Dánský obchodník s obezitou je (skoro) největší firmou v Evropě
Tržní kapitalizace výrobce léků na hubnutí Wegovy a Ozempic na chvíli předčila luxusní impérium LVMH.
redaktor
Dánská farmaceutická společnost Novo Nordis, která vyrábí léky na hubnutí Wegovy a Ozempic, se v pondělí stala nejhodnotnější firmou v Evropě a sesadila z trůnu francouzský luxusní konglomerát LVMH. V průběhu týdne si obě firmy pořadí zase vyměnily.
Cena akcií firmy vzrostla poté, co Novo Nordisk uvedl tento populární lék na britský trh. Souběžně s tím začal být k dostání i na největším evropském trhu, v Německu. Na konci pondělního obchodování tak měla firma na burze hodnotu 428 miliard dolarů.
Každý třetí Brit
V Evropě je hlavním trhákem firmy přípravek Wegovy, jenž při jedné injekci týdně dokáže lidi přesvědčit, že nemají chuť k jídlu. Lék je nyní v Británii dostupný v rámci státní zdravotní služby NHS ve Spojeném království a také na soukromém trhu. Na lékařský předpis jej však mohou dostat jen lidé, kteří jsou certifikovaní tlusťoši (BMI nejméně 27) a trpí v souvislosti s tím zdravotními problémy.
V prvních zemích, tedy v USA, Dánsku a Norsku, „jsme při uvedení na každý trh zaznamenali velmi, velmi rychlý nárůst spotřeby“, uvedl CEO firmy Lars Fruergaard Jørgensen. „V Dánsku dnes bere Wegovy celé procento populace.“
Britský trh by pro dánskou firmu mohl být doslova zlatým dolem. Podle OECD je ve Spojeném království téměř každý třetí dospělý člověk obézní, což je nejvíce v Evropě.
Americká televize CNN v červenci informovala o třech pacientech, kteří užívali Wegovy nebo Ozempic (lék na cukrovku s podobnými účinky, populární zejména v USA) a u kterých se objevila žaludeční paralýza, což podle lékařů mohlo souviset s těmito léky. A v Evropě regulační orgány zkoumají, zda tyto léky nemohou mít souvislost se sebevražednými myšlenkami.
Wegovy a Ozempic jsou oblíbené, protože lidi zbavují nutnosti sebedisciplíny. Odborníci však varují, že tyto injekce nejsou rychlým řešením ani náhradou zdravé stravy a pohybu. Pokusy ukazují, že pacienti po ukončení léčby často opět přibírají na váze.
Vývoj a výdělek
S tím souvisí další ekonomická výhra, již pro Novo Nordisk tyto léky představují. Pokud si lidé chtějí zachovat jimi dosaženou nižší hmotnost (až o patnáct procent, udává se obvykle), musí je užívat pořád. Podle Jørgensena je léčba obezity podobná léčbě chronických onemocnění, jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka. „Musíte v léčbě pokračovat, jinak se příznaky vrátí,“ řekl.
To staví Novo Nordisk do výtečné pozice. V USA stojí dávky Ozempiku na měsíční léčbu 1350 dolarů, v Evropě je Wegovy jen o málo levnější. Pokud by léčbu obdržel každý desátý obézní Brit (takový poměr existuje právě v Dánsku), znamenalo by to pro NN tržby přes dvacet miliard dolarů ročně jen z britského trhu. (Třeba to firmě umožní najmout někoho, kdo dokáže pro její příští trhák vymyslet název, který nezní jako jméno romantického polského básníka.
Souboj obou pretendentů na pomyslný titul největší evropské firmy (podle tržní kapitalizace) tak odráží to, čemu optimisticky říkáme vývoj. Firmě LVMH, která vydělává na lidské marnivosti bez přívlastků, zdatně konkuruje právě NN. Jeho ideálním klientem je člověk dostatečně ješitný, aby mu vadilo, že vypadá jako hroch, ale zároveň nemá dost vůle, aby dokázal méně či zdravěji jíst; je příliš líný, než aby se donutil pravidelně hýbat; a je dost bohatý, aby dokázal za měsíc „léčby“ zaplatit ekvivalent více než čtyřnásobku mediánového ročního příjmu na Zemi.