Mezi představiteli vysokého školství a ministrem Petrem Gazdíkem (STAN) graduje první velký spor. Politik chce umožnit, aby na základních a středních školách mohli učit i lidé, kteří si neprošli studiem na pedagogických fakultách, ale jsou odborníky z praxe. Nejprve protestovali děkani daných fakult, teď se ale do věci vložili i rektoři nejvýznamnějších tuzemských univerzit. Gazdíkův záměr prý povede k degradaci učitelské profese a dalšímu pádu kvality vzdělávání.

Pod otevřený dopis ministrovi školství se podepsala rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, rektor Masarykovy univerzity v Brně a rovněž předseda České konference rektorů Martin Bareš a rektor Univerzity Palackého v Olomouci Martin Procházka. Akademici v dopise reagují na novelu zákona o pedagogických pracovnících, kterou připravilo ministerstvo školství.

Klíčovou změnou, již zákon přináší, je ve zkratce upuštění od podmínky, aby učitelé na základních a středních školách absolvovali studijní program učitelství. Nově by o kvalifikaci člověka pro výuku rozhodoval ředitel školy, který by například mohl schválit, aby účetní vyučoval matematiku nebo třeba novinář český jazyk (více viz Hrot č. 5/2022). Klíčové by tak bylo nikoli to, zda daný jedinec má za sebou pedagogickou průpravu, ale že je obor, v němž působí, blízký předmětu, který by měl vyučovat.

Profimedia.cz

Ministerstvo argumentuje stárnutím učitelského sboru a nutností více provázat školy s praxí. „V příštích letech dosáhne důchodového věku třetina učitelů, v některých oborech je to ještě horší. I kdyby všichni absolventi pedagogických fakult opravdu nastoupili do škol, což se neděje, nebude to stačit. Upozorňuje na to mimo jiné Asociace krajů České republiky,“ říká Hrotu ministr Gazdík.

„Zlepší se tím podmínky pro zapojení odborníků z praxe ve vzdělávání. Předpokládáme, že ve svém celku to pomůže přivést do profese učitele další vhodné kandidáty, kteří prošli odbornou přípravou v jiných oblastech vzdělávání. To přispěje k mírnění již nastávajícího nedostatku učitelů, který se má navíc v důsledku stárnutí učitelských sborů dále stupňovat,“ uvádějí v předkládací zprávě úředníci z resortu.

Rezignace na kvalitu

Proti tomu však stojí rektoři. Ti se obávají, že novela stav ve školství ještě zhorší. „Stát nesmí rezignovat na dohled nad regulovanou profesí učitele. Snížení kvalifikačních požadavků na učitele ohrožuje kvalitu vzdělávání,“ píší v dopise. Jde o první případ, kdy univerzity tak razantně a hlasitě torpédují záměr současného ministra. Ten prý již na dopis odpověděl s tím, že na úmyslu se nic nemění a obavy rektorů „nejsou opodstatněné“, říká Václav Hájek, mluvčí Univerzity Karlovy.

Návrh je prý stále v připomínkovém řízení, může tak doznat dílčích změn. V předchozích mediálních vystoupeních však Gazdík anoncoval, že novelu, kterou se už v minulém volebním období marně snažil protlačit parlamentem jeho předchůdce Robert Plaga (za ANO), zcela určitě nestáhne. Samotný úmysl, aby ve školách učili lidé z praxe i obecné předměty, prý míří správným směrem. „Nadále počítáme s možností pro ředitele zaměstnat neučitele s tím, že si vzdělání dodělá. Kdybych to odmítal, zároveň bych tím říkal, že ředitelé jsou nesoudní a zaměstnají někoho, kdo ve skutečnosti nebude pro žáky přínosem,“ sdělil již dříve ministr.

Na první pohled to vypadá, že představitelé univerzit s ministrovým záměrem již nic nesvedou. Ten se může opřít o pohodlnou většinu 108 hlasů ve Sněmovně i většinu v Senátu. Na nutnosti novelizovat zákon se shodly obě koalice vládních stran. Oproti tomu opoziční SPD a ANO zatím podle dosavadních vyjádření pro zákon hlasovat nebudou. Jednotu vládních stran by však mohlo nalomit nejen prohlášení rektorů, ale rovněž děkanů fakult, představitelů školských odborů, několika odborných školských asociací a například také spolku Pedagogická komora, který sdružuje více než tři tisíce učitelů a učitelek.

Poslanci vlivného školského výboru Hrotu přiznali, že k zákonu obdrželi poměrně velké množství e-mailů od jednotlivců i organizací. Zatímco někteří zákonodárci jsou prý „nalomení“, jiné to naopak utvrdilo v tom, že Gazdíkův zákon je správný.

Velký poprask vzbudila například reakce místopředsedy výboru, poslance TOP 09 Pavla Klímy. Ten odložil diplomatický tón a děkany i rektory zpražil komentářem, že současný stav ve školství zavinili rovněž oni. „Máme tady stav, kdy zkrátka trpíme nedostatkem učitelů matematiky, fyziky a informatiky na základních i středních školách. Není to tedy problém jen pedagogických fakult, ale především přírodovědeckých, které mají zásobovat sborovny středních škol, tedy gymnázií, odborných škol i učilišť, právě učiteli těchto aprobací.

V žádném případě jim neupírám akademické svobody, ale stát u nich má dlouhodobou objednávku na učitele, ony ji evidentně plní nedostatečně. Ve chvíli, kdy dočasně chceme pomoci ředitelům nedostatek překlenout lidmi z praxe, brání svůj monopol s rektory na štítě, a především debatou, zda je důležitější pedagogika, či oborová didaktika. Taková debata je navýsost důležitá i zajímavá, ale není to téma dne,“ napsal Klíma rektorům. Dodal rovněž, že dopis z univerzit považuje za nekorektní. „Protože dostatek učitelů je jejich byznys. Stejně nekorektně tedy kontruji: Nasypte nám kantory a nebudou se muset vymýšlet paragrafy o možnosti vyrobit si učitele z jiné než pedagogické praxe. Kolegové z učitelských fakult, vyndejte si hlavu ze své akademické brašničky a pojďme být konstruktivní,“ vyzval poslanec.

Budeme rarita

Jenže tak ostrý tón z vládních lavic akademiky pořádně namíchl. S ráznou odpovědí přišly i velké autority v oboru, například profesorka pedagogiky Vladimíra Spilková z Univerzity Pardubice. „Učitelství patří od roku 2017 mezi regulované profese, u nichž stát vyžaduje splnění zákonně stanovených požadavků na odbornou kvalifikaci, a to před vstupem do profese.

Poslanec Klíma obhajuje rezignaci státu na kvalifikační požadavky, neboť novela dává do rukou ředitele jedné konkrétní školy možnost darovat učitelskou kvalifikaci pro výuku na druhém stupni ZŠ a SŠ vysokoškolákovi, dokonce i bakaláři, v jakémkoli oboru, bez splnění zákonných požadavků. A jakou odbornou způsobilost má ředitel školy ke kvalitnímu posouzení kvalifikace? Jak kompetentně může například ředitel, který je výtvarníkem či hudebníkem, rozhodovat o kvalifikovanosti učitele pro výuku chemie, fyziky, přírodopisu? Ve všech vyspělých zemích uděluje učitelskou kvalifikaci stát, a ne ředitel školy nebo jedna konkrétní osoba. V tomto smyslu bychom byli po přijetí novely skutečnou raritou,“ uvedla profesorka.

Zásadní může být i reakce profesora Stanislava Štecha. Mezinárodně uznávaný odborník na pedagogiku a bývalý ministr školství za ČSSD Gazdíkovi vzkázal, že zákon je napsaný špatně. „Když nám chyběli lékaři určitých specializací, taky jsme zákonem, tedy plošně a časově neomezeně, neumožnili na jejich místa nastoupit dočasně biologům nebo fyzioterapeutům, které by jmenoval kvalifikovaným lékařem primář nebo přednosta nemocnice,“ odpovídá Štech na otázku, proč se zákonem nesouhlasí. Novela je podle něj navíc zbytečná.

„Ředitel už dnes, pokud prokáže, že se mu nepodařilo sehnat kvalifikovaného učitele, může přijmout nekvalifikovaného – ovšem jako nekvalifikovaného, ne mu udělit kvalifikaci –, který si musí doplnit pedagogické studium. Nutnost to prokázat není nadbytečnou administrativní zátěží, ale projevem skutečnosti, že je to stát, který profesi reguluje, tedy dbá na určité standardy její kvality. A připouští v krizových situacích kontrolované výjimky. V novele není jasně řečeno, ani že do tří let musí nekvalifikovaný učitel zahájit doplňující pedagogické studium, ani že není možné řetězit takové úvazky na různých školách,“ uvádí Štech.

Ministr Gazdík řekl, že výtky registruje a resort se s nimi v rámci připomínkového řízení vypořádá. Všem se ale nevyhoví. Rektoři dopředu říkají, že proti zákonu budou bojovat i ve chvíli, kdy si za ním bude ministr dál stát. „Budeme se snažit dál argumentovat, vysvětlovat a upozorňovat,“ říká Václav Hájek, mluvčí Univerzity Karlovy.