Na pražském Václavském náměstí se během letošního září a října odehrálo hned několik velkých demonstrací. Desítky tisíc lidí dokázali přilákat pořadatelé antisystémových akcí Česká republika na 1. místě i spolek Milion chvilek pro demokracii. Za zmínku stojí i protestní sešlost odborářů, byť s pár tisícovkami demonstrantů skončila spíš neslavně.

Z hlediska nestranného pozorovatele je ovšem zajímavé nejen to, kolik ten který pořadatel dokázal dostat na Václavák lidí a jaké k tomu použil metody. Pozoruhodná je i finanční stránka věci. Týdeník Hrot proto oslovil organizátory s několika otázkami. Kolik vlastně jednotlivé demonstrace stály peněz? Z čeho je organizátoři financovali? A jak průhledně hospodaří s penězi?

Bezesporu nejzajímavějším úkazem letošního podzimu jsou zatím akce spolku Česká republika na 1. místě. Ten uspořádal v září a říjnu hned tři demonstrace. Hlavním dvěma organizátorům – Ladislavu Vrabelovi a Jiřímu Havlovi – se podařilo sjednotit nespokojené hlasy z celé šíře politického spektra. 

Zejména Ladislav Vrabel si pozornosti veřejnosti i médií vysloveně užívá. Záře reflektorů jako by ještě víc vybudila jeho psychopatické sny o svržení vlády a provedení státního převratu. Zatímco o svých pokřivených představách o revoluci ale Vrabel vypráví ochotně, otázky na finance už mu tolik nevoní. „Je mi líto, že Váš týdeník nemá zajímavější otázky na téma Česká republika na 1. místě! Možná jste jen nepochopili smysl existence médií,“ píše Ladislav Vrabel v e-mailu do redakce.

Kdo jen trochu sleduje příběh předluženého „podnikatele“ a novodobého lidového buřiče, toho asi odpověď na otázky týkající se financí nepřekvapí. Jestli něčím Vrabel s Havlem během dvou měsíců prosluli, je to právě neprůhledné hospodaření s příspěvky, které na demonstrace vybrali. Je v podstatě nemožné přesně zmapovat, kolik jim fanoušci občanské neposlušnosti poslali peněz a jak a za co je duo rebelů utrácí. 

Zatímco Vrabel s Havlem pořádali demonstrace, kde účastníky hecovali k občanské rebelii, největší organizátor masových akcí posledních let, Milion chvilek pro demokracii, naopak na Václavské náměstí na konci října svolal lidi, kteří si revoluci ani demontáž demokracie v Česku rozhodně nepřejí. 

Po prvotní opatrnosti byl Milion chvilek k rozklíčování nákladů podstatně vstřícnější. Z vyjádření vyplývá, že díky štědrému a mnohem početnějšímu zázemí přispěvatelů si mohou dovolit konat akce na profesionální úrovni, a tedy i za více peněz – na rozdíl od „lowcostových“ a neprůhledně financovaných antisystémových demonstrací. Ostatně i v době psaní tohoto textu přesahoval zůstatek na transparentním účtu čtyři miliony korun.

„V tuto chvíli ještě nedorazily všechny faktury, nicméně předpokládáme, že finální částka se bude pohybovat kolem dvou milionů korun. Snažili jsme se akci Česko proti strachu udělat zase o něco profesionálněji, například i kvůli bezpečnosti účastníků, což je spojeno i s nárůstem nákladů. Ty pak samozřejmě ovlivňuje i rychle rostoucí inflace. Všechny náklady budou samozřejmě po proplacení faktur uvedeny na našem transparentním účtu,“ konstatuje mluvčí Hana Strašáková. 

Třetím do mariáše jsou letos mezi pořadateli demonstrací odbory. Na kolik odboráře akce vyšla? Bohužel ani Českomoravská konfederace odborových svazů nebyla při odpovědi příliš sdílná. „Náklady na takovou akci sestávají z mnoha položek, jako je pronájem pódia a jeho montáž a demontáž, ozvučení, pronájem zábran na oddělení jednotlivých sektorů, stanů, pořadatelské služby a podobně. Byly financovány ponejvíce z prostředků ČMKOS a částečně také z rozpočtů odborových svazů,“ sdělil Hrotu mluvčí ČMKOS Pavel Vlček.