravomoc ve zdanění zemědělských pozemků.
Konkrétně sazby daně z nemovitých věcí vzrostou v průměru na 1,8násobek stávajících sazeb a budou se lišit – stejně jako dnes – podle obcí. Nově se také zavádí inflační koeficient, který bude automaticky zvyšovat daň z nemovitostí o inflaci za předchozí období.
Do obecních rozpočtů bude směřovat také část výnosu ze zvýšené daně z hazardu. Za herní automat se bude nově platit daň ve výši 13 400 korun místo současných 9200 korun. Změní se také přerozdělení výnosů této daně: nově stát získá 55 procent ze všech výnosů a zbytek se rozdělí obcím dle stanovených kritérií.
U hazardních her se daňová sazba zvyšuje z 23 na 30 procent. Sazba daně u loterií a technických her zůstává na 35 procentech.
