Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří složitý komplex chodeb, dómů a propastí o délce téměř šesti kilometrů. Vznikly v ostrůvku devonských vápenců v masivu vrchu Špraněk. Na vývoji podzemních prostor se podílel také stejnojmenný potok Špraněk. K unikátnímu přírodnímu útvaru se dostanete pěšky z Javoříčka, kam dojedete autem nebo autobusem.

Rozsáhlý jeskynní systém byl přitom dlouhou dobu neznámý. Volně přístupná byla jeskyně Svěcená díra a právě v jejím nitru začala ve třicátých letech minulého století bádat místní skupina nadšených jeskyňářů pod vedením revírníka Viléma Švece. Ohromný systém Javoříčských jeskyní je vytvořen v několika výškových úrovních. Do dnešní doby byly objeveny další rozsáhlé části, a to zvláště v padesátých a šedesátých letech, kdy výzkumníci odhalili jeskyni Míru.

Podzemní prostory mají velmi rozmanitou krápníkovou výzdobu od nejjemnějších brček až po několik metrů dlouhé stalaktity, stalagmity a mohutné sintrové kupy. V hojné míře jsou tu také excentrické krápníky rostoucí proti zákonům gravitace.

Zimoviště netopýrů

Veřejnosti je zpřístupněno 790 metrů, přičemž si můžete vybrat ze dvou tras. Ať zvolíte kratší, nebo delší okruh, nebudete rozhodně litovat. Do podzemí vstoupíte umělým vchodem do Suťového dómu, jehož stropní část je poseta tisíci stalaktitů a záclonkami různých forem a velikostí. Do prostoru ústí propast Lví jáma, jejíž celková hloubka je šedesát metrů a navazuje na rozsáhlý systém chodeb a propastí středního a spodního patra.

foto Jan Vrbický

Prohlídková trasa pokračuje překrásně zdobenou vysokou chodbou do impozantního dómu Gigantů. Právě sem poprvé vstoupili badatelé roku 1938. Podlouhlé obrovské prostoře dominují více než čtyři metry vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými náteky nazývanými Niagarský vodopád. Krásný pohled na dóm Gigantů skýtá visuté schodiště, které návštěvníky zavede do Pohádkových jeskyní.

Dlouhý prohlídkový okruh pokračuje přes Panenskou jeskyni do tří na sebe navazujících chodeb jeskyně Míru: chodby Špraněcké, Vojtěchovské a Březinské. Tyto prostory mají již odlišný charakter: jde o dno bývalého řečiště potoka Špraněk, který dnes zmizel do hlubin podzemí. Opět je zde k vidění bohatá krápníková výzdoba.

foto Jan Vrbický

Chodba se lomí v Závrtovém dómu, kde se prostory rozvětvují různými směry. Kolem útvaru U Koně a odbočky k Černé propasti projdete do uměle proražené výstupní štoly. Jeskyně je v současnosti největším známým zimovištěm netopýrů a vrápenců v celé České republice.

Zkamenělý zámek

V Javoříčských jeskyních ale náš nenáročný výlet nekončí. Vyplatí se pokračovat k mohutnému vápencovému skalisku přezdívanému Zkamenělý zámek. Zvedá se do výšky 54 metrů nad hladinou potoka v pravém údolním svahu Špraňku. Z vyhlídkové plošiny se zábradlím je pěkný pohled do údolí i po celém kraji. Naučná stezka vede přímo skrz toto skalisko zčásti zřícenou osm metrů vysokou a devět metrů širokou skalní bránou.

foto Jan Vrbický

Na temeni skaliska Zkamenělého zámku stával hrad Špránek. Známý je i pod jménem tvrz Branky. Postaven byl začátkem 14. století a ještě ve stejném století byl opuštěn a zbořen. Dodnes se zachovaly pouze zbytky příkopu a valu.

Na sutích v okolí skalního útvaru Zkamenělý zámek roste vzácný ploštičník evropský. Je to vytrvalá stínomilná bylina, která kvete v červenci až srpnu. U nás ji najdete jen na několika místech, na Znojemsku, v Moravském krasu, v okolí Moravské Třebové a zde v Javoříčském krasu. Roste na vápencích, v suťových listnatých nebo smíšených lesích, často na skalách nebo na balvanitých zvětralinách. Pro svou vzácnost patří mezi kriticky ohrožené druhy květeny České republiky.

foto Jan Vrbický

Nejde ale jenom o ploštičník evropský. Zdejší bukové lesy patří mezi druhově nejbohatší vůbec. Vděčí za to vápenci. Na něm se totiž vytvářejí černě zbarvené lehké půdy s neutrálním až lehce zásaditým pH označované jako rendziny. Jsou propustné a výhřevné a to prospívá mnoha druhům vzácných rostlin. Rostou tu dokonce i zástupci orchidejí, jako jsou okrotice bílá a okrotice červená, nezelený parazitický hlístník hnízdák, ale také střevíčník pantoflíček nebo korálice trojklaná. 

Podrobnější informace o tomto výletě včetně mapy najdete zde