Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Oblíbená konzervativní investice posledních let ztrácí na atraktivitě. Hrubý výnos z nájmů v Česku je jeden z nejnižších v Evropě – jen 3,7 procenta ročně.
Koupě investičního bytu patřila ještě v celkem nedávné minulosti mezi jasnou volbu pro mnoho Čechů, kteří hledali způsob, jak bez rizika zhodnotit volné peníze. V době téměř nulových úrokových sazeb dokázala tato konzervativní investice vydělat více než třeba dluhopisy.
Dnes už tato rovnice jistého a bezpečného výnosu nevychází. Podle údajů poradenské společnosti Silverline Real Estate dosahuje letos hrubý výnos z nájmů v Česku v průměru jen 3,7 procenta. Více tak dnes vydělají i některé spořicí nebo termínované účty.
Tuzemské investory do rezidenčních nemovitostí sráží k zemi hned několik nepříznivých faktorů zároveň. Nejhůře se na investičním potenciálu nemovitostí projevují dva z nich: extrémně drahé a nedostupné bydlení a vysoké úrokové sazby.
Začněme dostupností bydlení. Kvůli pomalé výstavbě se bydlení zejména v Praze, ale také v dalších velkých městech stává luxusem. Dle údajů ČSÚ se jen za posledních dvanáct let ceny bytů a domů více než zdvojnásobily. Mírné zlevnění o jednotky procent, které se odehrálo v letošním roce, je jen nepatrnou korekcí, jež dostupnost bytů nijak zásadně nezlepšila.
Cenový vývoj na realitním trhu v tuzemsku sleduje také poradenská společnost Deloitte. Podle nejnovějšího vydání jejího Real Estate Indexu činila průměrná skutečná prodejní cena bytu na konci letošního druhého čtvrtletí bezmála 91 tisíc korun za metr čtvereční; v Praze dokonce téměř 115 tisíc korun za metr. Ještě markantnější je bytová drahota u novostaveb, které vyjdou v hlavním městě dokonce na 152 tisíc korun za metr.
Česko se tak řadí mezi nejdražší regiony Unie a tuzemské ceny jsou srovnatelné se zeměmi severní a západní Evropy. To ovšem neplatí o českých mzdách. I proto potřebuje průměrný Čech na pořízení bytu téměř čtrnáct hrubých ročních platů, a bydlení je tak u nás druhé nejhůře dostupné na celém starém kontinentu.
A vysoká cena se pochopitelně negativně odráží na výnosnosti investice. Mizerná dostupnost bydlení sice zvýšila popularitu pronájmů, čímž žene vzhůru i činže, jenže to stále nedokáže kompenzovat astronomickou pořizovací cenu investičních bytů. Jinak řečeno, tempo zdražování činží v posledních letech zaostávalo za růstem cen nemovitostí, a tak byly výnosy z nájmů rok od roku nižší.
Nejmarkantnější je tato nerovnováha v hlavním městě. Hrot spočítal, že v případě nového bytu o výměře šedesát metrů čtverečních dosahuje hrubý výnos z nájmu jen necelá tři procenta. Naopak v některých ekonomicky slabších regionech se dá stále ještě dosáhnout velmi slušných výsledků. Ceny bytů jsou tu násobně nižší než v metropoli, činže ale o tolik levnější nejsou. V případě šedesátimetrového bytu se tak třeba v Ústí nad Labem dá dosáhnout hrubého výnosu z nájmu 6,5 procenta.
Oblíbeným postupem především u drobných investorů, vlastnících jeden či dva byty, bylo jejich pořízení na hypotéku. V době extrémně nízkých sazeb dokázala činže pokrýt měsíční splátku úvěru. To už ale ve velkých městech s drahými nemovitostmi také neplatí. Hypotéky podražily až trojnásobně a peníze od nájemníka už k pokrytí splátky zdaleka nestačí.
Navzdory ekonomice směřující do recese se totiž ČNB nemá ani na podzim ke snižování úroků. Na začátku listopadu hlasovala většina bankovní rady ČNB pro zachování repo sazby na stávající úrovni, tedy na sedmi procentech. Kvůli tomu nepřichází ani toužebně očekávané zlevnění hypoték, které banky nabízejí za průměrných šest procent.
Nejhůře vychází poměr hypoteční splátky k měsíčnímu nájmu opět v Praze. V případě modelového nového bytu o šedesáti metrech čtverečních činí nájem v hlavním městě zhruba 23,3 tisíce korun měsíčně. Měsíční splátka třicetileté hypotéky ovšem přesahuje čtyřicet tisíc korun.
Nechat si splácet hypotéku nájemníkem je stále ještě možné v sociálně slabších regionech. Vezmeme-li za příklad opět Ústí nad Labem, činí u stejného modelového bytu měsíční nájem 11,4 tisíce a splátka úvěru zhruba 11,7 tisíce korun.
Dobře si Česko nevede ani v mezinárodním srovnání. Mezi šestadvacítkou států, jež analytici Silverline Real Estate srovnávali, je Česko v hrubých výnosech z pronájmu až v druhé polovině. Kdo by tak i za současné situace chtěl sázet na investice do nájemních bytů, měl by se zaměřit na některé jiné země Evropské unie.
Jestliže v Česku dosahuje hrubý výnos z nájmů v průměru 3,7 procenta, pak v Bulharsku, které je v tomto ukazateli premiantem, jde o více než šest procent. Více než pětiprocentních výnosů ale dosahují investiční byty také v Polsku, Španělsku, Portugalsku nebo v Irsku.
