Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Průzkum společnosti Deloitte brzdí přehnané představy řady lidí o tom, jak Češi rozsáhle používají nástroje generativní umělé inteligence. Především starší generace je vůbec nezná.
„Vstoupit do neznámého, objevovat nové obzory. To je povaha dobrodružství, které nám nabízí digitální věk. Ale jak mají Češi objevit tyto poklady, když ani neví, že existují?“ Poznali jste, že tento text napsala umělá inteligence? Pravděpodobně ano – ačkoliv jste si možná během čtení říkali, že za takovýmto článkem nejspíš stojí nějaký pologramotný jedinec.
Na přibližně pátý pokus vyplodila AI to, oč ji žádal následující prompt: „Napiš mi první odstavec článku, který pojednává o tom, jak Češi (ne)používají generativní umělou inteligenci. 65 procent z nich o ní nikdy neslyšelo, jen 22 procent Čechů pak aspoň někdy použilo nástroj jako ChatGPT, Gemini nebo Midjourney.“ Takové je totiž zjištění nejnovějšího průzkumu digitálních spotřebitelských trendů, za nímž stojí poradenská společnost Deloitte.
Generativní AI, tedy umělou inteligenci, která umí vytvářet nový obsah ve formě psaného textu, zvuku, obrázků nebo videí, zná spíš mladší generace. Více než dvě třetiny lidí ve věku mezi 18 a 25 lety už slyšely o některém ze zmíněných nástrojů. Naopak ve skupině obyvatel mezi 55 a 65 let je to pouhých 12 procent, vyplývá z průzkumu.
„Znalosti o generativní umělé inteligenci mají v Česku spíše muži a osoby mladšího věku, což odpovídá tendencím, které v technologickém průmyslu existují již delší dobu. Snad se tento nepoměr postupně zlepší,“ říká Jan Kudlák, který v Deloitte působí jako expert na telekomunikaci.
Více než polovina respondentů se pak obává toho, že generativní AI začne v budoucnu nahrazovat lidské zaměstnance a způsobí tak konec některých pracovních pozic. Třetina Čechů se pak domnívá, že jim umělá inteligence sice práci „neukradne“, nicméně zvládne převzít část jejich povinností.
Dnes je většina nástrojů generativní AI zdarma. „V budoucnu však očekávám čím dál větší monetizaci již dostupných nástrojů i vznik zcela nových interních systémů generativní AI uvnitř jednotlivých firem,“ doplňuje Kudlák. Na generativní AI se už oslovené firmy ostatně připravují. Tři čtvrtiny z nich předpokládají, že je umělá inteligence zásadně promění, a to už v příštích třech letech.
Současně se ale obávají toho, že jim generativní AI zvýší příjmovou nerovnost. Z rozšíření umělé inteligence totiž budou těžit hlavně mladší zaměstnanci, zatímco ti starší zůstanou pozadu. Deloitte rovněž upozorňuje na to, že jen necelá polovina českých společností dnes dostatečně vzdělává své zaměstnance o možnostech, přínosech a významu generativní AI.
V Česku se studie zúčastnilo 1000 osob. Globálně Deloitte v průzkumu mapoval chování více než 36 tisíc lidí z 21 zemí.
