Podle dostupných informací by daňová opatření mohla přinést do státní pokladny dodatečných 410 až 493 miliard korun. Plán se zaměřuje především na bohaté občany a velké korporace. Tím se vláda snaží vyhnout plošnému zvyšování daní, které by mohlo zatížit střední třídu a pracující.

Klíčové body plánu zahrnují:

- Zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 25 % na 33,5 % pro společnosti s ročním obratem nad 27,4 miliardy korun, což by mělo v roce 2025 přinést dalších 219 miliard korun. - Zavedení daně z odkupu akcií s cílem podpořit investice namísto vyplácení zisků. - Dodatečné zdanění energetických společností. - Zvýšení daní z krátkodobých pronájmů typu Airbnb.

- Zvýšení daně z příjmů pro osoby s ročním příjmem nad 10,96 milionu korun, což by mělo přinést přibližně 82 miliard korun.

Tato opatření mají pomoci zmírnit rozpočtový deficit, který by měl v roce 2024 překročit 6 % HDP. Barnierův plán znamená zásadní obrat v daňové politice ve srovnání s předchozími roky, kdy vláda prezidenta Emmanuela Macrona postupně snižovala daňovou zátěž.

Vláda zdůrazňuje, že cílem těchto kroků je spravedlivé rozdělení zátěže při snižování deficitu a ochrana střední třídy před plošným zvýšením daní. Očekává se, že plán vyvolá diskuze a možná i kontroverze, zejména mezi velkými korporacemi a nejbohatšími občany.