Automobilka Volkswagen, která chce do takzvané gigafactory investovat desítky miliard korun, se vedle Česka poohlíží také po jiných lokalitách – v Polsku a Maďarsku. Finální rozhodnutí má padnout do konce roku.

A mimo hru nezůstala ani plocha na místě někdejší hnědouhelné elektrárny Prunéřov I, o které se uvažovalo spolu s lokalitou v Plzni-Líních. Společnost ČEZ se Prunéřova ještě nevzdala. „O lokalitě Prunéřov jednáme s vícero potenciálními technologickými partnery, zejména s výrobci bateriových článků,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík. 

Dodává, že Evropa se nyní snaží posílit svou energetickou a surovinovou soběstačnost a evropské automobilky by zároveň chtěly zmírnit vysoké logistické náklady na dopravu z Asie. Chtějí mít také větší kontrolu nad výrobou baterií i celým dodavatelským řetězcem kvůli omezení rizik výpadku dodávek, jako se jim to stalo nyní například s čipy.

„Evropský trh s bateriemi vzroste podle odhadů do roku 2030 více než desetinásobně. Postaví se tedy řada nových továren a také v České republice jich může být několik,“ poznamenává Gazdík. Pro Česko v tomto ohledu hraje také to, že leží ve střední Evropě a je zde vyvinutý automobilový průmysl.

Česko má navíc jednu podstatnou výhodu: na Cínovci v Krušných horách se nachází vydatné ložisko lithia na výrobu baterií. Rozhodnutí, jestli se zde tato ceněná surovina bude těžit, se blíží. „Finální rozhodnutí by mělo padnout v roce 2023,“ konstatuje mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Dodává, že se nyní dokončuje například studie ekonomické a technologické proveditelnosti, která by měla stanovit třeba nejvhodnější metodu zpracování lithia.