O výsledku ruské invaze na Ukrajinu se nečekaně rozhoduje také až v daleké Austrálii. Vyrábí se tu dělostřelecká munice, kterou nutně potřebuje ukrajinská armáda. Jde o společný podnik německé zbrojařské firmy Rheinmetall a australského výrobce NIOA.

Jedná se o novou muniční továrnu ve městě Maryborough v australském Queenslandu, první od skončení druhé světové války. „Teď už letíme,“ řekl k rychlosti výroby munice generální ředitel australské zbrojní skupiny NIOA Robert Nioa. Dělostřeleckou munici vyváží do Německa, kde ji v závodu Rheinmetall ještě plní výbušninami.

I když řada evropských zbrojařů dokázala produkci munice zvýšit až desetinásobně, než tomu bylo před rokem 2022, stále to na ruskou válečnou výrobu ani zdaleka nestačí. Právě Rheinmetall chce navýšit produkci klíčové dělostřelecké munice ráže 155mm ze sto tisíc až na 1,1 milionu ročně od roku 2027. Švédská firma Saab hovoří o zdvojnásobení produkce na 200 tisíc kusů ročně s výhledem, že by to mohlo být v dalších letech až 400 tisíc kusů ročně.

Rychlé navyšování zbrojní produkce přímo na evropském území ale brání nejen omezení vyplývající ze složitých dodavatelských řetězců (například nedostatek nitrocelulózy), ale také nedostatečným investicím. Další komplikací je i to, že evropské státy prakticky neměly – na rozdíl od Ruska – větší zásoby zbraní ani munice.

Navýšení výroby je navíc v evropském zbrojním sektoru komplikované a zdlouhavé. „Od rozhodnutí o investici trvá dva až tři roky, než zaznamenáte nárůst výroby,“ zdůraznil pro Financial Times šéf pro velkorážní munici Vegard Sande v norsko-finské společnosti Nammo.

Aby Evropa dokázala vojensky podporovat Ukrajinu a navýšit i vlastní bojové schopnosti, musí výrazně zvýšit investice do celého zbrojního sektoru.

„Pokud je cílem poskytnout Ukrajině adekvátní podporu, aby odolala ruské agresi, a vybudovat dostatečné vojenské kapacity k odstrašení Ruska od další agrese, musíme v Evropě nakupovat a vyrábět mnohem více a mnohem rychleji,“ upřesnil generální tajemník evropského sdružení obranného průmyslu ASD Jan Pie.

Rusko naopak může podle analytiků denně produkovat až 10 tisíc kusů dělostřelecké munice, tedy přes 3,6 milionů kusů ročně i díky podpoře ze Severní Koreje. Takové množství také zhruba přímo na frontě denně vypotřebuje.

Německo by naopak svou roční produkci spotřebovalo za sedmdesát dní, upozornil německý ekonomický institut v Kielu. Podle něj jsou německé výdaje na zbrojení „žalostně nedostatečné k tomu, aby čelily nové strategické výzvě, kterou Rusko představuje“. Aby se německé zbrojní kapacity dostaly na úroveň před dvaceti lety, trvalo by to současným tempem sto let.

Analytik bruselského think-tanku Bruegel Guntram Wolff doplnil, že Rusové dokážou vyrábět zbraně i munici v objemech, které jsou až děsivé. „Jde o budování průmyslových kapacit ve velkém a schopnost vyrábět roky ve velkém,“ vysvětlil. Evropští zbrojaři k tomu doplňují, že pro další masivní investice potřebují mít minimálně desetiletý výhled, že bude nutné vyrábět ve vysokých objemech.