Írán lehce pozvedl závoj, jímž halí internet (ilustrační obrázek)
Hrot 24, vygenerováno v Midjourney
Íránská vláda potichu zrušila zákaz provozu WhatsAppu i Google Play
Reformistická vláda v Teheránu slibuje odstranění dalších omezení internetu. Snaží se zmírnit útlak, jemuž tamní obyvatelstvo vystavují konzervativní duchovní.
redaktor
Reformistická vláda íránského prezidenta Masúda Pezeškjána zrušila zákaz internetových aplikací WhatsApp a Google Play. Je to jeden z jejích prvních konkrétních projevů snahy zmírnit v pětaosmdesátimilionovém Íránu nesvobodu online života.
Podle íránských médií musela vláda na úterním vrcholném setkání (prezident sám mu předsedal) překonat silný odpor konzervativců, kteří mají v tamním islámském režimu hlavní slovo od roku 1979. Kabinet se snaží zmírnit tlak, jenž konzervativci vyvíjejí na íránskou občanskou společnost.
Konflikt kvůli hidžábu...
„Dnes jsme učinili první krok ke zrušení internetových omezení tím, že jsme ukázali svoji jednotu,“ napsal na síti X Sattar Hašemí, íránský ministr telekomunikací. „Po nastoupené cestě budeme pokračovat.“
Tento krok přichází poté, co Pezeškján de facto odmítl zákon o hidžábu. Nedávno jej schválil parlament, jejž ovládají konzervativci. Zavedl by přísnější tresty pro ženy, které se rozhodnou nedodržovat přísná pravidla oblékání a vzepřou se příkazu hidžáb na veřejnosti nosit.
Snaha o prosazení zákona byla pokusem silně konzervativního parlamentu zpochybnit reformně orientovanou Pezeškjánovu vládu. Zároveň byl měl zpřísněný zákon vyzkoušet, nakolik je islámský režim schopen udržet nad sociální a kulturní politikou země dosud pevnou kontrolu.
Bývalí i současní státní činitelé, aktivisté a odborníci se však k zákonu, který poslanci a mocná Rada strážců schválili v září, postavili velmi odmítavě. Zákonodárci ho 13. prosince formálně prezidentovi poslali, Pezeškján jej však podepsat odmítl.
„Dodržování zákona je velmi obtížně vymahatelné. Naprosto to postrádá racionalitu,“ uvedl tehdy politický analytik Sajíd Lajláz. „Pro islámskou republiku znamená prohru na všech stranách.“
Své odpůrce však nová norma našla i mezi konzervativními duchovními. Jeden z nich, Mohsen Gharavján, například řekl, že zákon by měl být zrušen, protože mu chybí souhlas veřejnosti. „Když je zákon nepraktický, vláda proti němu musí vznést námitky a vrátit ho k přezkoumání.“
...i kvůli profesorům
Reformní kroky Pazaškjánovy vlády se množí. V prosinci také obnovila činnost desítek vysokoškolských studentů a profesorů, kteří měli dříve zakázáno studovat nebo vyučovat.
Teheránský islámský režim to dostává do nezáviděníhodné situace. Potýká se s rostoucím ekonomickým, politickým i sociálním tlakem jak na domácí frontě, tak i na celém Blízkém východě. Dlouholetý významný spojenec režimu v oblasti, syrský prezident Bašár Asad, stačil v prosinci tak tak utéci do Moskvy, když jeho vláda padla.
Íránští mocipáni však za sebou mají nejednu krizi, již během 45 let svého panování překonali, a moc si vždy dokázali udržet. Souběh domácích a zahraničních výzev ovšem vyvolal otázky, zda bude vedení reagovat snahou o zpřísnění kontroly nad obyvatelstvem, nebo naopak reformy – byť neochotně – přijme.
Zastánci tvrdé linie tvrdí, že internet je nástrojem, jejž protivníci (především USA a Izrael) používají k vedení „měkké války“ proti islámské republice. Reformisté tvrdí, že represe pouze prohlubují nespokojenost veřejnosti.
Pašování topného oleje plní pokladnu Íránu: miliardová síť je mimo kontrolu
Pezeškján, který v červenci vyhrál prezidentské volby, vedl kampaň na základě slibů zlepšit ekonomické a sociální podmínky, přičemž se zaměřil zejména na zmírnění omezení týkajících se oblékání žen a zrušení cenzury internetu.
Byznys jménem VPN
Stoupenci tvrdé linie předtím zavedli omezení pro platformy, jako jsou X, Facebook, YouTube, WhatsApp, Telegram a Instagram. Íránci k nim přesto měli i nadále přístup prostřednictvím sítí VPN, které jsou na domácím trhu široce dostupné.
Reformističtí politici obvinili zastánce tvrdé linie z pokrytectví. Tvrdili, že konzervativci sice na jedné straně prosazují cenzuru internetu, ale na druhé straně profitují z prodeje VPN díky svým vazbám na jejich výrobce či poskytovatele.
Alí Šarífí Zarchí, proreformní univerzitní profesor, který byl nedávno znovu dosazen do své funkce, označil úterní rozhodnutí za „první krok“, který je „pozitivní a nadějný“. Dodal však: „Nemělo by to zůstat omezeno na tyto dvě platformy.“
