Evropou teď hýbají dodávky očkovacích látek. V mnoha zemích se před pár týdny vytvořila atmosféra, že covid je poražen, protože přijde rychlé očkování všech, kteří o to projeví zájem, a vir postupně zmizí. Bohužel tento optimismus ale během ledna začal vyprchávat.

Ukázalo se, že očkování bude během na delší trať, protože vakcín zatím není dostatek. Evropská unie se musí v tuto chvíli vyrovnávat s krácením dodávek vakcín a proces očkování v členských státech se zpomaluje.

Babišovy kousky

To je jistě důvodem ke znepokojení, protože na rychlosti očkování do značné míry závisí rychlost, s jakou se může podařit vybřednout z koronavirové krize. Český covidový kutil, v jehož roli často vystupuje Andrej Babiš, neváhá občas kopnout do Unie a tvrdit, že bychom na tom byli s vakcínami lépe, kdybychom o nich jednali samostatně. Bohužel stejně jako mnoho jiných ani tento jeho názor nemohu sdílet. Vyjednávací pozice země naší velikosti by byla na světovém vakcínovém kolbišti určitě slabší, než když s velkými firmami jedná Unie jako celek. Zaplatili bychom víc a dodávky by přišly ještě později.

Navíc Andrej Babiš už mnohokrát během řešení pandemie dokázal, že – diplomaticky řečeno – není manažer, který by dovedl stát řídit jako firmu. Ostatně to potvrzují i naše domácí očkovací zmatky od spadlého systému na registraci očkování po rušené očkovací termíny pro seniory. Měl bych proto trochu strach, kdyby si náš vládní zmocněnec pro očkování, kterým se Babiš sám jmenoval, vzal na starost ještě vyjednávání s dodavateli vakcín.

V živé paměti přece máme i další Babišův očkovací „husarský“ kousek, kdy premiér „objevil“, že by se z jedné lahvičky vakcíny Pfizer dalo využít šest dávek vakcíny místo původně plánovaných pěti. Jenže když to výrobce vakcíny slyšel, dodávky vakcíny obratem zdražil. Jak se totiž ukázalo, smlouvy uzavřené s výrobci znějí na počet dávek, a nikoliv na počet lahviček. Takže i tady platí, že by premiér buď měl přestat se svými fintami, a to zvlášť v situaci, kdy se i česká vláda na přípravě unijních smluv s farmaceutickými společnostmi podílela, nebo lépe číst smlouvy.

Čirý populismus

Stejně tak platí, že by premiér neměl žonglovat s nápadem, aby se u nás používaly i ještě neschválené vakcíny. To by bylo obzvlášť nebezpečné ve chvíli, kdy je velká část české veřejnosti k očkování jako celku skeptická a úspěch celé očkovací operace může stát jedině na tom, že očkování bude opravdu bezpečné a nebude posilovat skeptické nálady a různé divoké konspirační teorie. Ostatně tato odpověď platí i pro ty, kteří v čele s Milošem Zemanem tvrdí, že by nás hned všechny zachránilo používání ruských nebo čínských vakcín. I to je čirý populismus. Ani ruský Sputnik, ani jeho čínská obdoba neprošly v Unii patřičným schválením.

Experti navíc poukazují na fakt, že ani v Rusku, ani v Číně neproběhlo dostatečně dlouhé testování účinků tamních vakcín a bylo upřednostněno politické hledisko být první. V případě čínské vakcíny slyšíme také to, že funguje jen na půl roku a pak je nutné opakované přeočkování. V Brazílii zase testování ukázalo, že čínská vakcína má jen padesátiprocentní účinnost. To jednoznačně vyvrací výroky blouznivců, že volba vakcín vybraných EU je jen politickou volbou.

Autor je poslancem Evropského parlamentu

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot