Bez nadsázky můžeme říci, že baterie nás provázejí od nepaměti. Každý z nás si jistě vzpomene na slavného italského fyzika Alessandra Voltu, který proslul svými objevy v oblasti elektřiny a kromě toho, že propůjčil své jméno jednotce napětí (volt), vynalezl také elektrický článek. Málokdo však ví, že rakouský archeolog Wilhelm König při vykopávkách v Iráku nalezl hliněnou nádobu, která obsahovala měděný váleček se železnou tyčinkou. Když archeolog nádobu naplnil vinným octem, vyvinula napětí 1,5 voltu. Zdá se tedy, že princip baterie znali už starověcí Parthové, a to celé dva tisíce let před Voltem.

Ať již objev baterie přisoudíme komukoli, je s jistou mírou nadsázky možné říci, že se nyní nacházíme v době elektrických baterií. Baterie a akumulátory jsou dnes obsažené ve většině elektrických a elektronických zařízení.

Podle statistických údajů se v roce 2019 pouze v zemích EU prodalo 205 tisíc tun přenosných baterií. Výzkumná agentura BloombergNEF očekává, že v nejbližších deseti letech dojde k exponenciálnímu nárůstu kapacity bateriových úložišť na úroveň 358 gigawattů / 1028 gigawatthodin. To je dvacetkrát více než 17 gigawattů / 34 gigawatthodin, které byly v provozu na konci roku 2020.

Deset let

V souvislosti s přechodem na čistou energii se vývoj a výroba baterií stávají pro Evropu strategickým imperativem. Mají pro ni obrovský strategický význam v souvislosti s přechodem na čistou energii i jako klíčová součást konkurenceschopnosti automobilového průmyslu EU. Předpokládá se, že v letech 2020 až 2030 dojde v EU k intenzivnímu nárůstu elektrifikace osobních a dodávkových automobilů, autobusů a v menší míře i nákladních automobilů.

Z dlouhodobých studií moderních akumulátorů vyplývá, že se jejich životnost pohybuje okolo 1200 nabíjecích cyklů, což v běžném provozu představuje zhruba deset let. Poté původní akumulační kapacita klesá na cca 75 procent. I když takový akumulátor již nemusí vyhovovat provozu v původním zařízení, stále může sloužit jako kvalitní úložiště elektrické energie. To otevírá řadu možností pro opětovné použití vyřazených akumulátorů.

Bude mít baterie pas?

Proto je nyní důležité soustředit se na rozvoj technologie přípravy, testování a certifikace vyřazených akumulátorů pro opětovné použití. Významným dílem tomu může napomoci připravované nařízení Evropského parlamentu a Rady o bateriích a odpadních ­bateriích, jež mimo jiné navrhuje zřízení systému elektronické výměny informací o bateriích a režimu bateriových pasů pro průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel.

Návrh nařízení počítá se zavedením takzvaného pasu baterie, který by měl mimo jiné obsahovat údaje o konstrukci a složení akumulátoru, datech výroby a uvedení do provozu, počtech nabíjecích cyklů, kritických úrovních nabití a další klíčové informace, které jsou důležité nejen pro zajištění efektivní recyk­lace, ale zejména pro návrh způsobu opětovného použití.

REMA Battery si plně uvědomuje problémy spojené s opětovným použitím baterií a akumulátorů, a proto iniciovala výzkumný projekt, jehož cílem je vytvoření metodiky regenerace, repase a certifikace použitých akumulátorů, návrh způsobů jejich opětovného použití a vývoj systému monitorování jejich výkonu a životnosti. Projekt bude realizován ve spolupráci s Akademií věd ČR, ČVUT a VŠCHT. 

Autor je projektovým manažerem firmy REMA Battery