Klíčovým aspektem návrhu je zajištění konkurenceschopnosti železniční dopravy vůči automobilové. Všechna hlavní spojení by měla být rychlejší vlakem minimálně o 10 minut. Pokud by se vysokorychlostní tratě vybudovaly podle plánu Superkonektoru, bylo by pro 5,5 milionu obyvatel Česka výhodnější cestovat vlakem, oproti současným 700 tisícům.

Mezi další cíle patří napojení všech krajských měst do hodiny času do Prahy nebo Brna, propojení českých mezinárodních letišť s vysokorychlostními tratěmi a zavedení integrovaného taktového jízdního řádu po vzoru Švýcarska. Celý projekt by měl být dokončen do roku 2040.

Superkonektor navrhuje celkem 1 179 km nových tratí, z toho 851 km vysokorychlostních a 328 km konvenčních. Náklady na výstavbu by mohly být nižší než u současných plánů Ministerstva dopravy, a to díky efektivnějšímu řízení projektu inspirovanému Španělskem.

Zásadní změnou je vysokorychlostní trať z Plzně do Bavorska, která by podle modelu geografů z Univerzity Karlovy přinesla významné navýšení potenciálních ekonomických kontaktů. Podobně by se zvýšil potenciál propojených obyvatel mezi Královéhradeckým a Libereckým krajem a polským příhraničím.

Studie Superkonektor ukazuje, že Česká republika má potenciál stát se důležitou křižovatkou Evropy a významně zvýšit mobilitu svých obyvatel díky promyšlené výstavbě vysokorychlostních železničních tratí.