ICC, největší světová obchodní organizace, analyzovala přibližně čtyři tisíce povětrnostních událostí na šesti kontinentech během poslední dekády. Zpráva byla zveřejněna při zahájení konference OSN o klimatických změnách, konané letos v Ázerbájdžánu.

Počet zaznamenaných klimatických katastrof vzrostl o 83 % mezi obdobími 1980-1999 a 2000-2019.

V letech 2022-2023 dosáhly ekonomické škody 10,1 bilionu korun, což představuje 19% nárůst oproti průměrným ročním škodám z předchozích osmi let. Extrémním povětrnostním jevům bylo vystaveno přibližně 1,6 miliardy lidí.

Aktuální situace

V říjnu 2024 způsobily hurikány Helene a Milton škody ve výši 1,15 až 1,82 bilionu korun, především v jihovýchodních státech USA. Tyto události vedly k masivnímu poškození infrastruktury, rozsáhlým výpadkům elektřiny, zaplavení obytných oblastí a evakuaci tisíců lidí. Podle služby Copernicus Climate Change Service bude rok 2024 pravděpodobně nejteplejším v historii měření.

„Data z poslední dekády jednoznačně ukazují, že klimatické změny nejsou problémem budoucnosti. Ztráty na produktivitě způsobené extrémními povětrnostními událostmi se již nyní výrazně projevují v reálné ekonomice,“ uvedl John W.H. Denton AO, generální tajemník ICC.