Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Italská bicyklová renesance

Italská vláda přispívá na nákup elektrického kola do výše pět set eur, aby občany odradila od návratu do automobilů.

Italská bicyklová renesance
ilustrační foto | Shutterstock.com

Když do města, tak na kole, řeklo si po odeznění karantény přes půl milionu Italů. V květnu se prodalo o 60 procent více kol než před rokem. V zemi vína a památek dochází doslova k renesanci cyklistiky. V květnu se tu prodalo 540 tisíc kol poté, co na začátku května otevřely obchody s bicykly. 

Aby vláda zabránila dopravním zácpám ve městech a také snížila počet lidí v hromadných dopravních prostředcích, zavedla příspěvek až do výše 500 eur. Dotace v maximální výši je určena především pro nákup elektrických kol. Čerpat ji je možné až do konce tohoto roku. Nadšení pro jízdu na elektrokole zachvátilo podle agentury Reuters také menší italská města. 

„Květen byl výjimečným měsícem pro trh s elektrokoly,“ pochvaluje si situaci šéf italského výrobce elektrických kol Askoll Gian Franco Nanni. „Zaznamenali jsme trojciferný růst objednávek ve srovnání s loňskem.“ Internetové vyhledávání elektrických kol se v květnu meziročně zvýšilo dokonce o 900 procent.  Firma se sídlem v městečku Dueville z provincie Vicenza chce využít příznivé situace na trhu a více expandovat i na cyklisticky přívětivé trhy, jako jsou Nizozemsko, Belgie a Francie. 

Apeninský poloostrov patří mezi země nejsilněji zasažené pandemií covidu-19. Úřady už evidují 34 600 úmrtí, což řadí Itálii na čtvrté místo na světě. V Evropě to je po Británii nejvíce. Italská vláda stále doporučuje lidem, aby se vyhýbali místům, kde se nachází více lidí najednou, protože stále existuje vysoké riziko nákazy. I proto mnoho lidí volí raději jízdu na kole na čerstvém vzduchu. 

Levicový kabinet Guiseppeho Conteho, ze kterého loni odešla protiimigrační strana Mattea Salviniho, vyčlenil na podporu cyklistiky celkem 120 milionů eur (3,2 miliardy korun). A další finance přidá, pokud bude zájem o jednostopý dopravní prostředek přetrvávat.  

Používání jízdních kol je populární zejména v údolí řeky Pád ve městech Bologna nebo Parma. Nyní se ale zájem přesouvá i do jižnějších částí poloostrova. I v kopcovitém Římě je vidět větší poptávka po bezemisním dopravním prostředku. „Už jsme po otevření prodali přes pět desítek kol,“ potvrdil změnu chování Římanů Simone Lazzaretti. Všechny levnější modely elektrokol už jsou vyprodány, zbývají mu pouze nejdražší modely za dva a půl tisíce eur. 

O podpoře elektrokol se debatuje i ve Spojených státech. V oblasti Nové Anglie, což je region pokrývající šest amerických států mezi New Yorkem a Kanadou, vznikají občanské iniciativy, jež žádají dotace na prodej kol na úkor elektromobilů, jejichž prodeje se naopak propadly. 

Ve státě Vermont už forma dotací na e-kola existuje. V Connecticutu vyzvalo 80 organizací a firem místní úřady, aby program podpory elektromobility rozšířily i na dobíjecí kola. Argumentují tím, že dotace na nákup elektroaut není spravedlivá, protože na ni nedosáhne řada domácností s nižšími příjmy. Stát na východě Ameriky každý rok rozdělí na podporu elektrických aut tři miliony dolarů. 

Anthony Cherolis, jenž vede kampaň za rozšíření bonusů i na elektrokola, navrhuje, aby dotace byla ve výši dvě stě až pět set dolarů. To by výrazně pomohlo rozšíření tohoto dopravního prostředku v amerických městech a část populace by to donutilovzdát se auta. Dotace by mohli využít zejména lidé, kteří se obávají, že by používání běžného kola na dojíždění do práce nezvládli fyzicky. Dojezd elektrokol na jedno nabití dosahuje v průměru 40 kilometrů, takže by to většině lidí mělo stačit. 

Zájem o čerpání dotací na koupi poměrně drahých elektromobilů se v Connecticutu od ledna do dubna propadl o 60 procent, naopak poptávka po e-kolech se zvýšila o 58 procent.

Zelené předsednictví EU
Německo se od začátku července stane předsednickou zemí EU. Vláda v Berlíně už vyhlásila ambici podpořit v celé Evropě zelené technologie, jež přispějí ke snižování produkce skleníkových plynů. „Evropa chce být prvním kontinentem na světě, jež bude do roku 2050 klimaticky neutrální. Je to nejdůležitější věc, kterou můžeme udělat pro další generace,“ oznámila německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. Německo proto bude tlačit i na ostatní země, aby v rámci podpory ekonomiky investovaly do udržitelných projektů. Finanční balík ve výši 750 miliard eur, kterým chce Evropská komise podpořit ekonomiku, má být rovněž zaměřen na podporu ekologických řešení. Finance mají mimo jiné směřovat na dotace nákupu elektromobilů a podporu pohonu na vodík, což podporuje Německo i na národní úrovni. Schulzeová uvedla, že chce prosadit, aby sliby států ohledně snižování emisí byly právně závazné.