Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ministr zdravotnictví chystá rozsáhlou zdravotnickou reformu. Pro lidi s nízkými příjmy půjde o asociální pohromu.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chystá v druhé polovině svého ministerského mandátu legislativní smršť. Slibovaná „stabilizace“ zdravotnického systému se ale v podstatě omezí jen na nalezení nového zdroje financování. Pacienti budou muset sáhnout do peněženek. Kdo na to nemá, ten má smůlu.
O tom, že chystá zásadní legislativní změny, promluvil ministr Válek při představování novely zákona o veřejném zdraví. Norma má mimo jiné přinést efektivnější komunikaci a řízení nejen v běžných, ale také v mimořádných situacích – například během pandemií.
Politik novelu sliboval přes rok. Válek je ale, pokud jde o plnění programového prohlášení vlády, celkově ve skluzu, proto si mnozí mysleli, že během druhé poloviny svého funkčního období už nepřijde s žádnými zásadními změnami. Jenže ledy se hnuly.
Výše zmíněné změny by měly začít platit už během roku 2024. A do června chce navíc politik představit zákon, který změní zdravotnický systém poměrně zásadně. Informací je zatím málo, jisté však je, že Válek počítá s větší finanční spoluúčastí pacientů. Už v programovém prohlášení vláda avizovala záměr zavést speciální připojištění a navázat by na to měly – v minulosti hojně kritizované – nadstandardy.
Co si pod tím představit? Stát definuje oblasti, ve kterých si budete moci v rámci zdravotnictví legálně připlatit. Podobný pokus tu už v minulosti byl: kdo chtěl, mohl si za své peníze v případě potřeby přispět třeba na kvalitnější kloubní náhradu nebo oční čočku.
Tentokrát je ale vládní politická reprezentace o poznání ambicióznější. Množství nadstandardů má být výrazně širší. A někteří vládní politici říkají, že do zákona by se v určité podobě mohl dostat i status VIP pacienta, respektive pacienta, který si je ochoten za VIP přístup připlatit.
Zatímco VIP osoby by teoreticky mohly předepsanou řadou vyšetření, diagnostiky a léčby rychle prosvištět, ten, kdo nezaplatí, si počká. Naplno tak pocítí původní význam slova pacient, tedy trpělivý (z latinského patiēns). Vládní politici odmítají, že by se tak zlegalizovalo předbíhání. Prý by šlo o zprůchodnění systému. I když tedy jen pro někoho…
Válek slibuje, že se do návrhu zákona nakonec nedostanou sankce – například aby lidé, kteří se nechovají šetrně ke svému zdraví, platili vyšší zdravotní pojištění. Má však vzniknout bodový systém – ten, kdo bude chodit na prohlídky, vyvaruje se kouření a dalších zlozvyků, si bude moci nastřádat body na benefity, které mají svým klientům nabízet zdravotní pojišťovny. V několika televizních debatách politik zmínil například nárok na lázně či vitaminové doplňky.
Snahu dostat do systému více peněz ukazuje i další záměr vlády: uzákonit zdravotní připojištění. Peníze však nemají sloužit jen k nákupu dražších nadstandardů, ale třeba také k čerpání sociálně-zdravotních služeb.
I zde tedy vzniknou dvě skupiny lidí. Ti, kteří se budou spoléhat na solidárnost systému, protože nemají dost velké příjmy, aby se pojistili na všechno. A ti, kteří si (byť prostřednictvím pojištění) služby prakticky nakoupí. To, kterou skupinu budou poskytovatelé služeb preferovat, není těžké uhádnout.
K čemu mohou takové změny vést? K prohloubení nerovností. Zejména lidé s nižšími příjmy se musejí připravit na to, že systém by je ve výsledku nejraději odepsal. Smutné je, že to zasáhne nejen ty, kterým je to ve výsledku třeba úplně jedno, ale i ty, jejichž přístup ke zdravotní i sociální péči je už dnes z objektivních příčin ztížen. „Provinili“ se třeba jen tím, že zastávají náročné (ale špatně placené) profese.
