Navenek hlásá čínský režim přechod k obnovitelným zdrojům, ve skutečnosti ale okolnosti Peking loni dotlačily k masivnímu návratu k uhlí. Podle údajů Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší loni čínské úřady schválily nejvyšší počet nových uhelných elektráren za posledních deset let.

Celkový výkon projektů, které Čína posvětila během roku 2022, dosáhl zhruba 106 gigawattů. Analytici zmiňovaného centra spočítali, že loňský nárůst kapacit výroby elektřiny z uhlí odpovídá zhruba dvěma velkým uhelným elektrárnám spuštěným týdně. 

Peking přitom pokračuje také v zavádění obnovitelných zdrojů energie. Jen loni přidala Čína do svého energetického mixu na 125 gigawattů solární a větrné energie. V přepočtu jsou to ale asi jen dvě procenta celkové spotřeby energie v zemi. Letos jsou plány ještě smělejší, ani to ale návrat k uhlí nezvrátí.

Hlavním důvodem vzetí uhlí na milost byly loni kromě růstu spotřeby spojeného s ekonomickým rozmachem země také rekordní vlny veder a sucha. Ty byly v roce 2022 nejhorší za posledních šedesát let, a sucho navíc zasáhlo regiony, které jinak vyrábějí většinu energie z vody. Ta ale chyběla, a tak přišlo na řadu uhlí. V srpnu se ho kvůli produkci elektřiny spálilo vůbec nejvíc v historii.

Peking tak z donucení jde proti vlastní ekologické politice. Čínské politbyro se zavázalo ke snižování emisí CO₂, jichž je Čína společně se Spojenými státy největším producentem. Prezident Si Ťin-pching v roce 2020 prohlásil, že se země stane uhlíkově neutrální do roku 2060. To se ale už dnes jeví jako nerealistický závazek.

Ostatně sám Si loni tváří v tvář energetické krizi, která ohrožovala fungování průmyslu, svůj tón zmírnil a prohlásil, že „uhlíkovou špičku a uhlíkovou neutralitu nelze realizovat přes noc“. Zároveň vyzval k maximálnímu navýšení těžby uhlí, a to i v dolech, které úřady v minulých letech nechaly zavřít.