Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
„Nemyslím si, že by velkochovy úplně zmizely. Naší motivací je ale skutečně zmírnit utrpení zvířat. Kultivované maso je prostě lepší alternativou,“ říká Vendula Kučerová z českého startupu Bene Meat Technologies.
Dvouletý stafordšírský bulteriér Aventador se olizuje a mlsně pokukuje po misce před ním. Tam už na něj čeká obsah konzervy s nápisem Bene Meat. Pes musí ještě pár vteřin počkat, nejprve se musí vyfotit. Pak se už konečně vrhá na tolik vytouženou pochoutku – kultivované maso, které vyvíjí český startup Bene Meat Technologies. Ten neusiluje o nahrazení klasického masa, ale o vytvoření alternativy, která co nejméně zatěžuje planetu. Navíc kvůli ní nemusí zemřít žádná zvířata.
„Kultivace buněk umožnuje celkem unikátní věc – do budoucna totiž můžeme odebírat buňky i druhům, které normálně nekonzumujeme nebo jsou ohrožené. Zároveň jim tím člověk nijak neublíží,“ říká ředitelka prodeje a marketingu v Bene Meat Technologies Vendula Kučerová, zatímco nás provází laboratoří startupu.
Na sobě máme ochranné overaly s kapucí a rukavice. Živočišné buňky, se kterými se zde pracuje, totiž nesmí přijít do styku s bakteriemi nebo viry. „Proces výroby je sterilní. Je to tak nejlépe kontrolovaný živočišný protein, který lidé mohou konzumovat. V kultivovaném masu nejsou žádná antibiotika, hormony ani další látky, které se využívají ve velkochovech,“ vysvětluje Kučerová.
Když se před deseti lety vyrobil první burger z kultivovaného masa, stál několik stovek tisíc dolarů. Nešlo tak o nic, co by si obyčejný člověk koupil domů k večeři, natož aby to naservíroval svému psovi nebo kočce. Bene Meat Technologies se proto snaží vyrobit kultivované maso, které by stálo stejně jako klasické maso, jež je běžně k dostání v supermarketech. A jako první na světě získal registraci pro výrobu a prodej kultivovaných živočišných buněk jako suroviny pro výrobu krmiva pro domácí mazlíčky.
Startup nyní plánuje, že krmivo z kultivovaného masa bude pro domácí mazlíčky dostupné ještě letos. „Neříkáme ale lidem, aby přestali kupovat výrobky z velkochovů, to není náš úděl. Naší motivací je skutečně zmírnit utrpení zvířat. Kultivované maso je prostě lepší alternativou,“ doplňuje Kučerová v rozhovoru pro Hrot. V něm se dále dozvíte, kolik kilogramů kultivovaného masa chce startup denně vyprodukovat a proč nepotřebuje dotace.
Už 20 let působím v rychloobrátkovém sektoru. Věnuji se především tomu, jak uvádět nové produkty na trh. Mám velmi ráda nové výzvy, práce pro Bene Meat tak pro mě byla velkou příležitostí. Přece jen jde o výrobek, který v podstatě ještě nikdo nikdy neviděl. Není to jen šestá nebo desátá chuť něčeho, co už dávno existuje. A tak jsem sem naběhla s cílem, že do konce tohoto roku dokážeme tento produkt dostat na trh.
Spíš s tímto výrobkem ještě nepřišel do styku spotřebitel. Před deseti lety se vyrobil první burger z kultivovaného masa, stál ovšem několik stovek tisíc dolarů. Takže nešlo o nic, co by si běžný člověk koupil domů k večeři.
Dnes se o výrobu dostupného kultivovaného masa pokouší zhruba 170 firem po celém světě, některé celkem úspěšně, jiné méně. Jen tři z nich se ale věnují i pet foodu, tedy krmivu pro domácí mazlíčky. Zbytek se soustředí na maso pro lidskou konzumaci.
Troufám si proto říci, že ostatní firmy nevnímáme jako konkurenci, protože trh, na který míříme, je obrovský. Je tam dost místa pro všechny. Spíš si navzájem pomáháme.
Ano, na různých konferencích si předáváme know-how a ukazujeme si, jak jsme se posunuli. V rámci některých projektů i spolupracujeme. Je to zatím opravdu malé pole, nevnímáme to tak, že bychom měli s někým soupeřit. Bojujeme za společný cíl.
Pro vaši představu – kdybychom měli nakrmit kultivovaným masem všechny psí mazlíčky v Evropě, potřebovali bychom k tomu vybudovat řádově stovky továren. Na to teď nikdo kapacitu nemá.
Asi rok a půl trvala příprava na splnění všech regulací a toho, co ten produkt může a nesmí obsahovat. V tuto chvíli vyvíjíme finální produkty obsahující námi vyrobené kultivované maso, které se následně dostanou na trh. Naše ingredience musí být zpracovány tak, aby splňovaly požadavky na výživu a zároveň chutnaly domácím mazlíčkům.
Ohledně kultivovaného masa pro lidskou spotřebu je to složité, svět zatím na tuto surovinu příliš připraven není. V některých zemí se teprve vymýšlejí regulace, jinde se toho bojí méně. Nejasné nastavení pravidel je ale brzdou pro výrobce, což je škoda.
V případě krmiv pro domácí mazlíčky u nás existuje poměrně jasná legislativa ohledně toho, jak můžou nové ingredience vstupovat na trh. Určuje to Česká republika i Evropská unie. Museli jsme spolupracovat s orgány obou entit, myslím si ale, že jejich přístup byl velmi dobrý.
Ten proces se skládá ze čtyř kroků. Prvním z nich je odběr buněk. Stačí nám jen malé množství, obvykle jeden gram buněk daného živočicha. Následně je musíme izolovat, což znamená, že vybereme ty vhodné, které se budou množit a vyrobí nám to maso.
Izolované buňky pak vložíme do nádoby, které říkáme kultivátor. Představte si takový velký hrnec podobný mladinovým pánvím, ve kterých se vaří pivo. Důležité na něm je to, že má naprosto uzavřené prostředí, do kterého se nesmí dostat jediná bakterie. Buňky by totiž po kontaktu s nimi zemřely, samy o sobě nemají imunitní systém.
V kultivátorech jim zároveň zajišťujeme médium, což je něco podobného, jako je v lidském těle tkáňový mok. Médium dodává buňkám živiny, vitamíny nebo cukry, aby přežily. Ony prostě potřebují dál fungovat, jako by byly v těle živočicha.
A čtvrtým krokem pak je sklizeň. Každá buňka se totiž duplikuje a tím se exponenciálně množí. Kultivované buňky poté připravíme, zabalíme a dodáme výrobcům krmiv.
Záleží na následném zpracování, tedy na tom, jestli z toho vznikne suché nebo vlhké krmivo, případně pamlsky. Dokážeme se výrobcům a jednotlivým metodám výroby přizpůsobit..
Tam je ještě potřeba zpracování materiálu do vzhledu, který bude připomínat klasické maso. V případě pet foodu tohle není potřeba – pejsek nehodnotí, jestli jeho jídlo vypadá jako steak. Musí mu hlavně chutnat a dělat dobře jeho organismu.
Jdete na to velmi dobře. Kultivace buněk umožnuje celkem unikátní věc – do budoucna totiž můžeme odebírat buňky i druhům, které normálně nekonzumujeme nebo jsou ohrožené. To může vést k ochraně biologické rozmanitosti. Zároveň jim tím člověk nijak neublíží.
Tím se nám otevírá celé pole působnosti. Dává nám smysl využít i jiné druhy živočichů, které mají dobrou výživovou hodnotu, ne pouze běžná hospodářská zvířata. Na světě už jsou firmy, které pracují s chobotnicemi, želvami nebo krokodýly. Fantazii se meze nekladou, musí to ale fungovat ekonomicky a z pohledu spotřebitele.
V rámci našeho výzkumu pracujeme s velkým množstvím buněk a s různými živočišnými druhy. Ale vzhledem k záměrům našeho projektu je samozřejmé, že zdrojem většiny buněk jsou hospodářská zvířata.
Domnívám se, že v nejbližší době budeme spíš vykrývat poptávku po mase jako takovém. Zvyšuje se lidská populace, současný potravinový systém je tak dlouhodobě neudržitelný – nelze zásobit masem celý svět. V příštích deseti letech tak bude mít člověk na výběr mezi zvířetem z volného chovu, zvířetem z velkochovu, rostlinnou náhražkou a právě kultivovaným masem. A každý se může sám rozhodnout, co z toho chce jíst.
Věřím, že ve chvíli, kdy se nám podaří, aby kultivované maso stálo stejně jako ostatní varianty a navíc bylo i chutné, tak mu lidé dají přednost. Nemyslím si, že by velkochovy úplně zmizely. A ani neříkáme lidem, aby přestali kupovat výrobky z velkochovů, to není náš úděl. Naší motivací je ale skutečně zmírnit utrpení zvířat. Kultivované maso je prostě lepší alternativou.
Ano, to je náš cíl už od začátku. Většina firem, která je dnes na trhu, se řídí tím, že to chtějí hlavně zvládnout vyrobit – a tím to vlastně hasne. My od prvních chvil pracujeme na tom, aby kultivované maso šlo vyrobit za srovnatelnou cenu, za jakou se dají pořídit ostatní zdroje proteinu. Ať už jde o rostlinné alternativy nebo o klasické konvenční maso.
Pokud bychom na tohle nemysleli, dopadlo by to tak, že by bylo kultivované maso nakonec určené jen jednomu procentu nejbohatších lidí, zbytku ne. A dopad na životní prostředí by byl nulový.
Máme ruce na volantu u všech částí výrobního procesu. Nekupujeme žádné složky, děláme si vlastní receptury a technologii si přizpůsobujeme našim potřebám. Díky tomu víme, kolik přesně nás bude všechno stát a jestli to bude finančně udržitelné.
Máte fantastickou otázku. My se potřebujeme dostat na cenu klasického masa, aniž bychom byli dotovaní. A věříme, že to dokážeme.
To je ale současně ta největší výzva. Ve chvíli, kdy dosáhneme ceny klasického masa, které je přitom hodně dotované, tak dokážeme, že kultivované maso může změnit nejen svět, ale i stravovací návyky mnoha lidí. O dotace si říkat nechceme, protože bychom se dostali do režimu „Funguje to jen proto, že do toho posílá peníze stát“.
Teď vyrábíme za účelem získání vzorků, takže získáváme několik kilogramů denně. Do konce roku budeme pracovat v továrně, tam už se překlopíme na stovky kilogramů za den, což už není zanedbatelné množství. Postupně bychom se mohli dostat až na tunu, ale na to si ještě musíme počkat.
Asi sto. I přesto jsme stále startupem.
Ne, neplánujeme. A důvod je jednoduchý. BTL věří našemu produktu a poskytuje nám takové podmínky, díky kterým nám nedává smysl hledat dalšího investora. Tím se odlišujeme od ostatních startupů – nemusíme pořád někam chodit a žádat o peníze. Investoři po nás samozřejmě chtějí vidět výsledky, jsou ale připraveni nám pomoct se vstupem na trh.
Kromě etičtějšího zacházení se zvířaty je naší hlavní motivací i právě ekologie a udržitelnost. A upřímně řečeno bychom tohle nedělali, kdybychom si nebyli naprosto jistí, že se nám to daří naplňovat.
Já vím, že to vypadá hrozně zvláštně a že si může leckdo myslet, že tu spotřebováváme hrozně moc energie. Je ale třeba si uvědomit i to, co všechno zvířata zkonzumují. Do klasické produkce masa třeba spadá i veškerá půda, která se spotřebuje na výrobu krmiv.
Ještě čistota. Proces výroby je sterilní, nesmí se tam dostat žádné bakterie ani viry. Je to tak nejlépe kontrolovaný živočišný protein. V kultivovaném masu nejsou žádná antibiotika, hormony ani další látky, které se využívají ve velkochovech.
Kromě nepřipravenosti systému jde určitě o malou informovanost koncových uživatelů. Edukace na úrovni státu a institucí je v tuto chvíli velmi nízká. Lidé slyší pořád jen o škodlivosti aut nebo elektromobilů, současný potravinový systém má přitom na životní prostředí mnohem větší dopad než doprava.
Co se týče produktu samotného, nevím o žádné jeho nevýhodě. Může se ale stát, že se na trh budou snažit vstoupit firmy s ne úplně správným způsobem výroby. Z produktu, který by obsahoval jen půl procenta kultivovaného masa, si budou lidé dělat akorát tak srandu.
Ano, nicméně v tuto chvíli máme povolení vyrábět a prodávat pouze v Evropské unii. Jak už jsem ale říkala – naší vizí je změnit planetu. Určitě nechceme zůstat jen v EU.
Těžko říct, dnes je i zvíře členem rodiny a někteří lidé se k němu chovají jako k dítěti. Řekla bych proto, že posuzování mezi zvířetem a člověkem nebude až tak rozdílné. Máte ale pravdu, že se lidé přirozeně bojí různých změn a věcí, které neznají. Je to reakce, se kterou se setkáváme a určitě se s ní ještě setkávat budeme.
Musíme proto velmi dobře komunikovat s potenciálními zákazníky a vše jim důkladně vysvětlovat. Je to nové téma, musíme tak být transparentní a ukázat, že to myslíme vážně. Přece jen to je výrobek šetrný k životnímu prostředí, který bude chutnat a stát stejně jako klasické maso.
A v konečném důsledku je pro zvíře nejdůležitější to, jestli mu krmivo chutná a je dobré pro jeho organismus. Jakmile vám něco nesežere, tak je úplně jedno, jestli je to z kultivovaného masa, z bifteku nebo z mrkve. Páníček mu to už podruhé nekoupí. A tohle jsou přesně věci, které testujemepřed tím, než vstoupíme na trh.
Myslím si, že je potřeba, abychom na to nebyli sami. Nejsme firma, která jde čistě za ziskem – chceme ulevit planetě, kterou výrazně zatěžuje současná podoba potravinářského průmyslu. Proto by bylo vhodné, aby na naší straně stály regulatorní úřady. Vždyť kultivované maso splňuje cíle OSN ohledně udržitelnosti. Edukační linka by tak měla jít nejen od nás, ale právě i od různých institucí.
Ano. V České republice se už bavíme s úřady a politickými subjekty o tom, jak veřejnosti zpřístupnit kultivované maso. Snaha i vůle z jejich strany tu je.
Rozhodně nechceme vybudovat miliony fabrik po celém světě. Byli bychom mnohem radši, kdyby měl každý z výrobců kultivovaného masa vlastní továrnu. My jim klidně poskytneme know-how. Dává nám to větší smysl z hlediska ochrany životního prostředí i dostupnosti surovin.
