Některá média ji ještě nedávno označovala za vzácného, exotického či krásného ptáka. Přesto by husice nilská měla z české krajiny v ideálním případě úplně zmizet. Jde o další nepůvodní invazní druh, který pronikl do střední Evropy a vytlačuje domácí ptáky. Ministerstvo životního prostředí proto husici zařadilo do vznikající vyhlášky, která definuje nechtěné živočichy a umožňuje jejich lov, který se však nově bude oficiálně nazývat regulací.

Ve vyhlášce se rovněž ocitli mýval severní, norek americký, nutrie říční a psík mývalovitý. Ti však byli na černé listině už dříve. Vedle husice je novým přírůstkem na seznamu ještě ondatra pižmová.

Vyhláška je reakcí na zákon o nepůvodních invazních druzích, který nedávno Senát vrátil do Sněmovny. Ten zavádí do české legislativy evropské předpisy a podle představ státu má zefektivnit boj s nechtěnou flórou a faunou. Nově by tak mohli invazní druhy lovit s povolením i uživatelé honitby, nikoli jen členové myslivecké stráže. Návrh nicméně také vyjímá čtyři výše zmíněné „staré“ škůdce z mysliveckého zákona, kde jsou uvedeni doposud. Nově je bude definovat právě vyhláška. 

Invazní druhy podle důvodové zprávy způsobí v Evropě každoročně škody ve výši až dvanáct miliard eur a až sto milionů eur padne na snahu zabránit jejich šíření. V České republice se vyskytuje na dva tisíce nepůvodních druhů, ne všechny lze však označit za invazní. Škody za Česko nejsou přesně vyčísleny, náklady na omezování invazních nepůvodních druhů se však odhadují na stovky tisíc až miliony korun ročně. 

Invaze na invazní zákon

Projednávání zákona se v Senátu zkomplikovalo. Slovy senátora Hynka Hanzy došlo k „invazi na invazní zákon“. Poslanci totiž do návrhu protlačili kontroverzní přílepek k mysliveckému zákonu, který s invazními druhy nijak nesouvisí. Ten ruší již před dvěma lety schválenou, ovšem stále neúčinnou povinnost, aby se úřady každoročně zabývaly 5,8 tisíce plánů mysliveckého hospodaření a donutily případně snižovat stavy zvěře ty myslivce, kteří se k jejímu přemnožení stavějí poněkud laxně. 

Změna by měla začít platit ke konci roku, čemuž chce ministerstvo zemědělství zabránit. Ve Sněmovně již proto leží i regulérní novela samotného mysliveckého zákona. Ten se však do voleb s největší pravděpodobností schválit nepodaří, a tak zákonodárci protlačili rušící úpravu právě do rychlejšího návrhu zákona o nepůvodních škůdcích. Takový postup se však nelíbil senátorům a ti přílepek rušící přílepek z roku 2019 opět vyškrtli. Očekává se, že Sněmovna senátní verzi ještě v září schválí, a zákon o invazních druzích tak začne platit.