Nejčastější otázka, kterou v posledních týdnech slýchá nový ministr financí, je bezesporu ta na škrty ve státním rozpočtu. S obzvláštním potěšením ji Zbyňku Stanjurovi v debatách klade i jeho předchůdkyně Alena Schillerová, tedy jedna z hlavních strůjců současných potíží se státními financemi. Není divu, sama moc dobře ví, že ušetřit slibovaných osmdesát miliard nepůjde bezbolestně.

Líbit se nový, úsporný režim nebude například energetickým firmám, velkým zemědělským a potravinářským společnostem nebo lesníkům. Právě tam směřuje velká část neinvestičních dotací, které mají být jednou z důležitých proškrtaných položek. Celkem má jít minimálně o 25 miliard korun.

Nejlépe na nulu

Zbyněk Stanjura už před volbami s nadsázkou hovořil o tom, že by národní dotace pro soukromé firmy nejraději seškrtal na nulu, za úspěch by ale považoval i ořezání na polovinu. V roce 2021 by to znamenalo ušetřit zhruba padesát miliard.

Přibližně třetinu stomiliardového balíku dotací pro firmy letos tvoří různé podpůrné covidové programy. Ty končí a pro příští rok už návrh státního rozpočtu, jak jej připravila Alena Schillerová, počítá s menší štědrostí. Položka neinvestičních transferů podnikatelským subjektům obsahuje „jen“ zhruba sedmdesát miliard korun. Kde je v nich největší prostor pro utažení kohoutů?

Přes 48 miliard dotací směřuje do soukromého sektoru přes ministerstvo průmyslu. Největší podíl z nich – 27 miliard – se vyplatí na podpoře obnovitelných zdrojů energie. Druhý největší – devítimiliardový – balík peněz leží v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Sedm miliard vyhradila Schillerová na Národní plán obnovy.

Významné neinvestiční transfery tečou také z ministerstva zemědělství. To by podle návrhu rozpočtu mělo příští rok přispět 3,9 miliardy korun agropotravinářským firmám a 2,1 miliardy lesnickým společnostem. Operační program Rybářství s 27milionovým rozpočtem je ve srovnání s tím spíš malou rybou.

Dotace soukromým firmám rozdává také resort práce a sociálních věcí. Plánované příspěvky určené například charitám, sanatoriím či azylovým domům nebo příplatky za zaměstnávání handicapovaných dělají na rok 2022 celkem asi osmnáct miliard korun. Více než miliardu by měl resort rozdat také na dotace v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.

Úkol pro ministry

Přesná čísla o tom, kolik a kde škrtne, zatím nový ministr financí nemá. Jasno má mít až po revizi a přepracování všech kapitol státního rozpočtu. Najít konkrétní dotace vhodné ke zrušení přitom bude podle Zbyňka Stanjury úkolem jednotlivých ministrů.

Vodítkem jim má být materiál, který Stanjura s kolegou Janem Skopečkem připravili loni v rámci pozměňovacích návrhů k letošnímu státnímu rozpočtu. Tabulka obsahuje celkem 23 položek, které po sečtení dávají osmdesát miliard korun úspor. Na okleštění dotací v ní připadá celkem asi 25 miliard.

Konkrétně o pět miliard by měli přijít majitelé solárních elektráren, škrtat by se měla také celá čtyřmiliardová podpora agropotravinářského sektoru a miliarda dotace na aktivní politiku zaměstnanosti. Zrušit chce nová vláda také slevy na jízdném, na které v návrhu rozpočtu připadají 2,5 miliardy.

Největší samostatnou položku tvoří blíže nespecifikované neinvestiční dotace za 10,9 miliardy napříč ministerstvy. Úkol je najít čeká na ministra průmyslu Martina Kupku, šéfa resortu zemědělství Zdeňka Nekulu a jeho někdejšího předchůdce Mariana Jurečku, který se přeškolil na sociální věci. 

70 mld. korun jsou plánované státní neinvestiční dotace firmám na rok 2022.

2/3 dotací firmám putují přes ministerstvo průmyslu.

25 mld. korun by měly dosáhnout minimální úspory na dotacích v novém rozpočtu.