Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Než se dostala mezi nejcitovanější ekonomky světa, urazila dlouhou cestu. Nejen na kilometry, ale spíš „mentálně“. Z nejchudšího regionu Slovenska přes Prahu až na prestižní univerzitu v kalifornském Berkeley a pak zpátky do Smetanovy Litomyšle. Na začátku byla politika slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy, která ji přivedla k ekonomii. Když nebádá, běhá, a i když říká, že nemá lokty, tak boxuje.
Vědeckými postupy konfrontuje nejzásadnější vědecké práce, včetně těch o klimatických změnách. To je v dnešní době třaskavé téma, kvůli kterému padají ve veřejném prostoru hodně silná prohlášení a fatální soudy o budoucnosti planety.
Říkám si, že když se člověk narodí v malé vesnici na Slovensku, jak asi přemýšlí nad svým místem na světě? „Pozor, na východním Slovensku, v Gemeru,“ upozorňuje Zuzana Havránková. „To je důležité dodat, protože na řadě míst na Slovensku je život dost podobný jako v Česku. Slovenský východ je ale z českého pohledu exotický. Mísí se tady přírodní krása se sociálními problémy, přičemž oboje v Česku nemá srovnání. Podobně se ve mně vždy mísila hrdost na Gemer s touhou odejít pryč. K místu svého původu cítíte závazek. Babička měla náš rodinný rodokmen zmapovaný až do středověku k veliteli stráže hradu Krásna Hôrka. Zároveň ale odmalička vidíte, jak je tam život těžký. Že nejlepší lidé zkrátka odcházejí pryč.“ Popisuje čas strávený s babičkou a prababičkou, ale také to, ji a bratra maminka vychovávala sama. Říkala jim, aby si vážili všeho, co mají, a že neexistuje nic, co by nezvládli.
Z východoslovenské vesnice to Zuzana Havránková dotáhla až na kalifornskou Berkeley. Dnes je jednou z nejzajímavějších ekonomek, již citují světové banky a organizace.
Z jejích slov je cítit, že opustit rodnou hroudu nebylo jednoduché. Jít a hledat své místo na slunci. Napadá mě, jak takové prostředí člověka formuje. „Odmalička jsem chápala, že i když Gemer milujeme, budeme ho muset opustit,“ vrací se do minulosti Zuzana Havránková. „Na dětství vzpomínám ráda, ale nejde dost zdůraznit, jaké problémy tam lidé mají – počínaje základní bezpečností, základními vlastnickými právy. V Praze si málokdo dokáže uvědomit, že podmínky podobné těm v Ugandě můžeme i dnes najít v místech, která byla ještě nedávno z Prahy spravovaná – právě na východě Slovenska. Chcete dělat dobrovolnickou práci a být maximálně užiteční? Místo Afriky nebo Indie jeďte dobrovolničit do Spiše či Gemeru. Abyste se tam narodili a dostali se odtud, musíte se opravdu snažit. A tady je možná kousek ekonomie: máte opravdu velkou motivaci, protože pokud budete jen pasivně sedět, dobrý život vás tam nečeká.“
Do ekonomie se vrhla v okamžiku, kdy už zmíněný premiér Mikuláš Dzurinda začal na přelomu 20. a 21. století provádět reformy a posunul Slovensko na Západ. Pochopila, že není jiný obor, který by měl tak široký a všeobecný dopad na život lidí, jako právě ekonomie. Zamířila do Prahy, cíle mnohých z nás. Mluví o ní jako o „alfa městu“, Univerzita Karlova je pro ni pojmem s puncem vážnosti. Věděla, že musí být mezi nejlepšími a srovnávat se s nimi.
„Důležité je to, čemu se v angličtině říká peer pressure,“ vzpomíná. „Tedy že vidíte kolegu, jak je úspěšný na mezinárodním poli – že to jde dokázat i z Prahy. Konkrétně pro moji profesní dráhu to byli Roman Horváth, Michal Bauer a Julie Chytilová, moji současní kolegové v Institutu ekonomických studií. Prostředí jako takové hraje podle mě menší roli než jasné příklady konkrétních lidí, které znáte osobně.“
Celý rozhovor se Zuzanou Havránkovou najdete v aktuálním vydání magazínu Hrot, který si můžete zakoupit na stáncích nebo předplatit zde.
