Iniciativa chce využít dluhopisové trhy k posílení výdajů v očekávání návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Ve hře je i Británie.
foto Shutterstock.com
Zbrojení
Evropa se snaží vytvořit společný obranný fond v hodnotě 500 miliard eur
Země EU jednají o vytvoření společného fondu ve výši 500 miliard eur na vojenské projekty a zbrojní zakázky. K navýšení těchto výdajů, očekávanému po lednovém nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA, mají posloužit dluhopisové trhy.
redaktor
Trump hrozí zrušením bezpečnostních záruk USA vůči těm spojencům NATO, kteří na alianci přispívají nedostatečně. To přimělo špičky evropské politiky k prozkoumání radikálnějších možností financování obrany. K nim patří i společné půjčky, vůči nimž se tradičně odmítavě staví především Německo, Nizozemsko a Dánsko.
Evropští činitelé, kteří o tomto plánu diskutují, se zaměřují na vytvoření nástroje pro financování obrany, který by vydával dluhopisy kryté národními zárukami zúčastněných zemí, nikoliv EU jako celku. Tento model financování, který by byl otevřený i pro státy mimo EU, jako je Británie a Norsko, získává podporu klíčové skupiny členských států EU, uvedly zdroje listu Financial Times.
Dvojí evropský problém
Cílová hodnota zamýšlených úvěrů ještě nebyla stanovena. Osoby zapojené do jednání však uvedly, že by se ve fondu mělo sejít více než 500 miliard eur. Rozhovory o velikosti fondu pokračují, ale cílem je získat alespoň 500 miliard eur. To je částka, o které předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla šéfům vlád zemí EU, že bude v příštím desetiletí minimem potřebným k uspokojení bezpečnostních potřeb kontinentu.
Evropa se potýká s dvojím problémem. Na straně jedné potřebuje navýšit výdaje na obranu, aby mohla dál vojensky podporovat Ukrajinu proti ruským okupantům. Na straně druhé se musí připravit na nástup zvoleného amerického prezidenta Trumpa. Ten na začátku letošního roku varoval, že „nebudeme chránit spojence NATO, pokud nebudou platit“.
EU zkoumala různé způsoby financování dalších projektů. Mezivládní fond se ukázal jako jediná politicky schůdná možnost, která by zároveň byla tak ambiciózní, aby oba zmíněné cíle dokázala splnit.
Evropští činitelé, kteří se diskuse účastní, s tímto plánem seznámili politické špičky Británie. Londýn se však dosud k účasti nezavázal. Jeden z vysokých britských úředníků, který je s touto iniciativou obeznámen, uvítal tyto ambice jako „povzbudivý projev odhodlání“, ať již to znamená cokoli.
Jak obejít Budapešť a Bratislavu
Technickou roli by ve zvažovaných plánech měla sehrát i Evropská investiční banka. Měla by se podílet na správě za tím účelem zřízené společnosti a řídit její účetnictví. EIB by měla zároveň spoluspravovat národní záruky, jež budou tvořit základ fondu. Hrála by také administrativní roli na kapitálových trzích, uvedly zdroje FT. Banka podle současné úvěrové politiky nesmí přímo financovat investice do zbrojení. Mluvčí EIB k tomu nicméně uvedl: „O žádných takových plánech jsme se nedozvěděli.“
Na rozdíl od dřívějších návrhů na vydávání obranných eurodluhopisů (to jsou ony společné půjčky, proti nimž se postavily fiskálně konzervativní země EU) by účast v tomto vojenském fondu byla dobrovolná a otevřená i státům mimo EU.
Výhoda takového uspřádání spočívá v tom, že by neplatila omezení EU týkající se využívání společných fondů pro vojenské účely. Vojensky neutrální členské země (Rakousko, Malta, Irsko a Kypr) by se tak mohly plánu neúčastnit, aniž by jej potopily.
Zároveň by toto uspořádání vyřadilo ze hry proruské režimy nominálních spojenců Západu, jako jsou Slovensko a Maďarsko. Tyto země dosud využívaly pravidel rozhodování EU, aby podrývaly snahu o podporu Ukrajiny.
Roste pocit naléhavosti
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, který na začátku tohoto roku prosazoval eurobondy na obranu, řekl FT, že se mezi špičkami EU změnila nálada. Zatímco zpočátku se jeho návrhy setkaly s „vlažnou reakcí“, Mitsotakis nyní vzhledem k bezpečnostním problémům Evropy a Trumpovu návratu k moci vycítil „obnovený pocit naléhavosti“.
„Roste shoda v tom smyslu, že musíme na obranu vynakládat více prostředků,“ uvedl řecký premiér. „Možná nastal čas vytvořit celoevropský mechanismus pro financování projektů společného zájmu.“
„Německo a Francie by zřejmě z větších evropských výdajů na obranu měly prospěch,“ řekl Mitsotakis. Dodal, že profitovat by mohly i Itálie a Španělsko, další velcí hráči v branži.
Náměstek polského ministra financí Pawel Karbownik rovněž uvedl, že „Evropa nemá jinou možnost“ než své investice do obrany navýšit. „Musíme být schopni se bránit i v případě nejhoršího scénáře,“ řekl. Jak přesně by mohl nějaký scénář být horší než současný stav, již nespecifikoval.
Nizozemsko, Finsko a Dánsko tuto myšlenku obecně podporují, uvedli lidé obeznámení s diskusemi. Postoj Německa je nejistý a bude záviset na únorových spolkových volbách. Jejich favoritem je konzervativní CDU, jejíž šéf Friedrich Merz by mohl být plánům na společnou obranu vstřícnější než současný spolkový kancléř Olaf Scholz (nebo by alespoň mohl být občas vzhůru. „Jsme ve velmi pokročilých diskusích,“ řekl jeden z vysoce postavených diplomatů EU zapojených do rozhovorů. „Ale stále není jasné, jak přesně to Berlín vidí.“
Katalyzátor Trump
Podle komisaře EU pro obranu Andriuse Kubiliuse by tyto peníze mohly být použity na podporu společných vojenských projektů, jako je například společná protivzdušná obrana, kterou navrhly Polsko a Řecko, a která by sama o sobě stála 500 miliard eur.
Brusel doufá, že financování společných nákupů zbraní povzbudí zbrojní dodavatele k dlouhodobým investicím. Stále však zbývá vyřešit, jak budou tyto prostředky využity. „Nejsme proti tomu, abychom poskytli více peněz na obranu,“ řekl jeden účastníků jednání. „Prioritou však musí být přesné vymezení toho, na co budou takové peníze vynaloženy.“
Evropská vojenská inciativa našla odezvu i v širších kruzích. „Trump 2.0 bude pravděpodobně působit jako katalyzátor, aby EU udělala více pro Ukrajinu i pro svou vlastní bezpečnost a obranu,“ uvedl Mujtaba Rahman z konzultační firmy Eurasia Group.
