Jídlo budoucnosti? V kultivovaném masu nejsou antibiotika ani hormony

Dvouletý stafordšírský bulteriér Aventador se olizuje a mlsně pokukuje po misce před ním. Tam už na něj čeká obsah konzervy s nápisem Bene Meat. Pes musí ještě pár vteřin počkat, nejprve se musí vyfotit. Pak se už konečně vrhá na tolik vytouženou pochoutku – kultivované maso, které vyvíjí český startup Bene Meat Technologies. Ten neusiluje o nahrazení klasického masa, ale o vytvoření alternativy, která co nejméně zatěžuje planetu. Navíc kvůli ní nemusí zemřít žádná zvířata.

„Kultivace buněk umožnuje celkem unikátní věc – do budoucna totiž můžeme odebírat buňky i druhům, které normálně nekonzumujeme nebo jsou ohrožené. Zároveň jim tím člověk nijak neublíží,“ říká ředitelka prodeje a marketingu v Bene Meat Technologies Vendula Kučerová, zatímco nás provází laboratoří startupu. 

Na sobě máme ochranné overaly s kapucí a rukavice. Živočišné buňky, se kterými se zde pracuje, totiž nesmí přijít do styku s bakteriemi nebo viry. „Proces výroby je sterilní. Je to tak nejlépe kontrolovaný živočišný protein, který lidé mohou konzumovat. V kultivovaném masu nejsou žádná antibiotika, hormony ani další látky, které se využívají ve velkochovech,“ vysvětluje Kučerová.

Když se před deseti lety vyrobil první burger z kultivovaného masa, stál několik stovek tisíc dolarů. Nešlo tak o nic, co by si obyčejný člověk koupil domů k večeři, natož aby to naservíroval svému psovi nebo kočce. Bene Meat Technologies se proto snaží vyrobit kultivované maso, které by stálo stejně jako klasické maso, jež je běžně k dostání v supermarketech. A jako první na světě získal registraci pro výrobu a prodej kultivovaných živočišných buněk jako suroviny pro výrobu krmiva pro domácí mazlíčky.

Startup nyní plánuje, že krmivo z kultivovaného masa bude pro domácí mazlíčky dostupné ještě letos. „Neříkáme ale lidem, aby přestali kupovat výrobky z velkochovů, to není náš úděl. Naší motivací je skutečně zmírnit utrpení zvířat. Kultivované maso je prostě lepší alternativou,“ doplňuje Kučerová v rozhovoru pro Hrot. V něm se dále dozvíte, kolik kilogramů kultivovaného masa chce startup denně vyprodukovat a proč nepotřebuje dotace.

Steak ze zkumavky? Český startup vyvíjí maso, kvůli němuž se nemusejí zabíjet zvířata

Poptávka po alternativách k masu roste, rostlinné „párky“ už nejsou ničím neobvyklým. Český startup Bene Meat Technologies na to jde jinak. Nechce maso nahradit, ale vypěstovat tak šetrně, aby planetu zatěžovalo co nejméně a nemusela kvůli němu umírat zvířata.

Poptávka po alternativách k masu roste, rostlinné „párky“ už nejsou ničím neobvyklým. Český startup Bene Meat Technologies na to jde jinak. Nechce maso nahradit, ale vypěstovat tak šetrně, aby planetu zatěžovalo co nejméně a nemusela kvůli němu umírat zvířata.

Jak jste se dostala k práci pro Bene Meat?

Už 20 let působím v rychloobrátkovém sektoru. Věnuji se především tomu, jak uvádět nové produkty na trh. Mám velmi ráda nové výzvy, práce pro Bene Meat tak pro mě byla velkou příležitostí. Přece jen jde o výrobek, který v podstatě ještě nikdo nikdy neviděl. Není to jen šestá nebo desátá chuť něčeho, co už dávno existuje. A tak jsem sem naběhla s cílem, že do konce tohoto roku dokážeme tento produkt dostat na trh.

Nikdy to ještě nikdy neviděl? Znamená to, že v Česku a ve světě nemáte žádnou konkurenci?

Spíš s tímto výrobkem ještě nepřišel do styku spotřebitel. Před deseti lety se vyrobil první burger z kultivovaného masa, stál ovšem několik stovek tisíc dolarů. Takže nešlo o nic, co by si běžný člověk koupil domů k večeři. 

Dnes se o výrobu dostupného kultivovaného masa pokouší zhruba 170 firem po celém světě, některé celkem úspěšně, jiné méně. Jen tři z nich se ale věnují i pet foodu, tedy krmivu pro domácí mazlíčky. Zbytek se soustředí na maso pro lidskou konzumaci. 

Troufám si proto říci, že ostatní firmy nevnímáme jako konkurenci, protože trh, na který míříme, je obrovský. Je tam dost místa pro všechny. Spíš si navzájem pomáháme.

Jak si pomáháte? Předáváte si třeba navzájem know-how?

Ano, na různých konferencích si předáváme know-how a ukazujeme si, jak jsme se posunuli. V rámci některých projektů i spolupracujeme. Je to zatím opravdu malé pole, nevnímáme to tak, že bychom měli s někým soupeřit. Bojujeme za společný cíl. 

Pro vaši představu – kdybychom měli nakrmit kultivovaným masem všechny psí mazlíčky v Evropě, potřebovali bychom k tomu vybudovat řádově stovky továren. Na to teď nikdo kapacitu nemá.

Najíst se a rychle pryč? Ne, Češi berou fastfoody jako odměnu, říká manažer Burger Kingu

Příchod dalších fastfoodových řetězců vnímá marketingový manažer Burger Kingu Filip Vostrý jako výhodu. „Vždy zvyšují povědomí o našem byznysu. Každý nově příchozí rozvíří vody rychlého občerstvení, lidé porovnávají jednotlivé řetězce, víc se o nás mluví,“ říká v rozhovoru.

Příchod dalších fastfoodových řetězců vnímá marketingový manažer Burger Kingu Filip Vostrý jako výhodu. „Vždy zvyšují povědomí o našem byznysu. Každý nově příchozí rozvíří vody rychlého občerstvení, lidé porovnávají jednotlivé řetězce, víc se o nás mluví,“ říká v rozhovoru.

Pejsek nepotřebuje steak

Jak dlouho trvají přípravy před tím, než můžete vypustit takovýto produkt na trh?

Asi rok a půl trvala příprava na splnění všech regulací a toho, co ten produkt může a nesmí obsahovat. V tuto chvíli vyvíjíme finální produkty obsahující námi vyrobené kultivované maso, které se následně dostanou na trh. Naše ingredience musí být zpracovány tak, aby splňovaly požadavky na výživu a zároveň chutnaly domácím mazlíčkům.

O jakých regulacích je řeč? Jaká byla role státu?

Ohledně kultivovaného masa pro lidskou spotřebu je to složité, svět zatím na tuto surovinu příliš připraven není. V některých zemí se teprve vymýšlejí regulace, jinde se toho bojí méně. Nejasné nastavení pravidel je ale brzdou pro výrobce, což je škoda.

V případě krmiv pro domácí mazlíčky u nás existuje poměrně jasná legislativa ohledně toho, jak můžou nové ingredience vstupovat na trh. Určuje to Česká republika i Evropská unie. Museli jsme spolupracovat s orgány obou entit, myslím si ale, že jejich přístup byl velmi dobrý.  

Jak se vyvíjí kultivované maso?

Ten proces se skládá ze čtyř kroků. Prvním z nich je odběr buněk. Stačí nám jen malé množství, obvykle jeden gram buněk daného živočicha. Následně je musíme izolovat, což znamená, že vybereme ty vhodné, které se budou množit a vyrobí nám to maso.

Izolované buňky pak vložíme do nádoby, které říkáme kultivátor. Představte si takový velký hrnec podobný mladinovým pánvím, ve kterých se vaří pivo. Důležité na něm je to, že má naprosto uzavřené prostředí, do kterého se nesmí dostat jediná bakterie. Buňky by totiž po kontaktu s nimi zemřely, samy o sobě nemají imunitní systém. 

V kultivátorech jim zároveň zajišťujeme médium, což je něco podobného, jako je v lidském těle tkáňový mok. Médium dodává buňkám živiny, vitamíny nebo cukry, aby přežily. Ony prostě potřebují dál fungovat, jako by byly v těle živočicha.

A čtvrtým krokem pak je sklizeň. Každá buňka se totiž duplikuje a tím se exponenciálně množí. Kultivované buňky poté připravíme, zabalíme a dodáme výrobcům krmiv.

V jaké formě ty buňky obvykle chtějí?

Záleží na následném zpracování, tedy na tom, jestli z toho vznikne suché nebo vlhké krmivo, případně pamlsky. Dokážeme se výrobcům a jednotlivým metodám výroby přizpůsobit.. 

V případě výroby kultivovaného masa pro lidskou konzumaci by ten proces byl také čtyřfázový?

Tam je ještě potřeba zpracování materiálu do vzhledu, který bude připomínat klasické maso. V případě pet foodu tohle není potřeba – pejsek nehodnotí, jestli jeho jídlo vypadá jako steak. Musí mu hlavně chutnat a dělat dobře jeho organismu. 

„Biologický zázrak“. Miliardář Korec si nechal naklonovat psa

Do Česka dorazil první naklonovaný pes ve střední Evropě. Jde o teprve dvouměsíční štěně.

Do Česka dorazil první naklonovaný pes ve střední Evropě. Jde o teprve dvouměsíční štěně.

Fantazii se meze nekladou

Vraťme se tedy k pet foodu. Z jakých živočichů berete buňky? Napadá mě kráva, prase nebo slepice. Co třeba ryby nebo cizokrajné druhy?

Jdete na to velmi dobře. Kultivace buněk umožnuje celkem unikátní věc – do budoucna totiž můžeme odebírat buňky i druhům, které normálně nekonzumujeme nebo jsou ohrožené. To může vést k ochraně biologické rozmanitosti. Zároveň jim tím člověk nijak neublíží.

Tím se nám otevírá celé pole působnosti. Dává nám smysl využít i jiné druhy živočichů, které mají dobrou výživovou hodnotu, ne pouze běžná hospodářská zvířata. Na světě už jsou firmy, které pracují s chobotnicemi, želvami nebo krokodýly. Fantazii se meze nekladou, musí to ale fungovat ekonomicky a z pohledu spotřebitele.

Ale vy tedy pracujete zatím hlavně s běžnými hospodářskými zvířaty?

V rámci našeho výzkumu pracujeme s velkým množstvím buněk a s různými živočišnými druhy. Ale vzhledem k záměrům našeho projektu je samozřejmé, že zdrojem většiny buněk jsou hospodářská zvířata.

Myslíte si, že by díky výrobě kultivovaného masa mohlo dojít k zániku velkochovů, kde mnohdy dochází k týrání zvířat?

Domnívám se, že v nejbližší době budeme spíš vykrývat poptávku po mase jako takovém. Zvyšuje se lidská populace, současný potravinový systém je tak dlouhodobě neudržitelný – nelze zásobit masem celý svět. V příštích deseti letech tak bude mít člověk na výběr mezi zvířetem z volného chovu, zvířetem z velkochovu, rostlinnou náhražkou a právě kultivovaným masem. A každý se může sám rozhodnout, co z toho chce jíst.

Věřím, že ve chvíli, kdy se nám podaří, aby kultivované maso stálo stejně jako ostatní varianty a navíc bylo i chutné, tak mu lidé dají přednost. Nemyslím si, že by velkochovy úplně zmizely. A ani neříkáme lidem, aby přestali kupovat výrobky z velkochovů, to není náš úděl. Naší motivací je ale skutečně zmírnit utrpení zvířat. Kultivované maso je prostě lepší alternativou.

Takže v příštích letech můžeme očekávat, že kultivované maso bude stejně drahé jako to, co lze dnes běžně najít na regálech v supermarketech?

Ano, to je náš cíl už od začátku. Většina firem, která je dnes na trhu, se řídí tím, že to chtějí hlavně zvládnout vyrobit – a tím to vlastně hasne. My od prvních chvil pracujeme na tom, aby kultivované maso šlo vyrobit za srovnatelnou cenu, za jakou se dají pořídit ostatní zdroje proteinu. Ať už jde o rostlinné alternativy nebo o klasické konvenční maso.

Pokud bychom na tohle nemysleli, dopadlo by to tak, že by bylo kultivované maso nakonec určené jen jednomu procentu nejbohatších lidí, zbytku ne. A dopad na životní prostředí by byl nulový. 

Čeští vědci vyvíjí speciální mikroskopy, které by mohly pomoci porazit rakovinu

Světelné mikroskopy brněnské společnosti Telight umožňují zkoumat i živé organismy. „Můžeme tak dobře studovat, jaký vliv mají rakovinné organismy na ostatní buňky, jak se pohybují nebo jak svou hmotu při pohybu přelévají,“ vysvětluje ředitel firmy Petr Jaroš.

Světelné mikroskopy brněnské společnosti Telight umožňují zkoumat i živé organismy. „Můžeme tak dobře studovat, jaký vliv mají rakovinné organismy na ostatní buňky, jak se pohybují nebo jak svou hmotu při pohybu přelévají,“ vysvětluje ředitel firmy Petr Jaroš.

O dotace si říkat nechceme

Jakým způsobem na to jdete?

Máme ruce na volantu u všech částí výrobního procesu. Nekupujeme žádné složky, děláme si vlastní receptury a technologii si přizpůsobujeme našim potřebám. Díky tomu víme, kolik přesně nás bude všechno stát a jestli to bude finančně udržitelné. 

Takže věříte tomu, že nebudete muset žádat o dotace?

Máte fantastickou otázku. My se potřebujeme dostat na cenu klasického masa, aniž bychom byli dotovaní. A věříme, že to dokážeme. 

To je ale současně ta největší výzva. Ve chvíli, kdy dosáhneme ceny klasického masa, které je přitom hodně dotované, tak dokážeme, že kultivované maso může změnit nejen svět, ale i stravovací návyky mnoha lidí. O dotace si říkat nechceme, protože bychom se dostali do režimu „Funguje to jen proto, že do toho posílá peníze stát“. 

Kolik masa jste schopní vyrobit z buněk, které odeberete? 

Teď vyrábíme za účelem získání vzorků, takže získáváme několik kilogramů denně. Do konce roku budeme pracovat v továrně, tam už se překlopíme na stovky kilogramů za den, což už není zanedbatelné množství. Postupně bychom se mohli dostat až na tunu, ale na to si ještě musíme počkat. 

Kolik vás teď je?

Asi sto. I přesto jsme stále startupem.

Vaším jediným investorem je skupina BTL Medical Technologies. Plánujete vstup dalšího investora?

Ne, neplánujeme. A důvod je jednoduchý. BTL věří našemu produktu a poskytuje nám takové podmínky, díky kterým nám nedává smysl hledat dalšího investora. Tím se odlišujeme od ostatních startupů – nemusíme pořád někam chodit a žádat o peníze. Investoři po nás samozřejmě chtějí vidět výsledky, jsou ale připraveni nám pomoct se vstupem na trh.

Je výroba kultivovaného masa ekologická? 

Kromě etičtějšího zacházení se zvířaty je naší hlavní motivací i právě ekologie a udržitelnost. A upřímně řečeno bychom tohle nedělali, kdybychom si nebyli naprosto jistí, že se nám to daří naplňovat. 

Já vím, že to vypadá hrozně zvláštně a že si může leckdo myslet, že tu spotřebováváme hrozně moc energie. Je ale třeba si uvědomit i to, co všechno zvířata zkonzumují. Do klasické produkce masa třeba spadá i veškerá půda, která se spotřebuje na výrobu krmiv. 

Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Jaké jsou další výhody kultivovaného masa kromě etiky a udržitelnosti?

Ještě čistota. Proces výroby je sterilní, nesmí se tam dostat žádné bakterie ani viry. Je to tak nejlépe kontrolovaný živočišný protein. V kultivovaném masu nejsou žádná antibiotika, hormony ani další látky, které se využívají ve velkochovech.

A jaké pak jsou nevýhody kultivovaného masa?

Kromě nepřipravenosti systému jde určitě o malou informovanost koncových uživatelů. Edukace na úrovni státu a institucí je v tuto chvíli velmi nízká. Lidé slyší pořád jen o škodlivosti aut nebo elektromobilů, současný potravinový systém má přitom na životní prostředí mnohem větší dopad než doprava. 

Co se týče produktu samotného, nevím o žádné jeho nevýhodě. Může se ale stát, že se na trh budou snažit vstoupit firmy s ne úplně správným způsobem výroby. Z produktu, který by obsahoval jen půl procenta kultivovaného masa, si budou lidé dělat akorát tak srandu.

Zvíře už bývá členem rodiny

Plánujete dodávat pet food i do dalších států?

Ano, nicméně v tuto chvíli máme povolení vyrábět a prodávat pouze v Evropské unii. Jak už jsem ale říkala – naší vizí je změnit planetu. Určitě nechceme zůstat jen v EU. 

Stát buzeruje mladé podnikatele. My jsme raději začali v Asii, říká Nytra ze skupiny Purple

Co se týče inovací, mohli bychom být evropskou velmocí. Brzdí nás ale současná byrokracie, zmiňuje úspěšný byznysmen Jakub Nytra. Pokud Česko vytvoří prostředí, v němž nebude začínajícím podnikatelům házet klacky pod nohy, bude to podle něj pro zemi investice do budoucna.

Co se týče inovací, mohli bychom být evropskou velmocí. Brzdí nás ale současná byrokracie, zmiňuje úspěšný byznysmen Jakub Nytra. Pokud Česko vytvoří prostředí, v němž nebude začínajícím podnikatelům házet klacky pod nohy, bude to podle něj pro zemi investice do budoucna.

Proudí k vám už i nějaké negativní reakce? Že kultivované maso nebude to pravé ořechové pro zvířata? Byť chápu, že v případě výrobků pro lidskou konzumaci to je asi větší problém.

Těžko říct, dnes je i zvíře členem rodiny a někteří lidé se k němu chovají jako k dítěti. Řekla bych proto, že posuzování mezi zvířetem a člověkem nebude až tak rozdílné. Máte ale pravdu, že se lidé přirozeně bojí různých změn a věcí, které neznají. Je to reakce, se kterou se setkáváme a určitě se s ní ještě setkávat budeme. 

Musíme proto velmi dobře komunikovat s potenciálními zákazníky a vše jim důkladně vysvětlovat. Je to nové téma, musíme tak být transparentní a ukázat, že to myslíme vážně. Přece jen to je výrobek šetrný k životnímu prostředí, který bude chutnat a stát stejně jako klasické maso.

A v konečném důsledku je pro zvíře nejdůležitější to, jestli mu krmivo chutná a je dobré pro jeho organismus. Jakmile vám něco nesežere, tak je úplně jedno, jestli je to z kultivovaného masa, z bifteku nebo z mrkve. Páníček mu to už podruhé nekoupí. A tohle jsou přesně věci, které testujemepřed tím, než vstoupíme na trh.

Jak to lidem hodláte vysvětlovat? Pojedete formou reklam a kampaní?

Myslím si, že je potřeba, abychom na to nebyli sami. Nejsme firma, která jde čistě za ziskem – chceme ulevit planetě, kterou výrazně zatěžuje současná podoba potravinářského průmyslu. Proto by bylo vhodné, aby na naší straně stály regulatorní úřady. Vždyť kultivované maso splňuje cíle OSN ohledně udržitelnosti. Edukační linka by tak měla jít nejen od nás, ale právě i od různých institucí. 

Už s nějakými úřady jednáte?

Ano. V České republice se už bavíme s úřady a politickými subjekty o tom, jak veřejnosti zpřístupnit kultivované maso. Snaha i vůle z jejich strany tu je.

Co máte ještě v plánu?

Rozhodně nechceme vybudovat miliony fabrik po celém světě. Byli bychom mnohem radši, kdyby měl každý z výrobců kultivovaného masa vlastní továrnu. My jim klidně poskytneme know-how. Dává nám to větší smysl z hlediska ochrany životního prostředí i dostupnosti surovin. 

První investice se mi nepovedly. I proto vznikl Venture Club, říká lékař, který prodával garážová vrata

„Hrozně jsem se zamiloval do jedné paní, která ale neměla dobré nápady, jak investovat. O všechny svoje peníze jsem proto přišel. Byla to pro mě drahá životní lekce. Každopádně jsem si řekl, že už nikdy nebudu investovat tak, abych nevěděl, co se s mými penězi děje,“ říká v rozhovoru investor Petr Šedivý.

„Hrozně jsem se zamiloval do jedné paní, která ale neměla dobré nápady, jak investovat. O všechny svoje peníze jsem proto přišel. Byla to pro mě drahá životní lekce. Každopádně jsem si řekl, že už nikdy nebudu investovat tak, abych nevěděl, co se s mými penězi děje,“ říká v rozhovoru investor Petr Šedivý.