Uhelné lomy v Ústeckém kraji mohou i po ukončení těžby hrát významnou roli v české energetice. V areálu lomů či na nově vzniklých jezerech mohou podle studie poradenské firmy Deloitte vzniknout fotovoltaické elektrárny o výkonu 3900 až 6600 megawattů. V případě horní hranice by vyrobených 6,8 miliardy kilowatthodin pokrylo jednu desetinu roční spotřeby elektřiny v České republice.

Na rozdíl od živelného solárního boomu let 2009 až 2010 přitom nehrozí, že by nastalo výrazné zdražení elektřiny pro koncové spotřebitele – domácnosti a firmy. Náklady na výrobu jedné megawatthodiny elektřiny ze sluneční energie se pohybují okolo 65 eur a do roku 2030 podle odhadu Deloittu klesnou na 50 eur. Jeho studii zveřejnila na svém webu Aliance pro energetickou soběstačnost.

Studie počítá s energetickým využitím areálu lomů Bílina, Libouš, Vršany a ČSA. Role investora se tak pravděpodobně ujmou současní vlastníci lomů, tedy energetické skupiny ČEZ a Sev.en. Obě již připravují první projekty. Nepřímo se chce zapojit také státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ). „PKÚ se zabývá možnostmi výstavby fotovoltaických elektráren na pozemcích, které spravuje, ale nebude investorem těchto elektráren,“ upřesnil ředitel PKÚ Walter Fiedler.

Vedle instalace fotovoltaických panelů je ve hře i jiný energetický projekt. Po plánovaném ukončení těžby v lomu ČSA, což má nastat v roce 2024, se uvolní prostor pro výstavbu přečerpávací vodní elektrárny o výkonu až 600 megawattů. Lom ČSA je umístěn na úpatí Krušných hor, a nabízí se tak možnost využít výškový rozdíl oproti vodním nádržím v nižších polohách.