Velké prázdniny nám začínají s novým ministrem, kterým je odborník na ústavní a mezinárodní právo, profesor z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Balaš. Nástupce Petra Gazdíka ale na ministerstvo nepřichází s velkou odbornou podporou. Naopak. Významné školské organizace ústy svých představitelů o politikovi říkají, že o něm nikdy neslyšely, a neskrývají skepsi. Do nováčka ve vládě Petra Fialy (ODS) si hned ze začátku, jak už je téměř zvykem, trochu rýpla i hlava státu. Prezident Miloš Zeman sice Balaše 29. června jmenoval, ale zároveň mu vzkázal, ať si „doplní znalosti o regionálním školství“.

Severský systém se líbí

Otázkou je, co lze od dosavadního poslance čekat. On sám se zatím ve svých vyjádřeních omezuje zejména na to, že „klidnější“ prázdninové období chce vy­užít na seznámení se s resortem. „Rozhodně ode mě ale nečekejte žádnou revoluci. Dosavadní koncepce rozvoje školství, včetně projektu 2030+, jsou nastaveny poměrně dobře. Vždycky jsem říkal, že se mi líbí severský systém, a myslím si, že naše koncepce se tomu blíží,“ řekl politik v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál. Navazovat prý chce na to, co již rozpracovali jeho předchůdci Robert Plaga (za ANO) a Petr Gazdík.

Podle Miroslava Hřebeckého, ředitele vlivné organizace EDUin, je Balašem zdůrazněná kontinuita jediným možným a rozumným krokem. „Pan ministr Balaš se na post nijak nepřipravoval a vzdělávací politiku nesledoval. Přichází nepřipraven, a přitom školství má mnoho akutních problémů a rozpracovaných věcí,“ poukazuje Hřebecký.

Aby se Balaš neodkláněl od nastoleného směru, doporučuje i Sandra Ort Feyglová z iniciativy Začni učit! „Aktuál­ně je důležitější než kdy dřív zachovat kontinuitu v procesu změn, které se konečně v českém školství dějí. Nebude-li se nový ministr odklánět od směru vytyčeného Strategií 2030+, na kterém se mimochodem shodla i širší odborná veřejnost, snad bude mít dostatek prostoru adekvátně řešit výzvy spojené s covidem, příchodem a integrací desítek tisíc ukrajinských dětí a učitelek, ale i předsednictvím Radě Evropské unie,“ řekla Feyglová Hrotu. A obdobně hovoří Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií České republiky. „Je dobře, že bude navazovat. Ve školství každá změna doznívá velmi dlouho a časté změny mu nesvědčí. Věřím, že bude pokračovat i v komunikaci s asociacemi. Snad mu ale seznamování s resortem nepotrvá příliš dlouho,“ doufá Schejbalová.

Zahodit, nebo dokončit?

Předchůdce Balaše Petr Gazdík ve školství za pouhého půl roku stihl otevřít snad až příliš velké množství témat. Balaše nyní čeká rozhodnutí, co nakonec skutečně prosadí do praxe. Gazdík chtěl například rozšířit okruh lidí, kteří mohou učit na základních a středních školách. Učitel by již nemusel být absolventem učitelského studijního programu. Chtěl rovněž zrušit jednotné přijímací zkoušky na střední školy nebo povinný druhý jazyk na základních školách. „Některé tyto změny však byly přímo v rozporu se Strategií 2030+. Například jde o návrh novely zákona, podle níž by člověka bez pedagogického vzdělání mohl ředitel školy prohlásit za kvalifikovaného učitele. Tento exces by měl ministr Balaš zarazit,“ tvrdí Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Důraznější odstřižení od Gazdíkových návrhů doporučuje rovněž Václav Trojan, ředitel organizace Ředitelská akademie. „Ministr by se raději měl věnovat propagaci a podpoře předškolního vzdělávání, další revizi nepovedené revize základního vzdělávání, platům nepedagogických pracovníků, hospodárnému vy­užívání přicházejících evropských peněz a upadající kvalitě učitelské přípravy na vysokých školách,“ říká Trojan.

Profesor Balaš zatím na dosavadní kritiku reaguje velmi vstřícně, až pokorně. Prezidentu Zemanovi řekl, že se „pokusí vše doučit“. A odborným organizacím vzkázal, že se těší na budoucí spolupráci, při níž budou moci problémy českého školství probrat do hloubky.