Služby sociální péče po celém Česku mají stejné potíže: přepracovaný personál, dlouhé čekací lhůty, plné kapacity. Kromě nedostatku pobytových zařízení jsou problémem i chybějící zaměstnanci. Čechům se do náročné a špatně placené profese moc nechce. O práci však mají zájem uprchlíci z Ukrajiny, kteří u nás chtějí nalézt druhý domov. A stát jim jde naproti.

Podle statistik ministerstva vnitra v České republice požádalo o pobytové oprávnění již 300 tisíc Ukrajinců. Převládají ženy (asi 136 tisíc) s dětmi (116 tisíc). Ukrajinští muži i vzhledem k branné povinnosti zůstávají ve své vlasti. Ve statistikách uprchlíků tvoří jen zlomek (45 tisíc), a navíc jde vesměs o studenty či seniory, na které se povinnost bránit vlast nevztahuje. Podle strategie vlády Petra Fialy (ODS) je prioritou státu otevřít uprchlíkům pracovní trh, aby se mohli co nejdříve začlenit. Práce v sociálních službách je pak jednou z oblastí, kde u nás zaměstnanci dlouhodobě chybějí.

„V sociálních službách jsou obrovské možnosti. Bojujeme tu s velkou fluktua­cí a nedostatkem zaměstnanců nejen v přímé péči o klienty, ale rovněž v dalších pomocných zaměstnáních, jako jsou úklid a stravování, ale také třeba v administrativě,“ říká Lenka Kohoutová, odbornice na sociální politiku za ODS a rovněž ředitelka Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická v Praze.

Jí vedená organizace zaměstnávala Ukrajince již před ozbrojeným konfliktem. „Práci u nás v minulosti našli lidé z různých postsovětských republik včetně Ruska. Není důležitá národnost, ale chuť pracovat,“ říká Kohoutová a dodává, že ve prospěch sociální péče hovoří i genderové složení uprchlíků. „Převládají ženy a ty mají k takovému zaměření často blízko. Pokud se nám podaří je přesvědčit, aby u nás zůstaly déle, může to zčásti vyřešit problém spojený se špatnou demografickou prognózou Česka: tedy stárnutí obyvatel a s tím spojenou potřebou pečovat o přibývající množství seniorů,“ říká expertka.

Základem je čeština

Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky je tuzemská sociální péče v dlouhodobé personální a finanční krizi. Z jejích analýz vyplývá, že u nás chybějí stovky tisíc hodin pečovatelské služby. „V tomto případě nejde pouze o chybějící zaměstnance, ale rovněž o nedostatečné financování. V konečném důsledku nemůžeme přizpůsobovat kapacity sociálních služeb reálné poptávce v terénu,“ konstatuje výkonná ředitelka asociace Alice Švehlová. V tom, zda je příliv uprchlíků rovněž příležitostí pro sociální služby, je ale opatrnější. „Jsme teprve na začátku. Velkou otázkou bude, kolik Ukrajinců u nás nakonec bude chtít zůstat dlouhodobě a zda právě sociální péče bude oblastí, která je bude lákat. Není to rozhodně práce pro každého,“ upozorňuje Švehlová.

Švehlová i Kohoutová se však shodují, že velmi důležité je zejména překročení jazykové bariéry. „Čeština je podmínkou. Pracovník v sociálních službách musí umět česky mluvit i psát,“ říká Lenka Kohoutová. Možností, kde se mohou Ukrajinci naučit česky, však zase tolik není. Navíc to není vůbec snadné. Přestože ukrajinština i čeština patří mezi slovanské jazyky, liší se gramatikou i písmem. Některé jazykové školy uvádějí, že základy češtiny si Ukrajinec může osvojit v průměru zhruba za rok. Délka osvojování jazyka se však liší podle schopností konkrétních lidí. Někdo se česky domluví po pár měsících, jiný má s naším jazykem potíže i po několika letech. Svůj vliv má na to samozřejmě i věk „žáka“.

foto Hynek Glos

„Dosud se hodně řešilo začleňování dětí. Hledají se kapacity ve školách, konzultuje se, v jaké míře je učit česky. U dospělých však kurzy češtiny nabízejí zejména jazykové školy a případně profesní spolky. A my třeba nyní řešíme skupinu, na kterou se podle nás zcela zapomnělo, a to jsou teenageři ve věku patnácti až devatenácti let. Ti už nejsou školou povinní, ale zároveň ještě nehledají uplatnění na trhu práce,“ říká Jan Heinrich, vedoucí sociálních služeb neziskové organizace Meta, jejímž posláním je podpora cizinců v rovném přístupu ke vzdělávání a pracovní integraci. Uprchlíci podle něj v záchytných centrech dostávají základní informace o možnostech ubytování, ošacení a stravování. Teprve když vyřeší tyto základní životní potřeby, řeší se další začleňování, kdy mezi prioritní témata patří i otázka zaměstnání. „V tomto ohledu hodně záleží na jednotlivých obcích, jaké informace ukrajinským uprchlíkům poskytují. Mohou informovat také o organizacích, které pomáhají s výukou jazyka. Znalost češtiny je nepochybně výhodou,“ říká Heinrich. Týdeník Hrot kontaktoval tři jazykové školy, které v Praze a jejím okolí nabízejí bezplatné kurzy češtiny uprchlíkům. Kapacity však mají naplněny už minimálně do konce června, další třídy otevírat neplánují.

Vláda jednoznačně pro

Česká vláda zatím uprchlíkům pomáhá a snaží se různými úlevami usnadnit jejich život u nás. Kromě bezplatného vzdělávání dětí ve školách jim třeba odpouští některé povinnosti spojené se zaměstnáním. Kabinet Petra Fialy například zrychleně protlačil parlamentem zákon, jímž ministerstvo vnitra státním příslušníkům Ukrajiny uděluje dočasnou ochranu, a to až na jeden rok.

„Všichni držitelé dočasné ochrany jsou pro účely zaměstnanosti považováni za cizince s povoleným trvalým pobytem a získávají volný přístup na trh práce. Nemusejí žádat o povolení k zaměstnání. Jejich zaměstnavatelé mají pouze evidenční a informační povinnost, která se vztahuje na všechny cizince pracující v ČR. Držitelé dočasné ochrany se mohou registrovat na úřadu práce jako uchazeči, případně zájemci o zaměstnání a žádat o zprostředkování práce,“ říká Eva Davidová, tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda v úlevách speciálně myslela i na sociální služby. Na návrh ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) byla přijata legislativní změna, která v podstatě změkčuje dokládání splnění požadavků k výkonu profese pracovníka v sociálních službách.

Takový pracovník musí mít odpovídající vzdělání (ukončené základní), být profesně způsobilý (absolvovat minimálně 150hodinový akreditovaný kurz) a bezúhonný (mít čistý trestní rejstřík). Speciální novela zákona však umožňuje, aby všechny tyto náležitosti ukrajinští občané dokládali prvních šest měsíců pobytu pouze čestným prohlášením. „Jde nám o aktivní politiku zaměstnanosti. Důležité je pro nás nyní to, abychom zajistili lidem co nejdřív zaměstnání. A to takové, které jim umožní využít jejich kvalifikaci. Ptáme se proto uprchlíků třeba na jejich vzdělání a u firem zase zjišťujeme, o jaké pracovníky mají zájem,“ říká ministr práce Marian Jurečka.

Jedním dechem dodává, že dopo­ručovanou formou je zaměstnávání napřímo zaměstnavatelem. Jeho resort již totiž odhalil několik případů pracovních agentur, které se snaží využít zoufalé situace uprchlíků a nevýhodnými smlouvami na nich parazitovat. „Za jakékoli nelegální zaměstnávání budou tvrdé sankce, zaměříme se na to,“ nechal se slyšet ministr.