Čína za manévry u Tchaj-wanu utratila miliardy dolarů, zvyšuje bojovou připravenost
Čína si nárokuje ostrov Tchaj-wan v Jihočínském moři a posiluje vojenskou přítomnost v regionu.
redaktor
Peking jen v loňském roce utratil za vojenská cvičení v oblasti Tchaj-wanu 15 miliard dolarů, v přepočtu 336 miliard korun. Celkově to je sedm procent čínského obranného rozpočtu. Vyplývá to z analýzy tchajwanských ozbrojených sil, o které informovala agentura Reuters.
Tchajwanská vláda tím poukazuje na to, že čínský komunistický režim zvyšuje vojenské napětí nejen v regionu jižní Asie, ale i v celé oblasti Tichého moře. Peking opakovaně tvrdí, že ostrov, na kterém žije 24 milionů obyvatel, je součástí Číny a nevylučuje ani použití síly, pokud by začal zaujímat výrazně proamerické postoje.
Tchaj-wan je lídrem ve výrobě nejpokročilejších mikročipů a jeho nejsilnějším spojencem jsou Spojené státy. Tchaj-pej se ale obává, že bude pro něj stále obtížnější ubránit suverenitu v souvislosti s tím, že Peking utrácí stále vyšší sumy na zbrojení a armádu.
„Utrácejí obrovské množství zdrojů ve snaze získat kontrolu nad oblastí Jihočínského a Východočínského moře,“ komentoval zvýšené výdaje říše středu vysoký tchajwanský úředník.
Enormní vojenské výdaje Komunistické strany Číny mají negativní dopad na mír a stabilitu v regionu, což neprospívá globální prosperitě a rozvoji, uvedlo tchajwanské ministerstvo obrany. Čínský protějšek odmítl údaje komentovat. Peking nicméně už varoval Američany a jejich spojence před vojenskou blokádou ostrovů v regionu.
Analýza, kterou vypracovala tchajwanská armáda, má pomoci pochopit, kolik finančních prostředků vynakládá čínská armáda na námořní a letecká cvičení s přihlédnutím na vývoj čínské ekonomiky.
Tchaj-pej tím chce lépe vyhodnotit rizika, které vyplývají pro její nezávislost a ekonomiku. Prostředky, které asijská ekonomika číslo jedna loni utratila za manévry, představují 85 procent obranného rozpočtu Tchaj-wanu.
Loni čínské letectvo v regionu provedlo přes 9200 letů, námořnictvo pak uskutečnilo 70 tisíc plaveb, včetně využití letadlových lodí a torpédoborců. Bezpečnostní analytik Čch'-e Čchun z think-tanku Asociace strategického plánování v Tchaj-peji varoval, že čínská armáda stupňuje svou vojenskou připravenost, zvyšuje počet letadel a navyšuje výcvik pilotů.
Počet i rozsah vojenských cvičení kromě Pekingu zintenzivnily i Spojené státy. Pentagon oznámil, že pro příští rok počítá s částkou 9,9 miliardy dolarů (222 miliard korun), kterou utratí v tichomořské oblasti s cílem odstrašit vojenskou přítomnost Číny.