Jak donutit Němce pracovat? Dát jim ze zákona právo na home office
Německý ministr hospodářství Robert Habeck přišel s nápadem, jak vyřešit nedostatek lidí na pracovním trhu. Chce uzákonit právo na práci z domova, flexibilní pracovní dobu a motivovat k práci důchodce.
Ilustrační foto | Shutterstock.com
Na německém trhu práce chybějí lidé, zejména ti kvalifikovaní. Mnichovský ekonomický institut Ifo uvedl, že 54 procent oslovených firem hlásí nedostatek pracovních sil. V celé německé ekonomice je neobsazeno 1,8 milionu pracovních pozic. I proto přišel zelený ministr hospodářství a energetiky Robert Habeck s nápadem uzákonit nárok na práci z domova.
Mělo by to pomoci motivovat více lidí pracovat, protože německá populace stárne a lidí v ekonomicky aktivním věku bude stále méně. Ministr navrhl, že uzákoní „právo na flexibilní práci“. Kromě práce z domova (v případech, kdy to je možné) by se měla posílit i možnost upravit si pracovní dobu podle svých potřeb.
Dalším receptem na vyřešení nedostatku pracovních sil mají být pobídky pro starší lidi, aby neodcházeli do důchodu, i když už mají na penzi nárok. „Znalosti a dovednosti starších pracovníků mají cenu zlata, jak pro firmy, tak pro ekonomiku,“ zdůraznil Habeck.
Podle jeho vyjádření pro ekonomický deník Handelsblatt je nutné rozvolnit omezující podmínky na trhu práce. Jen tak bude moci Německo úspěšně bojovat s nedostatkem lidí a co nejlépe využít domácí potenciál.
I proto chce ministerstvo připravit reformu trhu práce a vytvořit příznivější podmínky pro zapojení nejen starších lidí, ale i těch s nižšími příjmy a migrantů. Rozšíření možností pro home office má zatraktivnit pracovní nabídky hlavně ženám s dětmi.
Pokud se podrobněji podíváme na sektory, které nejvíce pociťují nedostatek pracovníků, jedná se podle Ifo institutu o obchod a administrativu, strojírenství a informační technologie. Chybějící personál nicméně hlásí manažeři prakticky ze všech oblastí německého hospodářství.
Studie Institutu pro německou ekonomiku (IW) tvrdí, že katastrofální poměry panují například v oblasti předškolního vzdělávání. Do roku 2026 bude v jeslích a školkách chybět až 23 tisíc učitelů. Tristní obrázek nabízí i sektor ošetřovatelství a geriatrické péče. Celou situaci dále zhoršuje trend, kdy si mladí lidé nevybírají studijní obory podle šance na uplatnění (a tedy podle toho, kde jsou nejvíce třeba), ale podle atraktivity.
Neustále se zhoršující situaci na trhu práce potvrdila i Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK). „Některá odvětví nemluví pouze o nedostatku kvalifikovaných pracovníků, ale o obecném nedostatku lidí,“ prohlásil zástupce generálního ředitele DIHK Achim Dercks. Chybějící pracovní síla je jedním z faktorů, proč se největší země Unie potýká s recesí.
