Dočkáme se tedy po dlouhých letech politických slibů prvních rychlovlaků a v kterém roce to bude?

„Vždycky říkám, že konkrétní termíny je velmi těžké stanovit s ohledem na množství vnějších vlivů. Osobně se domnívám, že velmi dobře postupujeme na Moravě, tedy u částí nazvaných VRT Moravská brána I a II a také u VRT Jižní Morava. Tam by už do konce letošního roku mohla být dokončena dokumentace o vlivu stavby na životní prostředí, tedy EIA,“ říká v rozhovoru pro týdeník Hrot šéf projektu vysokorychlostních tratí Jakub Bazgier ze Správy železnic.

Pokud správce dostane příští rok od ministerstva životního prostředí kladné stanovisko, budou se už podle Bazgiera lépe předpovídat termíny. „U těchto staveb jsme naštěstí ve shodě s krajskými zásadami územního rozvoje, tím pádem bychom v roce 2026 mohli začít psát zadávací dokumentaci na zahájení stavby,“ konstatoval manažer.

Tvrdí, že jeho cílem je dotáhnout do zdárného konce všechny moravské akce, které jsou v současnosti v přípravě skutečně nejdál. „Abychom se pak rychlovlakem už mohli konečně svézt a aby se ukázalo, že rychlovlaky mají smysl,“ dodal Bazgier, podle něhož je „velmi dobře našlápnuto“ na celém úseku mezi Prahou, Brnem a Vídní.

„Ještě musím k celému projektu vysokorychlostních tratí přidat ono pověstné ‚ale‘. V tuto chvíli je zatím v řešení, jak se bude výstavba vysokorychlostních tratí financovat,“ upozornil Bazgier.

Ve hře je přitom vedle evropských a tuzemských zdrojů také soukromý kapitál – obdobně jako u některých dálnic. Podle odhadů by celý projekt vysokorychlostních tratí mohl vyjít až na jeden bilion korun.