Pandemie koronaviru obrací českou ekonomiku naruby. Mnoho firem informace tají kvůli obavám o vztahy s dodavateli i zákazníky. Týdeníku Hrot se však podařilo shromáždit několik příběhů, které dobře ilustrují, co všechno se kvůli pandemii mění, co v Česku začíná kriticky docházet, co podražuje a čeho je naopak přebytek. I když to možná ještě není znát, všechno je naruby.

Čekání na start

Jméno Michala Kubánka zatím nepatří do první ligy miliardářského byznysu, ale první liga se s jeho prací často setkává. Jeho továrna na elektrické motorky značky Kuberg našla své zákazníky třeba v americkém raperovi Kanyem Westovi, z Čechů znají jeho práci třeba zakladatelé Leo Expressu Leoš Novotný či investiční skupiny Rockaway Jakub Havrlant.

Michal Kubánek je dlouholetý nadšenec pro motorky. Dokonce tak velký, že využil kapitál jiného svého byznysu, aby se pustil v původně malé dílně do jejich výroby. Zvolil terénní elektrický typ a přesně trefil moderní trend, který zákazníci chtějí. Proto se na jeho výrobky vždycky čekalo. Ale to, co přinesly ekonomické změny spojené s pandemií, Kubánek vážně neočekával. Nemá z čeho vyrábět. „Je to dáno obrovskou světovou poptávkou po dílech. Lidé, kteří zůstali doma, utrácejí za volný čas. A je to tak velká změna, že na to nebyl nikdo připraven,“ říká podnikatel.

Poznává to i on sám. Pokud by měl uspokojit všechny objednávky, které teď má, musel by odbavit trojnásobek celé loňské produkce. Ale to nejde ani teoreticky. Díly se pro účely firmy ze severomoravských Mankovic scházejí z Evropy, Číny i Japonska. Kvůli nedostatku hliníku má teď potíže nakoupit řídítka, k sehnání nejsou ani tlumiče a brzdy. „Datum dodání brzd je říjen roku 2022. To jsme nikdy nezažili,“ popisuje Kubánek. Spolu s nedostatkem roste cena vstupů. V té situaci není firma Kuberg sama, dostala se do ní úplně každá výrobní společnost v Česku, potažmo v Evropě, která motorky nebo kola vyrábí. Jen málokterá je ale ochotna potíže přiznat. „Vítězem jsou velcí hráči na trhu. Mají peníze, velké objemy odběrů a další páky na to, utrhnout si co nejvíce. My jsme v těžké situaci,“ popisuje. Dlouhými lhůtami pro dodání vzniká i tlak na cash flow. Dodavatelé chtějí od výrobců zálohy a peníze, které firmě reálně chybějí, zobchoduje ve zboží třeba až za rok a půl. „Přijali jsme nové lidi do výroby, lépe plánujeme, jinak objednáváme, ale ani to maximum, co můžeme udělat, nás zpátky nevrátí,“ popisuje majitel společnosti.

Lano z Číny

Samostatnou kapitolou je lodní doprava z Asie. Její objemy přirozeně klesly a rejdařské firmy na to zareagovaly stylem ropných kartelů. Výrazně ji přiškrtily, čímž vytvořily tlak na vyšší cenu. Dostat se teď do kontejneru je podle Michala Kubánka extrémně drahá záležitost s extrémně dlouhým čekáním. Ne že by cesta trvala déle, ale rejdaři nenaplněnou loď prostě nevypustí na moře.

A opět. V té situaci jsou všichni. Jedna z firem prodávajících nábytek Hrotu pod podmínkou anonymity sdělila, že každou položku v e-shopu právě kvůli dopravě z Asie zdražuje o 30 až 40 procent.

Krize v dřevu

Martin Dozrál je ředitelem společnosti Solodoor, tradičního výrobce interiérových dveří a zárubní. Jeho dílek v mapě totálně zpřeházené ekonomiky říká, že chybí dřevotříska. Nejen jemu, ale všem. Dodávky materiálů pro výrobce dveří váznou jednak kvůli zaměstnanecké karanténě u dodavatelů, ale také kvůli objemným zakázkám pro výrobce nábytku. Ten teď začali lidé na celém světě měnit. „V důsledku lockdownu v celé Evropě enormně roste počet domácích rekonstrukcí. Jako první jde investice do nového nábytku, který si lidé jednoduše objednají online a poté si jej sami sestaví. Máme informace od dodavatelů, že dřevotříska v Evropě mizí ve velkém právě v továrnách na nábytek,“ uvádí Martin Dozrál. Firma je podle něj ale připravena situaci ustát a počítá letos s ekonomickým růstem i v případě pesimistického scénáře.

Všichni šijí roušky

Těžkou situaci musejí řešit také firmy, které pracují s tkaninami. Svět totiž začal šít roušky a zdravotnické oblečení. Na ostatní nezbývá. Firma Holík International se už od roku 1993 zabývá výrobou speciálních zásahových rukavic pro hasiče nebo policisty. Z podstaty zboží vyplývá, že se účastní veřejných výběrových řízení. A v podepsaných kontraktech hraje roli čas, který firma horko těžko honí. „Podobně jako jiné výrobní firmy čelíme v této době zpoždění dodávek základních vstupů ze zahraničí, a to až v řádu několika týdnů. Je to velice nepříjemné. Způsobuje nám to výpadky ve výrobě, které pak musíme nahánět mimořádnými směnami i o víkendech. Nárůst nákladů je pro nás jako menší firmu citelný,“ říká majitel podniku Ivo Holík.

S tkaninami má co do činění i společnost Juta miliardáře Jiřího Hlavatého. Firma má kvůli pozdním dodávkám materiálu potíže třeba s výrobou difuzních fólií, které se používají ve stavebnictví jako podklad pod šikmými střechami. Cena proto vyskočila až o 30 procent.

Miliardáři v úzkých

Potíže se nevyhnuly ani miliardáři Vlastislavu Břízovi z českobudějovické společnosti Koh-i-noor. V důsledku pandemie covidu19 se v posledních týdnech zásadně zkomplikoval dodavatelský řetězec, což má vliv na jeho automotive divizi. „Nastal problém u několika subdodavatelů a zpožďují se nám dodávky granulátu a barviv. To nám pochopitelně nabourává výrobní proces, a především dochází ke zdržení. Obáváme se, že tento problém bude i nadále eskalovat a pocítí ho úplně všichni, tedy jak výrobci, dodavatelé, tak bohužel i odběratelé,“ popisuje pro Hrot Vlastislav Bříza.

Automotive se samozřejmě dotýká i českého gigantu Škody Auto. Ač je Škodovka velký hráč, na Asii je krátká. Už na konci ledna probleskla zpráva, že kvůli výpadkům v dodávkách zastavila výrobu v několika provozech a směnách. Bez chybějících dílů totiž nelze dokončit výrobu vozů. Chybějí především čipy, které se vyrábějí v Asii.

Problém není ani tak s jejich výrobou samotnou, jako spíš s dodávkou z Asie, o které už byla řeč. Podle vyjádření Škody Auto se situace jen tak nezlepší. „Společnost Škoda Auto se trvale snaží minimalizovat dopad celosvětového nedostatku polovodičů na výrobu. Vzhledem k aktuálním podmínkám předpokládáme, že situace s dostupností čipů zůstane v první polovině tohoto roku nadále napjatá,“ řekla mluvčí firmy Martina Gillichová.

Úpící vepř

Zmatky na trhu dopadají dokonce i na potravinářství. Zejména na ceny vepřového, na kterém prodělávají všichni evropští, potažmo čeští výrobci včetně Agrofertu ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše. „Čísla nebudeme zveřejňovat. Jde každopádně o vysoké ztráty,“ řekl mluvčí firmy Karel Hanzelka. Agrofert sám podle něj situaci ustojí a nebude chovy vybíjet, ohroženi jsou ale menší výrobci.

Co se stalo? Zaprvé se v celé Evropě zavřely restaurace a pro maso není odbyt. To se týká i ostatních druhů masa, ale vepřové má tu nevýhodu, že v Evropě jeho produkce dominuje. Zhruba ze 49 milionů tun masa, které se v EU ročně vyprodukuje, je přibližně polovina vepřového. Stejně z více než pěti milionů tun masa na vývoz tvoří vepřové většinu, tři miliony tun.

O vývozu je řeč proto, že Čína a další asijské země nepřijímají vepřové z evropských zemí, kde se vyskytl prasečí mor, takže zejména v Německu vzniká obrovský přetlak. A tím pádem klesají výkupní ceny a chovatelé prodávají pod cenou. Na pultech ovšem není nízká cena tolik znát, protože si zpracovatelé navýšili marže, ale výkupní ceny prasat klesly loni o třetinu a pád pokračuje. „Kdy nastane oživení, nikdo neví. V tuto chvíli jsme velice ztrátoví. Možné zlepšení očekáváme se začátkem grilovací sezony,“ míní Hanzelka z Agrofertu.

Souhrn potíží českého byznysu by samozřejmě mohl být širší. Hospodářská komora eviduje i potíže výrobců sjezdových lyží nebo výrobců nábytku. Obecné principy, proč je krize zasáhla, jsou obdobné jako v již popsaných případech.

Data z koule

Kolik firem dokáže otřesy přežít, lze těžko predikovat. Bude záležet na čase, po který zpřeházená pravidla potrvají. Podle analytika SFG holdingu Josefa Kvardy ale pandemie koronaviru ještě zdaleka nekončí, počet infekcí je totiž globálně stále vysoký. Záležet bude podle ekonoma na rychlosti očkování, které se už začíná v některých zemích pozitivně projevovat, i když Česko mezi ně zatím nepatří. „Díky vakcinaci bychom už měli vidět první signály a známky výraznějšího zlepšení. A pokud je v některých zemích ještě nevidíme, objeví se už poměrně brzy, to znamená ve druhém čtvrtletí, i v rámci České republiky,“ míní Kvarda.