Mezi 497 oběťmi a 239 pachateli si zvláštní pozornost získal případ kněze H., sexuálního delikventa, který v průběhu let zneužil minimálně 23 dětí. Případ je třaskavý především tím, že vedle mnoha církevních hodnostářů měl být o činech H. dobře informován i dřívější mnichovský arcibiskup Joseph Ratzinger, jenž jako papež později přijal jméno Benedikt XVI. Ten však proti knězi nijak nezasáhl.

Významně zesílilo především podezření, že Ratzinger věděl o několika případech sexuálního zneužívání v Essenu. Odtamtud byl H. počátkem osmdesátých let „uklizen“ do Bavorska, kde byl v té době Ratzinger arcibiskupem. Ačkoli H. docházel na terapie, ve zneužívání dětí dál pokračoval, a to i poté, co byl v roce 1986 pravomocně odsouzen.

Přesto církev knězi umožnila dál pokračovat v práci včetně kontaktu s dětmi a mladistvými. A to až do vynuceného odchodu do důchodu v roce 2010, kdy o možném krytí trestné činnosti tehdejším papežem informovaly The New York Times. Bývalý papež veškerá nařčení odmítl.