Při procházce centrem Prahy a přilehlými čtvrtěmi je není možné přehlédnout. Malé schránky nejrůznějších tvarů a velikostí, jejichž prostřednictvím si majitelé bytů s hosty bez nutnosti osobního kontaktu předávají klíče od Airbnb bytů, visí všude. Najdete je na sloupech veřejného osvětlení, zábradlích, na zdech domů nebo na vstupních dveřích. 

Zatímco úřady v českém hlavním městě toto nelegální využívání veřejného prostoru pro byznys s krátkodobými pronájmy tolerují, jinde už radnicím došla trpělivost. Příkladem je Paříž, kde bude podle agentury Bloomberg městské zastupitelstvo už příští měsíc hlasovat o jejich zákazu. A ten má údajně velmi slušnou šanci získat většinovou podporu.

Zmizet by podle návrhu měly schránky ze všech míst, která patří do majetku francouzské metropole. A ty ostatní, které majitelé bytů umístili třeba na zdi, dveře domů nebo v dalších společných prostorách, by museli odsouhlasit i ostatní obyvatelé nemovitosti. Zůstat by boxy směly jen tam, kde i místo pro schránku patří přímo majiteli bytu. 

Bloomberg upozorňuje, že podobné pravidlo už v Paříži de facto platí; teprve po schválení nové legislativy by ale úřady dostaly pravomoci je naplno vymáhat.

Pokud pařížská radnice zpřísnění pravidel odsouhlasí, bude tím následovat šest dalších francouzských měst – mimo jiné třeba Nice, Lille nebo Annecy. Jak tamní úřady dodržování vynucují? Pokud kontroloři narazí na nepovolenou schránku nebo když jim ji někdo nahlásí, nejprve na ni přilepí lístek s varováním. V něm majitele vyzvou, aby se do dvou týdnů obrátil na úřad s žádostí o legalizaci schránky. Když tak neučiní, město ji odstraní. 

Předkladatelé návrhu v Paříži vysvětlují, že hlavní důvod pro zákaz klíčových boxů ve veřejném prostoru je estetický – jedná se prý o vizuální smog. Zároveň ale přiznávají, že má jít o další způsob, jak krátkodobé pronájmy bytů turistům prostřednictvím platforem jako Airbnb nebo Booking zkrotit. 

Paříž totiž už dříve zavedla sadu pravidel, která majitelům Airbnb bytů podnikání komplikují. Omezila například počet dní, kdy se byt smí takto pronajímat, na 120 dní v roce. Majitelé by navíc nemovitosti měli přihlásit do komerčního, výše daněného režimu.

Ve skutečnosti ale Paříž v souboji s bytovými hoteliéry prohrává. Majitelé pouze přešli do šedé zóny. Právě nelegální schránky toto obcházení pravidel usnadňují. Pokud ale bude muset majitel komerčního bytu požádat město či ostatní obyvatele domu o souhlas, de facto tím o svou anonymitu přijde. A „přizná barvu“ ohledně skutečného užívání bytu k pronájmům.