Rozhodnutí ČNB bylo v souladu s tržním očekáváním a nepředstavuje tak velké překvapení. Shodli se na tom analytici. Odpovídá tomu podle nich i nulová reakce finančního trhu. Základní úroková sazba 5,25 procenta se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.
Okamžitá reakce na finančním trhu je minimální, když se koruna pohybuje poblíž 25,10 Kč/EUR, kam posílila v posledních dnech, řekl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Dvoutýdenní repo sazba se dostala na úroveň nižší hranice rozmezí úrokových sazeb americké centrální banky Fed, upozornil analytik XTB Tomáš Cverna. Při pokračování snižování sazeb ČNB lze podle něj očekávat oslabování koruny vůči dolaru.
"Dnešní snížení úrokových sazeb ČNB je zcela v souladu s očekáváním analytické obce," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Snížení úroků o půl procentního bodu podle něj možná povede k mírně negativní reakci kurzu koruny. Lze předpokládat, že ČNB bude úroky snižovat i na dalších zasedáních, což povede k poklesu úroků tuzemských bank, jak u vkladů, tak úvěrů, dodal.
Dnešní rozhodnutí se tradičně nejrychleji promítne na trhu u těch produktů, u kterých jsou úrokové sazby nejvíce svázány s krátkodobou sazbou ČNB, doplnil analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Očekává tak další pokles úrokových sazeb u korporátních úvěrů. Také sazby u vkladů se budou podle něj snižovat v souladu s poklesem hlavní sazby ČNB.
Pro hypoteční sazby rozhodnutí podle něj žádný citelný vliv mít nemusí. "Jednak tato informace je v delších sazbách již obsažena, jednak tyto sazby v posledních týdnech citelně ovlivnil globální vývoj a zejména přehodnocení očekávání trhu ohledně rychlosti poklesu sazeb americké centrální banky Fed," podotkl Seidler.
"Kvůli zvýšení ceny zdrojů banky budou opatrné a své sazby u hypoték spíše ponechají na stávající úrovni, a to pro fixace na tři a pět let. Pokud banky sazby u hypoték sníží, tak u krátkých fixací na jeden až dva roky," doplnila hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová.
Debata se podle analytika Cyrrusu Víta Hradila vedla mezi snížením základní sazby o 0,50 a 0,25 procentního bodu. Ve prospěch odvážnějšího přístupu hovořila podle něj hlavně česká spotřebitelská inflace, která v uplynulých dvou měsících dosahovala dvouprocentního cíle centrální banky, což by ČNB opravňovalo i ke strmějšímu snížení sazeb. K opatrnosti naopak vybízí detailnější struktura inflace, která ukazuje, že tohoto cíle bylo dosaženo do značné míry pomocí statistických vlivů loňské srovnávací základny, poznamenal.
Vzhledem k poklesu inflace a návratu meziročního růstu spotřebitelských cen v prvním čtvrtletí k běžným hodnotám dává další snižování úrokových sazeb smysl, uvedl Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu. Vysoké úroky, a tedy i robustnější náklady na financování představují pro podniky další překážku v růstu či plánování investic, míní. Snížení úrokové zátěže je proto podle něj z hlediska podnikatelské aktivity přínosné.
Bankovní rada bude podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera úrokové sazby snižovat stejným tempem také na dalších dvou zasedáních. Pro červen a srpen očekává snížení opět o půl procentního bodu. Celková i jádrová inflace by měly do konce roku setrvat v tolerančním pásmu ČNB, odhadl.
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 6,25 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 4,25 procenta.
Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu, na březnovém zasedání stejný krok zopakovala.