Americký Úřad pro kontrolu obchodu s drogami (DEA) řeší problém, o jehož skutečném rozsahu se teprve dozvídá. Jde o propojení masivní poptávky po amerických dolarech ze strany čínských podnikatelů s nabídkou mexického drogového průmyslu. Ten zásobuje americký trh fentanylem, drogou padesáti- až stonásobně silnější než heroin, a to v době, kdy je předávkování drogami ve Spojených státech nejčastější příčinou úmrtí lidí pod padesát let.
Agenti DEA zaznamenali v posledních letech neobvykle časté přesuny vysokých částek v hotovosti. Takové přesuny jsou obvykle známkou toho, že se v daných oblastech začalo dařit obchodu s drogami. Tentokrát je však ve hře více než to, píše list Financial Times.
Dodávky hotovosti jsou součástí sofistikované finanční hry, do níž z jedné strany vstupují mexičtí výrobci fentanylu a z druhé strany neoficiální čínské „banky“. První takový případ se v červnu dostal před soud v Kalifornii.
Státní návladní obvinil mexického kurýra, který byl ve službách skupiny devíti Číňanů, jež měla pro mexický drogový kartel Sinaloa vyprat nejméně 50 milionů dolarů. Žalobci mají za to, že jde o součást nového trendu: čínské skupiny organizovaného zločinu se na praní špinavých peněz z mexických kartelů soustředí ve velkém.
Podzemní banky
Klíčovým komponentem sofistikované operace jsou neoficiální finanční instituce, jimž americké úřady říkají „podzemní banky“. Prodávají dolary kartelů bohatým Číňanům, kteří se v obavě před utužením podnikatelských poměrů pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga snaží dostat své peníze pryč. Předmětem jejich poptávky je americký dolar coby nejrozšířenější světová měna. Na druhé straně obchodu stojí obrovské výnosy z prodeje fentanylu ve Spojených státech.
Výsledkem je rychlá proměna trhu s obojím, dolary i drogami. „Úplně to změnilo pravidla hry,“ řekl pro FT bývalý agent DEA Chris Urben, který vyšetřoval drogové obchodníky po celém světě bezmála čtvrt století. Podle něho (a dalších bývalých i současných agentů, kteří s novináři mluvili) jsou neoficiální čínské banky schopny „přesouvat peníze rychleji, levněji a za zlomek toho, co si organizace zabývající se praním špinavých peněz obvykle účtují“.
Aktivitu čínských mafiánských skupin v New Yorku, Chicagu a Los Angeles je pro úřady velmi obtížné byť jen zachytit, natož ji účinně bránit. Vzájemně komunikují přes šifrované čínské aplikace, jako je WeChat, a vytvořily systém, který minimalizuje pohyb finančních prostředků přes hranice, což je obvykle slabé místo procesu praní peněz.
Jejich atraktivita pro klienty, mexické drogové kartely, spočívá v ekonomičnosti: zatímco běžně se náklady na legalizaci peněz pohybují okolo deseti procent, tyto čínské organizace to svedou za jedno až dvě procenta – a dokážou to dělat velmi rychle.
Zrcadlové převody
Nejběžnější forma praní špinavých peněz, kterou kartely v posledních letech používaly, tradičně obnášela nákup zboží (například počítačů), v USA. Následovala jeho dodávka třetí straně v Latinské Americe a prodej tohoto zboží spotřebitelům v místní měně. Než se proto čistá hotovost dostala zpět k šéfům kartelu, mohly uplynout týdny.
Nejsofistikovanější prvek nového systému praní špinavých peněz tvoří takzvané zrcadlové převody s využitím čínských bankovních účtů (které fungují mimo dosah amerických úřadů). Žalobci uvádějí, že agenti DEA zaznamenali stovky případů, kdy zaměstnanci drogových kartelů předávali hotovost – často statisíce dolarů najednou – čínským podnikatelům-kurýrům.
Jakmile tito kurýři získají hotovost, odešlou přes WeChat smluvený kód svým kolegům v Mexiku, Číně či jinde. Ti vzápětí v cílové zemi vyplatí řečenou částku drogovým bossům.
Vyprané peníze se pak rychle dostávají zpět do legální ekonomiky. Americké úřady tvrdí, že za tyto peníze se pořizují drahá auta a luxusní nemovitosti po celých Spojených státech, aniž by to vzbudilo pozornost.
Úřady podezírají čínské pračky peněz z účasti na drogovém byznysu již řadu let. Jejich vliv v posledních letech vzrostl kvůli třem faktorům. Prvním byl vzestup platforem pro šifrované zprávy, zejména čínské platformy WeChat (funguje od roku 2011).
Dalším faktorem byl nástup nevystopovatelných kryptoměn. V loňském roce manhattanský okresní prokurátor rozbil čínskou skupinu, která pomocí bitcoinu vyprala více než sedm milionů dolarů.
Zdaleka největší následky však měla epidemie fentanylu. Kilogram fentanylu je nejméně 20krát výnosnější než kilogram kokainu; překupníci proto mají mnohem více peněz, které je třeba vyprat.
Obrovské fentanylové zisky jsou známou věcí. Ne tak poptávka po dolarech ze strany bohatých Číňanů. „Míra odlivu kapitálu v posledních třech letech je alarmující,“ řekl FT anonymní čínský činitel. „Bohatí podnikatelé ztrácejí důvěru v budoucnost Číny. Necítí se bezpečně, a tak hledají způsoby, jak své peníze dostat ven.“
Podle odhadů amerického think-tanku Council on Foreign Relations činil odliv soukromého kapitálu z Číny v posledním loňském čtvrtletí přibližně 516 miliard dolarů. Nejvyšší hodnoty dosáhl ve třetím čtvrtletí roku 2022, kdy měl čítat téměř 738 miliard. Do pandemie, jež udeřila na konci roku 2019, z Číny odcházelo peněz podstatně méně – v posledním čtvrtletí toho roku opustilo zemi pouze 94 miliard dolarů.
Obavy z politiky
K vyvádění kapitálu z Číny se hodí nespočet různých triků. K nejčastějším patří přefakturování dovozu, používání kryptoměn nebo účtování plateb za neexistující služby v zahraničí. Obliba fentanylu v USA poskytla těmto penězům ideální útočiště.
„Celý systém obchodu s drogami je financován sítí tajných čínských zprostředkovatelů peněz,“ říká Giovanni Melillo, hlavní státní zástupce italského protimafiánského úřadu (oficiální titul zní Národní ředitelství pro boj proti mafii a terorismu). Čínští podzemní bankéři se stále častěji „obracejí na zločince jako na zdroj snadno dostupné hotovosti“, aby pomohli čínským občanům v zahraničí vyhnout se politicky motivovaným kapitálovým omezením.
„Zatímco čínské bezpečnostní složky běžně přísně kontrolují a monitorují státní ekonomiku, tito bankéři beztrestně přesouvají mezi čínskými bankami a dalšími firmami desítky milionů dolarů,“ řekla loni americkému Kongresu Celina Realuyová, jež měla tento problém na starost na washingtonském ministerstvu zahraničí.
