Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.
Čínská expanze v jaderné energetice je v posledních letech tak rychlá, že začíná ohrožovat i ekonomické a bezpečnostní zájmy Spojených států. Z čínského jaderného průmyslu se totiž stává dominantní hráč v sektoru jaderné energetiky, což vyvolává obavy ohledně konkurenceschopnosti amerického jaderného průmyslu, napsal web Oilprice.
Navíc čínské plány rozmístit plovoucí jaderné elektrárny na umělých ostrovech ve sporném území Jihočínského moře vyvolávají napětí u okolních zemí a znepokojení i ve Washingtonu.
Peking podle webu Voice of America hodlá v Jihočínském moři rozmístit dvacítku plovoucích jaderných reaktorů, které teprve vyvíjí, a riskuje tím další vyostření vztahů s Malajsií, Vietnamem a Filipínami. Čína si nárokuje celý region, i když podle rozhodnutí arbitrážního soudu z roku 2016 nemá na tyto oblasti žádný právní nárok.
Komunistický režim ale tento rozsudek nerespektuje a staví v oblasti umělé ostrovy, aby rozšířil v regionu svůj vliv. Rozmístění jaderných zdrojů na ostrovech v moři považují státy v jihovýchodní Asii za přímé ohrožení své suverenity. Bezpečnostní odborníci navíc varují, že jaderné zdroje bude Čína používat i pro své vojenské operace. Peking se také dohodl s Moskvou, že do deseti let umístí jaderný zdroj i na Měsíci.
Jaderná energetika po celém světě zažívá obnovenou vlnu zájmu, protože nabízí produkci elektřiny, při které není potřeba spalovat fosilní zdroje. Navíc poskytuje stabilní dodávky energie. O zakázky na stavbu nových jaderných bloků přitom svádí boj jen hrstka zemí – USA, Francie, Jižní Korea, Rusko a Čína. I proto se z tohoto sektoru stává „geopolitické bojiště“.
A v tomto ohledu souboj vyhrává Peking. Zatímco ve Spojených státech produkce elektřiny z jádra mírně klesá, v Číně naopak rychle roste. Za posledních deset let přidala komunistická velmoc neuvěřitelných 34 gigawattů instalovaného výkonu jaderných elektráren.
V provozu má říše středu 56 jaderných reaktorů a ve výstavbě dalších 27. To znamená, že předběhne v tomto ukazateli nejen Francii, ale do deseti let i Spojené státy. Číně trvalo pouhou dekádu, než přidala stejné množství jaderných reaktorů jako Spojené státy za čtyřicet let.
Je to také způsobeno schvalovacími procesy, které podle západních pozorovatelů nejsou tak přísné, jako v jiných zemích. Obor čínské jaderné energetiky rovněž využívá státem podporované zvýhodněné financování.
