Smrtnost nedonošených dětí se v Česku dlouhodobě pohybuje pod jedním případem z tisíce narozených miminek. V tomto údaji se podle analýzy projektu Evropa v datech dostalo na čtrnáctou nejlepší příčku z celkem 200 sledovaných států. Například v sousedním Německu jsou na tom hůře: zemřou tu dvě nedonošené děti z tisíce.

Kromě výborného přístrojového vybavení a srdnatých zdravotníků Česko posouvá do světové špičky také změna přístupu k péči o nedonošené děti. Například se dnes dbá na to, aby miminko mělo už od narození přímý kontakt s matkou i otcem. Hovoří se o takzvaném bondingu. Jde o proces, kdy se bezprostředně po porodu utváří vztah mezi maminkou a miminkem, ideálně blízkým kontaktem kůže na kůži.

„To se odráží i v datech. Takzvaný bonding s matkou po porodu několikanásobně zvyšuje odolnost miminka a jeho celkovou imunitu. Například incidence infekcí je o 35–45 procent nižší ve srovnání s tím, když by dítě po porodu k matce přiloženo nebylo,“ sdělila Lucie Žáčková, ředitelka organizace Nedoklubko, která podporuje rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v Česku.

Ne vždy ale může být maminka u novorozence tak často, jak by bylo potřeba, například když se narodí velmi předčasně. V takový moment mohou pomoci digitální technologie. „Třeba v USA už testují aplikaci, která umožňuje komunikovat rodičům s dítětem, a dokonce jim i posílá notifikace o stavu jejich miminka. Ve Fakultní nemocnici Olomouc pak využívají speciální kamerový systém, na který se rodiče mohou napojit a sledovat své dítě, což pomáhá rozvíjet rodičovské kompetence a budovat vztah s dítětem. V apolinářské porodnici v Praze třeba tento systém nemají, nicméně v rámci spolupráce jsme jim poskytli mobilní zařízení, skrze která mohou rodiče se svým potomkem komunikovat. Podle studií tyto metody fungují a například mohou pozitivně ovlivňovat schopnost maminky kojit. Na druhou stranu se vždycky jedná o ‚plán B‘, jelikož fyzický kontakt nic nahradit nemůže,“ říká David Rozenský z T-Mobile Czech Republic, který se podílí na spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v Apolinářské ulici.

Evropa v datech

Další dobrou zprávou je, že se tuzemským zdravotníkům daří pomáhat rovněž ženám při porodu a po něm. „V Česku od začátku těhotenství do 42. dne šestinedělí zemře pět ze sta tisíc rodiček. Dá se tak říci, že jsou taková úmrtí u nás vzácností. V porovnání s ostatními zeměmi se jedná o sedmnáctou nejnižší hodnotu ze 37 sledovaných států. Je ale nutné dodat, že v těchto datech není zahrnuta většina rozvojových zemí, kde je situace podstatně horší,“ sdělil Milan Mařík, analytik Evropy v datech. 

Ačkoli si v tomto ukazateli vedeme velmi dobře, stále je prostor pro zlepšení. Nejlepší v odvracení takzvané mateřské úmrtnosti jsou třeba v Estonsku nebo na Islandu, kde v období těhotenství a šestinedělí ze sta tisíc žen nezemřela ani jedna rodička. To však není způsobeno pouze nastavením zdravotnického systému, ale také například jiným životním stylem a zdravím v populaci.

Nejčastěji se děti předčasně rodí v severní Africe. Až 13,4 procenta novorozenců přijde na svět dříve, než by mělo. V Česku se děti předčasně rodí zejména velmi mladým rodičkám anebo naopak těm ve vyšším věku. Zatímco u žen ve věku 25 až 29 let předčasné porody tvoří šest procent z celkových porodů, u rodiček ve věku čtyřicet let a více je to devět procent, a u rodiček ve věku devatenáct let a méně dokonce deset procent, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. 

Evropa v datech

Za optimální věk pro početí prvního dítěte se u ženy uvádí rozpětí od 20 do 29 let. V tomto rozmezí je nejplodnější a hrozí rovněž menší riziko početí potomka s genetickou vadou či problémového porodu. Naopak po čtyřicítce žena otěhotní zpravidla již jen díky zásahu lékařů prostřednictvím umělého oplodnění. I to je však velmi vzácné – podle statistik je šance na otěhotnění v takovém případě jen zhruba čtyřprocentní.