Automatická valorizace platby za státní pojištěnce, kterou stát hradí zdravotní pojištění ženám na mateřské, rodičům na rodičovské dovolené, nezaměstnaným či seniorům a dětem, byla přijata teprve loni. Vládní politici však už nyní uvažují o její úpravě. Důvodem je vysoká inflace. Hrozí, že by platba automaticky vyskočila příliš rychle a výrazně, jako v případě penzí. Státní kasu by to stálo asi sedm miliard korun navíc.

V době, kdy stát hledá úspory, to ministerstvo financí nechce dopustit. Vládní koalice však nemá jasno. Zatímco podle ministra financí Zbyňka Stanjury je osekání automatické valorizace „logickým krokem“, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) to není „na pořadu dne“. 

„V letošním roce činí výše platby za státní pojištěnce 1900 korun měsíčně, zatímco ještě v roce 2018 se jednalo o částku 969 korun. Za pouhých pět let se tedy platba za státní pojištěnce bezmála zdvojnásobila. Pokud by nedošlo k úpravě valorizačního mechanismu, pak by se podle stávajících odhadů ministerstva měsíční platba v příštím roce dostala již na 2081 korun,“ sdělil týdeníku Hrot mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.

Proto stejně jako vláda zatáhla za ruční brzdu u důchodů, uvažuje nyní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rovněž o osekání platby ve zdravotnictví. Oproti penzím, kde to vláda učinila pozdě a překotně a podle některých odborníků i legislativně chybně, však tentokrát chtějí politici systémovou změnu, které by nehrozilo zrušení Ústavním soudem.

„Je to téma pro nějaký vzdálenější horizont, rozhodně to není aktuální,“ řekl Hrotu Válkův mluvčí Ondřej Jakob. Na opakované dotazy Jakob uvedl, že na ministerstvu zdravotnictví nemají informace o tom, že by na financích měli takové tendence. „Žádný konkrétní návrh z ministerstva financí není na stole,“ doplnil mluvčí.

Finance to potvrdily, avšak s upřesněním. S návrhem změn totiž přijde třetí resort, konkrétně práce a sociálních věcí. Právě ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) má zpracovat systémovou změnu u penzí. Výsledkem mají být kromě parametrických změn u důchodů (kterým Jurečka stále vzletně říká reforma) rovněž úpravy ve valorizačním vzorci důchodů.

„V tuto chvíli tedy čekáme na představení příslušného návrhu ministerstva práce a sociálních věcí,“ řekl mluvčí ministerstva financí Běhal. Stanjurova „logičnost“ spočívá v tom, že pokud byl přijat valorizační mechanismus u platby za státní pojištěnce po vzoru penzí, stejně tak by mělo dojít k jeho úpravě ve chvíli, kdy se upraví vzor – tedy valorizace penzí.

Vladimír Barák

Proti zvažovanému ponížení valorizace ale hlasitě protestují vlivné lékařské odbory i Česká lékařská komora. „Už jsme informace o plánované změně zaznamenali a musíme se jasně vymezit, že toto je pro nás nepřijatelné. Tuzemské zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované. Hovoříme o dalších miliardách, o něž by politikové zdravotnictví připravili. Kvalitu a dostupnost zdravotní péče to zcela jistě nezvýší. Pokud čelíme vysoké inflaci, jsou vysoké ceny za energie, zvyšují se nájmy, tak není možné to nekompenzovat. Prezident České lékařské komory Milan Kubek k tomuto tématu již píše kritický článek do lékařského časopisu a bude chtít rovněž hovořit s politiky, že toto není správná cesta,“ řekl Hrotu Michal Sojka, mluvčí České lékařské komory. 

Podle lékaře Martina Engela, předsedy Lékařského odborového klubu, vládní politici zkoušejí, co ještě tuzemské zdravotnictví vydrží. „Už loni nás na vládě připravili o čtrnáct miliard, když platbu snížili oproti částce schválené kabinetem Andreje Babiše. Teď by to vypadalo, že úpravou vzorce připraví systém o dalších sedm miliard. To se už musí projevit. Vnitřní zadlužení zdravotnického systému je extrémní, dál už to fakt nejde. Koncem dubna se uvidím s ministrem Válkem a pevně věřím, že nás podpoří. Jinak totiž bude opravdu zle,“ říká Engel.

Ministerstvo financí ústy svého mluvčího Běhala ubezpečuje, že „ani v případě nižšího tempa růstu plateb za státní pojištěnce nedojde ke snížení kvality ani dostupnosti péče“. Pojišťovny prý mají na svých účtech dostatek peněz z předchozích období. „Výše celkových zůstatků zdravotních pojišťoven ke konci února roku 2023 dosáhla 63,5 miliardy korun, což je druhé nejvyšší číslo od roku 2007,“ sdělil Běhal. Státní pokladna ušetří, čerpaly by se tyto „rezervy“.

Platba za státní pojištěnce je významným příjmem zdravotních pojišťoven – celkem je totiž pojištěnců státu bezmála šest milionů. Například v roce 2021 v součtu činila platba za všechny státní pojištěnce 126 miliard korun. Tvoří to asi třetinu příjmů do systému veřejného zdravotního pojištění.