„Kde je to hovězí?" zněl populární slogan amerického fast foodového řetězce Wendy's. Reklama si dělala legraci z konkurence, u níž se prý karbanátek v hamburgeru ztrácí - zatímco ve Wendy's má tvar čtverce, takže z housky naopak „čouhá".

V posledních dnech ovšem ironií osudu restaurace s copatou dívkou v logu musely řešit přesně tento problém: kde je hovězí? V mnoha amerických pobočkách Wendy's narazili na cedule: Velice se omlouváme, hovězí došlo.

Stížností nespokojených strávníků, kteří z Wendy's odcházeli hladoví a postěžovali si na sociálních sítích, si pochopitelně všimla média. Vždyť co může být větším symbolem úpadku americké ekonomiky, než když fast foodu dojde maso? Vedení řetězce pak přiznalo, že skutečně zhruba v pětině - tedy více než tisícovce - prodejen nemají ani gram hovězího.

Jatka jako líhně nákazy

Fast foody bez hamburgerů jsou důsledek problémů, které americký masný průmysl provázejí od začátku dubna. V polovině měsíce klesla produkce masa ve srovnání se stejným obdobím loni o pětinu, a na začátku května se propadla dokonce skoro o dvě pětiny. Deník The New York Times vysvětluje, že úzkým hrdlem, kde se celý řetězec zasekl, jsou jatka.

Důvod? Ve Spojených státech, kde se spotřebuje více než 12 milionů tun hovězího a ještě o půl milionu více tun vepřového ročně, se v posledních desetiletích postupně konsolidoval trh. V celé zemi tak dnes funguje na 800 jatek. Jen zhruba padesátka z nich ale ovládá až 98 procent trhu. A trojice největších - Tyson Foods, JBS a Cargill - si ukousla celé dvě třetiny.

Z obrovských továren na maso zaměstnávajících tisíce lidí, většinou přistěhovalců, se během dubna stala malá lokální epicentra nákazy koronaviru. Například na jatkách ve městě Sioux Falls v Jižní Dakotě měla pozitivní výsledek na čínskou chřipku pětina z 3,7 tisíce zaměstnanců. To představovalo téměř polovinu všech případů ve městě a okolí. V Tyson Foods ve městě Perry v Iowě bylo nakažených 730, tedy dokonce více než polovina pracovníků.

Úřady postupně všechny zasažené podniky zavřely - celkem to postihlo více než desítku firem. Často právě těch největších. Výroba se sice v některých z nich postupně obnovuje, zdaleka to ale nestačí k návratu nabídky do normálu.

Maso na příděl

Prudký pokles produkce masa se kromě fast foodů projevil i v obchodech. Například velký tradiční řetězec Kroger musel podle agentury Bloomberg v mnoha ze svých čtyřech tisících prodejen zavést přídělový systém na vepřové a mleté hovězí maso. V jiných obchodech pro změnu nebylo vůbec. Druhým efektem nedostatku je pochopitelně zdražení. Hovězí i vepřové stojí o 20 procent víc než před epidemií. A ceny dál rostou.

Zavření jatek s sebou přináší problémy taky pro farmáře. Přestože se i oni potýkají kvůli koronaviru a zavřeným hranicím s nedostatkem lidí, vyprodukují víc dobytka, než od nich masokombináty vykoupí. Nejenže tak z vyšších cen masa v supermarketech nic nemají, protože masokombináty nic nenutí platit víc, podle Bloombergu už řada chovatelů po celých Spojených státech hlásí, že kvůli novým přírůstkům musí starší zvířata vybíjet a likvidovat.

Zlepšení situace na americkém trhu s masem je ovšem nejspíš v nedohlednu. Některá z jatek sice už obnovují provoz, často ale jen se zlomkem zdravých zaměstnanců, jen na částečný provoz. V jiných ale také narážejí na odpor odborů, které považují otevření za předčasné a příliš rizikové. Podle Bloombergu se dá navíc i po zahájení výroby očekávat až o 15 procent nižší produkce oproti době před epidemií - například kvůli bezpečnostním opatřením nebo nedostatku pracovníků.