Čínská reakce na návštěvu české delegace v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem na Tchaj-wanu je přesně taková, jaká se dala čekat – nepřátelská, nevybíravá a veskrze banální. A nic na tom nezmění ani hloupě servilní lísání hradní party, která honem pospíchala čínskou ambasádu ujistit, že prezident Zeman odteď Vystrčila najust nebude zvát na čaj.

Hněv soudruhů z Pekingu odskáčou hlavně ti, kdo ostrov nenavštívili (jak jinak?). Například tradiční český výrobce hudebních nástrojů Petrof přišel o zakázku v hodnotě přes pět milionů korun. Ovšem ani Petrof nakonec tratit nebude; již vyrobené klavíry obratem koupila nadace miliardáře Karla Komárka.

Nabízí se otázka: můžou Číňané udělat něco, co nás bude opravdu bolet? Seberou Home Creditu licenci k podnikání na tamním trhu? Vypnou vodu a proud v pražském Florentinu? Rozprodají základní sestavu Slavie? Zní to až úsměvně, ale když dáme dohromady fakta, víc může ve vzájemném konfliktu ztratit komunistický režim v Pekingu.

Vzhledem k nevyrovnané obchodní bilanci, kdy loňský dovoz z Číny dosáhl 650 miliard korun oproti vývozu v hodnotě necelých 57 miliard korun, je zřejmé, že v případné obchodní válce nemá Česko moc co ztratit. Naopak pekingský režim riskuje další zhoršení své pověsti ve světě. Svým tlakem na Českou republiku totiž fakticky říká: „Pozor na nás, jsme arogantní a mstiví parchanti.“

Odskáče to PPF nebo Škoda?

Je dost pravděpodobné, že dopad stupňujícího se napětí na lince Praha–Peking pocítí čeští exportéři a investoři. Obvykle se zmiňují dvě velké společnosti, které jsou v Číně silně angažovány – poskytovatel půjček Home Credit ze skupiny PPF a Škoda Auto. Ale ani v jednom případě to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.

Home Credit je významným hráčem na čínském trhu s půjčkami, ke konci loňského roku zde evidoval půjčky v objemu 13 miliard eur. Jenže Home Credit i mateřská skupina PPF mají oficiální sídlo v Amsterdamu a v případě českočínské roztržky mohou vytáhnout argument, že se jedná o nizozemské a nikoli o české společnosti. Nizozemsko je navíc známé tím, že s řadou zemí světa včetně Číny uzavřelo výhodné smlouvy o ochraně investic.

Co se týká Škody Auto, čínský trh je pro ni formálně ten největší. Loni zde prodala celkem 282 tisíc aut. Jenže výrobu zajišťuje společný podnik koncernu Volkswagen s lokálním čínským partnerem SAIC. Jak lze vyčíst z loňské výroční zprávy Škody Auto, česká automobilka z toho má jen značně omezený prospěch. Konkrétně se jedná o příjem 1,3 miliardy korun za licenční výrobu a 929 milionů korun na dividendách z čínského závodu.

Daniel Deyl

Navíc se zdá, že se Škodě přestalo na čínském trhu dařit. Už loni zde zaznamenala snížení prodeje v meziročním srovnání o 17 procent, v letošním prvním pololetí se propad prohloubil na 38,5 procenta. Značnou roli v tom jistě hraje epidemie koronaviru, ale nebude to jediný problém. Zřejmě to bude i tím, že Volkswagem nabízí na čínském trhu také lowcostovou značku Jetta, která konkuruje právě Škodovce.

Číňané mají rádi symboly

Jak v praxi vypadá čínská pomsta, popsal na svém webu například magazín The Diplomat. Když čínský disident Liou Siao-po dostal v roce 2010 Nobelovu cenu míru, následovalo šestileté zmrazení oficiálních styků s Norskem. Co se týká byznysu, Číňané zablokovali dovoz norských lososů. Ekonomiku severské země to sice příliš nepoškodilo, jako symbolický trest to ale působilo efektně.

Podobný případ nastal před čtyřmi lety poté, co se tehdejší slovenský prezident Andrej Kiska setkal – a to soukromě v jedné bratislavské restauraci – s tibetským dalajlamou Tändzinem Gjamcchem. Oficiální vztahy mezi Čínou a Slovenskem zhruba na rok zamrzly, ale vzhledem k omezenému slovenskému vývozu do Číny se pekingskému režimu nepodařilo najít vhodný produkt k exemplárnímu bojkotu. Tudíž se to tehdy obešlo bez ekonomického dopadu.

Uvidíme, co si Číňané vyberou v českém případě. Mezi hlavními položkami českého exportu do Číny lze nalézt dřevo, buničinu, zařízení pro rozvod elektřiny, autodíly, mikroskopy a dětské hračky. Většina společností vyváží do Číny jen malý zlomek své produkce. Mezi výjimky patří v úvodu zmíněný Petrof, pro který je podle vyjádření majitelky firmy Zuzany Ceralové Petrofové Čína klíčovým trhem s 35procentním podílem.

Žádný velký dopad naopak nelze očekávat v oblasti turistického ruchu. Ještě loni k nám přijelo 612 tisíc návštěvníků z Číny, aby se podílelo na neprůchodnosti ulic v centru Prahy a Českého Krumlova. Od počátku letošního roku jsou cesty z Číny a zpět vinou koronaviru téměř vyloučené. Lze jen spekulovat, která překážka zmizí dřív – zda koronavirus, nebo čínská nevraživost vůči Česku kvůli senátorské cestě na Tchaj-wan.

Možnost odvety

Naopak česká vláda by mohla reagovat na čínské provokace tak rázně, že to Peking zabolí. Nabízí se možnost vyřadit čínský koncern CGN ze soutěže na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech a také nepustit Huawei k dodávkám mobilních sítí páté generace. Na úrovni Evropské unie by Česko mohlo vytáhnout téma dumpingových dovozů z Číny či porušování autorského práva a patentů.

Popravdě řečeno, čínské CGN patří mezi outsidery tendru na nový blok Dukovan a jeho vyřazení by kvalitu soutěže nijak nesnížilo. Číňané stále nemají pro svůj reaktor certifikaci v Evropě a škodí jim také nízký zájem o spolupráci s českými subdodavateli. Vyřazení čínského (a taktéž ruského) zájemce z tendru s ohledem na bezpečnostní riziko již skoro dva roky požaduje vládní bezpečnostní komise, v níž sedí zástupci tajných služeb, Úřadu vlády a několika ministerstev.

Mnohem bolestivější by bylo vyřazení čínských společnosti Huawei a ZTE z výstavby mobilních 5G sítí. Tady je naopak Čína – vzhledem k nižším cenám technologií – jasným favoritem. Jenže je tu jistý problém. Podle západních tajných služeb a některých expertů odesílají zařízení značek Huawei a ZTE citlivá data o uživatelích do Číny, kde je firmy ochotně naservírují tajným službám.

Různé země k této kauze přistupují odlišně. Ve Spojených státech, Japonsku, Jižní Koreji či Austrálii byli čínští uchazeči z dodávek pro mobilní sítě nové generace bez milosti vyřazeni. Letos v červenci se do tábora obezřetných přidala Británie a podobný krok zvažuje i Francie. Naopak Německo nemá s technologií Huawei zásadní problém. Česká republika zatím váhá. Technologie pro 5G sítě dodají i švédský Ericsson, finská Nokia či americké Cisco, takže po případném vyřazení Číňanů bude z čeho vybírat.

Model Izrael

Co se týká možné spolupráce Česka a Tchaj-wanu, nabízí se jedna historická paralela. Československo jako první země pomohlo vznikajícímu Státu Izrael dodávkami zbraní v nejtěžší chvíli, kdy jej ze tří stran přepadly armády arabských zemí. Česko z toho těží dodnes, v Izraeli jsme stále oblíbení, což funguje i byznysově. Český vývoz do Izraele loni dosáhl 22 miliard korun, tedy víc, než činí export na mnohem větší trhy včetně Indie, Jižní Koreje, Egypta či Brazílie.

Podobný postup by šlo opakovat i v případě Tchaj-wanu. Navázání nadstandardní spolupráce se zemí, kterou ostatní přehlížejí, by mohlo prospět českému exportu a vynahradit ztráty na čínském trhu. Byla by to odvážná hra, ale jak vědí všichni hazardní hráči a burzovní investoři, výše možné výhry bývá přímo úměrná podstoupenému riziku.

Vzhledem ke složení současné politické reprezentace však směřujeme k naplnění jiného scénáře. Vypadá zhruba takto: Prezident Zeman se nespokojí s teatrálním plesknutím Vystrčila přes prsty, sebere poslední zbytky sil, shromáždí místní fanklub rudé Číny a odletí do Pekingu omluvit se tamním vládcům. Jeho čínský protějšek mu s výrazem přísného otce odpoví něco ve stylu „pro tentokrát vám odpouštím, ale příště už nás nezlobte“. A krtek bude opět až po ramena vězet v pandí zadnici.