Pokud hledáte pronájem v hlavním městě Německa, zarazí vás v inzerátech dvojí cena. Nižší, zhruba poloviční, je oficiální regulovaná, jež platí od letošního února, kdy levicové vedení radnice rozhodlo o maximální ceně za metr čtvereční. Ta druhá je neregulovaná. 

Cenový rozdíl budete muset doplatit v případě, že ústavní soud v Karlsruhe rozhodne, že zastropování cen odporuje německé ústavě, tvrdí část odborníků na realitní trh. Pronajímatelé se tímto neobvyklým postupem kryjí pro případ, že nájemníci budou nuceni doplácet značné sumy. Čím déle právní nejistota potrvá, tím vyšší budou.

V centru města nyní můžete zaplatit za byt o 110 metech čtverečních 700 eur. Ještě minulý rok by to bylo skoro dvakrát tolik. Maximální cena za metr čtvereční je od 23. února stanovena v průměru na 7,05 eur (184 korun). Majitelé bytů nájemníkům doporučují, aby si peníze, o které platí méně, raději odkládali bokem.

„Rozdíly mezi nájemným a tržním nájemným jsou do očí bijící,“ uvedli autoři studie realitní kanceláře z Hamburku F + B. V Berlíně se jedná o 1,5 milionu bytů, kterých se regulace dotýká. Pokud bude zrušena, doplatky mohou být ve výši tisíců eur.

Průměrné tržní nájemné činí za metr čtvereční 13,63 eur (356 korun). Rozdíl je 6,58 eur. „Při přepočtu na inzerované byty s průměrnou velikostí 60 metrů čtverečních se jedná zhruba o 1,2 milionu eur za měsíc, které by museli nájemci v Berlíně zaplatit od 23. února 2023, pokud se ukáže, že zákon odporuje ústavě. Čím déle rozhodnutí potrvá, tím větší budou následné finanční požadavky pro nájemníky,“ varují realitní odborníci. 

Strašení nájemníků

Berlínské sdružení nájemníků, které hájí jejich práva a poskytuje právní poradenství, praxi uvádění dvojích cen kritizuje. Jedná se prý o snahu obejít současné ustanovení regulovaných cen znejisťující nájemníky v největším německém městě. „Pokusy obejít regulaci nájemného jsou nepřijatelné,“ zlobí se šéf sdružení Reiner Wild. 

Rozhodnutí ústavního soudu může trvat roky a není podle něj možné tímto způsobem strašit nájemníky, kteří mají uzavřené platné nájemní smlouvy. Navíc není ani dopředu jasné, jak ústavní soud rozhodne. Podle Wilda se neočekává, že by nájemníci museli rozdíl v nájemném doplácet. Zástupci majitelů bytů oponují tím, že je právní situace v Berlíně nepřehledná a pronajímatelé nemají jinou možnost, než uvádět v inzerátech – případně i v nájemních smlouvách – vyšší tržní cenu.

Prezident sdružení vlastníků bytů Haus & Grund Kai Warnecke chování majitelů bytů obhajuje. Pouze se podle něj chrání a snaží minimalizovat problémy, pokud ústavní soud regulaci zamítne.

Stížnost k soudu v Karlsruhe podali němečtí poslanci stran FDP a CDU. Kdy ústavní soudci o berlínské regulaci nájemného rozhodnou, zůstává otevřené, může to trvat dva roky. Už ale naznačili, že proti „stínovému nájemnému“, tedy uvádění plné tržní ceny nájemného nic nenamítají. Nicméně to neznamená, že v případě zrušení regulace musí majitelům bytů připadnout plná náhrada za období, kdy regulace platí.

Konec levicové hospody

O napjaté situaci na trhu s bydlením v berlínské metropoli, ale i ve společnosti, svědčí nedávný incident, kdy policie musela vyklidit bar Syndikat ve čtvrti Neukölln. Provozovatelé hospody se dva roky odmítali vystěhovat, protože jim majitel neprodloužil nájemní smlouvu. Protestovali tím proti vysokým cenám nájmů i zániku nezávislých hospod ve městě. 

Neobešlo se to bez násilností a několik desítek protestujících příznivců krajní levice bylo zadrženo, protože házeli na těžkooděnce dlažební kostky a zapalovali barikády. Nasazeno bylo sedm stovek policistů. Syndikat nebyla obyčejná hospoda, ale svým způsobem zavedená instituce, kde se od roku 1985 scházeli příznivci levicové scény, připomněl levicový deník Die Tageszeitung.

Nemovitost, kde se komunitní bar nacházel, vlastní přes účelově založené společnosti v Lucembursku bratři Pearsové z Londýna, kteří mají celou řadu nemovitostí po celém světě. Jen v Berlíně ovládají šest tisíc bytů. Proti neprůhlednému vlastnictví nemovitostí v centru města a rychlému růstu cen bytů i nájmů protestují zejména voliči SPD, Levice a Zelených. Koalice těchto stran ovládá berlínskou radnici a stojí za zavedením regulovaného nájemného.