Téměř tři roky se čínským komunistům dařilo držet pandemii koronaviru pod kontrolou. Či lépe řečeno předstírat, že nad virem mají kontrolu. 

Poslední dny ale ukazují, že bez drsných lockdownů a karantén (a patrně také falšování statistik) se virus v říši středu chová stejně jako kdekoli jinde. Šíří se lavinovitě a především starší generace nemilosrdně kosí.

Čínské vedení dlouho odolávalo tlakům na přehodnocení své nekompromisní „proticovidové“ politiky. Většinu pokusů o zmírnění restrikcí rázně ukončilo po prvních pár stovkách nakažených lidí. Naposledy ale před několika týdny po rozsáhlých protestech komunisté konečně rezignovali a většinu opatření uvolnili.

Nyní závažnost problémů Peking zatím popírá či zlehčuje. Ve hře není málo: staronový prezident Si Ťin-pching si deset let buduje pozici neomylného lídra a nyní musí najít cestu, jak si po covidovém fiasku zachovat tvář a obhájit dosavadní politiku nulové tolerance. Právě ta je totiž příčinou dramatu, které se na Východě odehrává.

Oficiální stanovisko čínského hlavního epidemiologa Cun-jou Wua zní i tak dost děsivě. Podle Wua čelí čínská města první vlně, která potrvá do poloviny ledna. Během ní se má nakazit deset až třicet procent obyvatel, přičemž smrtnost má dosáhnout až 0,16 procenta.

Po zimní vlně podle epidemiologa přijdou ještě dvě další. Tu v pořadí druhou budou mít na konci zimy na svědomí lidé, kteří budou po zemi cestovat za oslavami čínského Nového roku. A třetí zajistí ti, kteří si virus přivezou na začátku jara z oslav.

Pokud vyjdeme z těchto odhadů, horní hranice počtu obětí pouze u první zimní vlny by mohla při nejhorším vývoji dosáhnout přes 670 tisíc. 

Například americký epidemiolog čínského původu Eric Feigl-Ding ale upozorňuje, že skutečnost bude patrně ještě mnohem horší. Úřady podle něj ještě víc než v minulosti „podstřelují“ skutečné statistiky obětí a kvůli nedostatečným kapacitám testovacích laboratoří je mnohem větší i skutečný podíl nakažených.

Feigl-Ding na svém twitterovém účtu reportuje o nonstop jedoucích krematoriích a přeplněných márnicích v Pekingu už dnes, tedy ještě před vrcholem vlny. Odhaduje proto, že pravděpodobnější počet obětí se bude pohybovat v milionech. 

Záležet bude na reakci vlády a místních samospráv. Pokud nechají pandemii volný průběh, jako to nyní činí drtivá většina západních zemí, budou obětí více než dva miliony, tvrdí epidemiolog.

Zatímco v odhadech průběhu pandemie se různé zdroje liší, v případě příčin je jasná shoda. Čína nejenže není kvůli tvrdým restrikcím a karanténám téměř vůbec promořená, slavné to ale není ani s vakcinací.

I u nejstarší generace nad šedesát let má za sebou dvě dávky vakcíny jen něco přes osmdesát procent lidí; na posilující dávku ale zašly pouze necelé dvě třetiny. To je velký problém: v Číně se očkuje místními vakcínami CoronaVac a Sinopharm, které mají mnohem menší účinnost.

Pouhé dvě dávky, aplikované navíc před dlouhou dobou, proto neposkytují seniorům téměř žádnou ochranu. Příliš dobré vyhlídky nemají ani lidé s třetí dávkou. Obě čínské vakcíny se totiž ukazují jako velmi slabě účinné proti aktuální variantě covidu s názvem omikron.

Se znepokojením sleduje vývoj v Číně celý svět. Podobně masivní vlna covidu téměř s jistotou vyvolá další komplikace v mezinárodním obchodě. I pokud nepřijdou nové lockdowny, masivní počty nakažených zavřených doma vyřadí z provozu řadu výrobních firem, ale také logistické podniky. Hrozí tak další komplikace v lodní dopravě.

Obavy mají západní epidemiologové také z toho, že se virus z Číny kvůli zrušení restrikcí v cestování „roznese“ do světa a posílí „vlastní“ koronavirové vlny v zemích v Evropě nebo Americe. Vůbec nejčernější scénář varuje před nebezpečím, že kolováním mezi miliony nechráněných Číňanů vznikne další mutace, která bude nebezpečnější než poslední verze omikronu.