Poslanci měli minulý týden zase na stole staré dobré exekuce. Všichni sice víme, že více než 700 tisíc Čechů v exekuci není normální ani žádoucí stav, ovšem zákonodárci jako by to pořád nechtěli vidět. Přitom to byli v minulosti právě oni, kdo tuto dluhovou pandemii a byznys s chudobou špatnou legislativou způsobil.

A jejich slepota je zarážející i při pohledu do budoucnosti. Jestli pro stát není něco výhodné, tak je to masa lidí v šedé ekonomice, kam dlužníky exekuce spolehlivě dovede. To, co jim po srážkách zbude podle zákona z legálního příjmu, totiž v Praze nestačí ani na nájem garsonky.

Projednávání novely exekučního řádu, která by měla z Česka udělat v tomto ohledu civilizovaný stát, ovšem zase začíná připomínat frašku. To, že si věřitelé zaplatí průzkum veřejného mínění, ze kterého vyplyne, že dnešní stav je o. k., z mezí lobbingu ještě nevybočuje. Skutečnost, že se poslanci ústavně-právního výboru, který se novelou zabýval, rozhodli jednání nestreamovat, je už ale fakt za hranou.

V době, kdy se kvůli pandemii není možné účastnit zasedání parlamentních výborů osobně, jde totiž o jedinou možnost veřejné kontroly. A světe, div se, výborem neprošel ani jeden z návrhů tzv. teritoriality exekucí, která by zajistila, že ti nejtvrdší vymahači nebudou likvidovat trh. Neprošlo ale třeba ani to, aby problematický rejstřík exekucí vedl místo Exekutorské komory stát.

Tak trochu to ale vypadá, že kromě poslanců jsou krátkozrací i lobbisté věřitelů a největších exekutorských kanceláří. Je jasné, že se systém musí změnit, a jednou se to povede. Jenže to už může být ve hře místo teritoriality rovnou zestátnění exekutorů, což se líbí i jiným stranám než SPD.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.