Hrot24.cz
Kancléř slaboch. Scholz není schopen řešit problémy Německa ani Evropy

foto Shutterstock.com

Kancléř slaboch. Scholz není schopen řešit problémy Německa ani Evropy

Spor o dluhovou brzdu a rozpočet štěpí německou koaliční vládu Olafa Scholze. Německá ekonomika se zadřela, válka na Ukrajině pokračuje a kancléř ukazuje svou slabost.

František Novák

Aktuální problémy Německa se sestavováním rozpočtu ukazují, jak je tamní vládní koalice rozhádaná a jak je Olaf Scholz slabý kancléř. Během týdne se snažil uklidnit vášně v německém parlamentu, a tak téměř půl hodiny řečnil o tom, že je potřeba dobře pečovat o německé finance. Žádné průlomové rozhodnutí o budoucnosti dluhové brzdy, která umožňuje vládě, aby se ročně zadlužila pouze do výše 0,35 procenta německého HDP (odpovídá to asi třinácti miliardám eur), se ale do Vánoc neočekává. 

Zmatek v největší evropské ekonomice, jež se potácí na hraně recese, odstartovalo rozhodnutí ústavních soudců z Karlsruhe, kteří shodili ze stolu možnost přesunout šedesát miliard eur (skoro 1,5 bilionu korun) z protipandemického do klimatického fondu. Nevyčerpané peníze chtěla vláda využít například na dotování drahé elektřiny. 

Web Deutsche Welle ohodnotil výkon Scholze před poslanci jako zmatečný: „Kdo očekával konkrétní představy o tom, jak by měly být financovány vládní výdaje v nadcházejícím roce a dále, byl zklamán.“

Velké boty pro kancléře

Ostrou kritiku si sociální demokrat Scholz samozřejmě vyslechl od lídra CDU Friedricha Merze (podle průzkumů by nyní v případě voleb s přehledem sestavil německý kabinet). „Boty, ve kterých stojíte jako kancléř Spolkové republiky Německo, jsou pro vás minimálně o dvě velikosti větší,“ poznamenal Merz na adresu bývalého starosty Hamburku, který před dvěma lety překvapivě vyhrál volby a poslal koalici CDU/CSU po dlouhé éře kancléřky Merkelové do opozice. 

Kritici Scholzovi vyčítají, že je pouze technokratem, který neumí reagovat na vzniklé problémy ani nabízet konkrétní politická řešení. V době, kdy se ekonomický motor Evropy zadřel a Unie zároveň vede kvůli Ukrajině ekonomickou válku s Ruskem, jde o velmi nebezpečnou situaci. 

Navíc má negativní dopady na celou Evropu, protože Německo je čtvrtou největší ekonomikou světa. Pokud ji někdo řídí bez jasné politické vize, je zaděláno na další problémy. 

Neposlušný semafor

Skutečnost, že je Scholz slabý premiér, dokládá i chování členů jeho vlády zvané „semafor“ (červená – SPD, žlutá – FDP, zelená – Zelení), kteří si dělají, prakticky co se jim zlíbí. Zelená ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se vymezuje vůči Rusku mnohem jasněji než kancléř, hospodářskou i energetickou politiku země ovládl další zelený politik Robert Habeck a státní finance „drží pod krkem“ šéf liberální FDP Christian Lindner. 

Jeho strana nechce utrácet další miliardy eur na dotace pro zelenou energetickou revoluci, a navíc je jednou nohou na cestě do opozice. V FDP, jež je považována za největšího vládního spojence německého byznysu, se aktuálně rozhořela iniciativa za uspořádání celopartajního průzkumu, zda nepřišel čas ze Scholzovy vlády odejít.

Lokální politici FDP kritizují účast ve federální vládě, protože je spolupráce ze Zelenými a nekompetentním kancléřem u voličů zásadně poškozuje. Od doby, kdy je FDP ve vládě, jdou liberálové v regionálních volbách od porážky k porážce a jejich vliv v jednotlivých německých zemích klesá. V Dolním Sasku, Berlíně i Bavorsku nezískali ani pět procent, a z místních parlamentů tak strana vypadla. 

Neumí formulovat hospodářskou politiku

Scholzův semafor neumí podle rebelů formulovat priority německé hospodářské politiky, aby se země zase nadechla k hospodářskému růstu. V FDP pravidelně zaznívají hlasy o tom, že ukončení výroby elektřiny z atomu bylo zbrklé a Německo by se mělo k jaderným zdrojům vrátit. 

Lindner už také řekl, že Německo v příštím roce nevyužije miliardy eur na dorovnávání cen elektřiny z Fondu hospodářské stabilizace (WSF). Tento fond měl k dispozici 200 miliard eur a sloužil jako stínový rozpočet pro vládu v momentě, kdy potřebovala další peníze. Stejně jako jiné fondy obcházel dluhovou brzdu, zakotvenou v německé ústavě od roku 2009.

Scholzova reakce na tuto novou ránu osudu byla více než charakteristická: místo jasného rozhodnutí pouze vyzval k další diskusi, jak řešit fiskální a ekonomické problémy země.