Jana na baru
Janě Maláčové se dá vyčíst leccos. Její poslední aférka, kdy se pochlubila předvolební fotkou, na níž ovšem nedodržuje pravidla povoleného počtu osob u stolu, je ale hloupost.
redaktor
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová je sice členkou vlády, která o omezení rozhodla a měla by se jím řídit, vláda už toho ale kvůli covidu vydala a následně zrušila tolik, že případ „zmatená Maláčová“ jen potvrzuje obecný chaos. Pokud tedy ani sami ministři nevědí, co zrovna platí, měla by se podobná hloupá pravidla zrušit.
Pokud něco o čínské chřipce víme jistě, je to fakt, že kvůli hospodám se opravdu nezačne lavinově šířit. Dávno předtím, než vláda schválila otevření zahrádek, se na nich vesele vysedávalo. Povolení vydalo jarní počasí, ne Strakova akademie. Nehledě na to, že i v zimě fungovala řada podniků „na tajňačku“. Stačilo se projít kolem třeba v době fotbalového televizního přenosu. Když zavřená hospoda křičela góóól, člověk se musel smát.
Nařízené nošení roušek pak ve znovuotevřených hospodách nedodržoval nikdo, ani obsluha. A že by chtěli číšníci vidět testy? Kdeže. V této atmosféře bohulibého ignorování vládních předpisů virus utěšeně ustupoval, proočkovanost rostla a kromě slídících kontrolorů z hygieny (kteří beztak chodili jen v Praze) s tím nikdo neměl problém.
Že teď vystoupil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a řekl, že od září si ke stolu může sednout už dokonce šest lidí místo stávajících čtyř, je z tohoto pohledu úplně směšné. Možná Adama Vojtěcha kamarádi nezvou do hospody, ale i on si mohl všimnout, že situace je úplně jinde.
Janě Maláčové vyčítejme jiné věci. Klidně začněme hned u stejného stolu. Protože kampaň si dělala v době, kdy zasedala vláda, kde chyběla.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.