Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Bundeswehr se potýká s personálními problémy. Německý ministr obrany Pistorius by proto rád obnovil jistou formu branné povinnosti, která byla zrušena v roce 2011.
Bundeswehr trápí nedostatek vojáků. Německý sociálnědemokratický ministr obrany Boris Pistorius proto uvažuje o obnovení jisté formy branné povinnosti. Konkrétně se Pistorius inspiroval ve Švédsku, v němž od roku 2017 existuje částečná branná povinnost pro muže i ženy. Branci jsou po základním výcviku zařazeni do vojenských záloh. Švédská armáda si ale vybírá jen malou část populace, v letech před pandemií covidu-19 to byly asi čtyři tisícovky rekrutů ročně.
„Jen několik tisíc vyvolených skončí základní vojenskou službou. Zda by něco takového bylo myslitelné i u nás, je součástí těchto úvah,“ uvedl Pistorius. Jeho slova nicméně vyvolala řadu odmítavých reakcí i v rámci jeho vlastní strany.
Šéf poslaneckého klubu německých sociálních demokratů (SPD) Rolf Mützenich navrhuje spíše zvýšit atraktivitu bundeswehru tak, aby obyvatelé osmdesátimilionové země měli větší zájem o dobrovolnou práci v profesionální armádě. Ta je dlouhodobě kritizována za neefektivní modernizaci a velice nízkou úroveň bojeschopnosti.
Myšlenku částečně obnovit brannou povinnost v Německu odmítá – a to nehledě na skutečnost, že Rusko vede už dva roky útočnou válku proti Ukrajině – i šéfka SPD Saskia Eskenová. „Domnívám se, že bundeswehr má nyní jako profesionální armáda dobrou pozici a je třeba ji dále rozvíjet,“ reagovala na nápad svého stranického kolegy v čele ministerstva obrany.
Pistorius je ovšem přesvědčen, že zrušení povinné vojenské služby v roce 2011 bylo vážnou politickou chybou. Řekl to už v lednu 2023, v době nástupu do čela ministerstva. Před ním resort obrany ne zrovna úspěšně řídila trojice žen: Christine Lambrechtová z SPD v letech 2021 až 2023, Annegret Krampová-Karrenbauerová z CDU v letech 2019 až 2021 a (dnešní šéfka Evropské komise) Ursula von der Leyenová v letech 2013 až 2019.
Pistorius argumentuje zásadním zhoršením bezpečnostní situace v Evropě a nutností být připraven na scénář, při kterém Rusko porazí Ukrajinu a zaútočí na další země ve východní Evropě. Ostatně Kreml se ani netají záměrem oslabit sílu organizací NATO a EU a obnovit moc v zemích, které během studené války spadaly do sféry vlivu Sovětského svazu. To by teoreticky znamenalo i ovládnutí východní části Německa.
Německý ministr obrany tvrdí, že armáda musí plnit stále větší počet bojových úkolů a potřebuje více vojáků. Nyní disponuje 181 tisíci profesionálů v uniformách a má rozpočet přesahující padesát miliard eur (1,2 bilionu korun). Pistorius proto považuje obnovení debaty o povinné službě za velmi naléhavé téma. Bundeswehr nicméně nemá ani dostatečné kapacity pro školení nováčků, ani vhodné lokality pro výcvik.
Ministr se svými úvahami narazil také u vládních koaličních partnerů. Liberální FDP byť jen náznak takových plánů odmítla. Poslanec a odborník na obranu Alexander Müller považuje obnovení vojenské služby za obrovský zásah do občanských svobod, který je podle něj neúměrný potenciálnímu bezpečnostnímu ohrožení Německa.
V době před zrušením branné povinnosti mohla německá armáda každý rok využít 700 tisíc branců. Armáda ale podle Müllera potřebuje zejména dobře motivované (a placené) muže a ženy, kteří skutečně chtějí aktivně působit v profesionální armádě. „Úkolem státu není zasahovat do svobody výběru práce mladých lidí pomocí donucovacích opatření, aby se odstranil jejich nedostatek v armádě,“ vzkázal ministrovi zákonodárce FDP.
U opozice má ale myšlenka na obnovení vojenské služby podporu. Návrat ke stavu před rokem 2011 jednoznačně podpořili politici z populistické Alternativy pro Německo (AfD). „Iniciativa ministra obrany jde správným směrem. Je zřejmé, že pozastavení povinné vojenské služby bylo vážnou chybou,“ nechal se slyšet poslanec AfD a plukovník ve výslužbě Rüdiger Lucassen.
Pro změnu současného stavu se vyslovila i nejsilnější opoziční strana CDU. Její poslanec Johann Wadephul souhlasí s tím, že je nezbytné řešit neveselou personální situaci v německé armádě. „Jsme připraveni si promluvit,“ vzkázal Pistoriovi s tím, že je nutné urychleně reformovat celou armádu.
Vedení bundeswehru si už dříve vytklo ambiciózní cíl a plánuje do roku 2031 zvýšit počet mužů a žen v uniformách na 203 tisíc, tedy nabrat 22 tisíc lidí.
Německé ministerstvo obrany se aktuálně chlubí tím, že připravuje vznik brigády, jež by měla od roku 2025 trvale působit na území Litvy, a zvýšit tak její obranyschopnost. Má v ní působit 4800 vojáků a je součástí snah posílit východní křídlo zemí Severoatlantické aliance. Zájemců o službu v této elitní jednotce je podle ministra dostatek. „Vojáci jsou z tohoto nového projektu opravdu nadšení,“ oznámil Pistorius.
