Objevení sršně asijské je dalším důkazem rozpínavosti invazních nepůvodních druhů. A také škod, které po celém světě způsobují, jak ukazuje aktuální zpráva Mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). 

Na 86 odborníků ze 49 zemí více než čtyři roky hodnotilo dopady, příčiny a možnosti redukcí těchto invazí druhů a z hlediska ekonomických dopadů na přírodu a obyvatelstvo došli k neuvěřitelné částce 423 miliard dolarů ročně, tedy téměř deset bilionů korun. Od roku 1970 přitom celosvětové ekonomické náklady spojené s invazními druhy vzrostly v každém desetiletí nejméně čtyřikrát.

A nejde pouze o peníze, které je nutné utratit za likvidaci škodlivých druhů, ale vznikají i další škody. Například na šíření letních smrtících požárů na Havaji se podle vědců výraznou měrou podílely hořlavé trávy, které člověk úmyslně přivezl z Afriky jako pastvu pro dobytek.

Invazní druhy komárů zase šíří nemoci, jako jsou horečka dengue, malárie, virus zika či západonilská horečka. Mezi další dopady patří škody na zemědělských plodinách, ale například i rybářské revíry zahlcené invazními vodními rostlinami.

„Invazní druhy ovlivňují nejen přírodu, ale také lidi a způsobují podstatné ztráty,“ konstatoval Aníbal Pauchard z chilského Institutu ekologie a biodiverzity, který se podílel na koordinaci zprávy IPBES. Invazní druhy tak představují velkou globální hrozbu pro přírodu, ekonomiku, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví.

Mezivládní zpráva, která byla zveřejněna v září, konstatovala, že kvůli cestování, mezinárodní dopravě a dalším projevům lidské činnosti zdomácnělo po celém světě více než 37 tisíc nepůvodních druhů, z nichž je něco přes 3,5 tisíce invazních.

Podle vědců je toto číslo spíše podhodnocené, protože z mnoha regionů chybějí přesné informace. Každopádně platí, že invazních druhů přibývá. Zmiňovaná sršeň asijská byla před dvaceti lety zavlečena do Francie se zásilkou zboží z východní Asie. Od té doby se šíří západní Evropou. Letos v létě se objevila v Maďarsku u hranic se Slovenskem. 

Podle zkušeností ze zemí, kde jsou k dispozici dlouhodobé údaje – Portugalsko, Španělsko, Francie či Belgie –, je důležité zajistit okamžitou likvidaci nalezených hnízd. Podcenění situace v prvních letech výskytu vede k jejímu trvalému usazení a k velmi obtížné likvidaci.

Tématu se podrobně věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.